Rodinný dům v Malenovicích

Střecha potěšila, jak okulibé...

to je novostavba?? keby to bola rekonstrukcia, tak este pochopim, preco je to na archiwebe...

Nalezeni formy nebylo obtizne, jak pise autor... Mno, mne se spis zda, ze by ho nasi dedove - sedlaci za tuhle humpolackou pseudo-originalitu hnali pres devatero hor a rek... Moc nechapu, proc to je uverejneno na archiwebu. V porovnani s casto uverejnenymi projekty ze svycarska je toto opravdu nekde uplne jinde. Hodne stesti v Novem roce vsem.

V porovnání s projekty ze Švýcarska toto opravdu jinde je - o přibližně 1.000 Km východním směrem v Beskydech.

A co tahle dostat po papuli za tu narážku na Humpolec?? Kéž by podobné "pseudo - originality" bylo na venkově více...

Přiznám se, že taky nevím, proč to tady je. Když si odmyslím nefukční okenice nalepené na fasádu (aspoň podle vyfoceného detailu to tak vypadá, narozdíl od vizualizací, kde ještě fungovaly), tak z exteriéru už opravdu zbyde pouze okopírovaná tradiční hmota. Uvnitř mě cestou do křesla čekají bezdůvodné 3 schody dolů a hned další 2 nahoru. Tomu říkám umění si zkomplikovat život - zvlášť když jsem se snížením podlahy kuchyně stejně na úroveň venkovního terénu nedostal a venku mě čeká terasa na sloupcích. Jsou prostě věci, kterým nerozumím.

Můžete mi říct, čím je tahle stavba vyjímečná a je tu na archiwebu? Jestli tohle vidí někdo ze zahraničí (třebas ze Švýcarska, pane Horyna tak asi žasne, co tu pokládáme za architekturu (nedej bože moderní).

Schody jsou proto, aby umožnily využití prostoru pod podestou. Jiný důvod není a zbytečně bych je nenavrhoval. Členění se schody v obýváku je po jednání s klientem pro kterého jsme dům dělali. Okenice jsou opravdu nefunkční - prostě někdy peníze chybí a to není důvod brečet. Za "kopírování" tradiční formy se vůbec nestydím, naopak je to jedna z cest, jak stavět v Beskydech. Dům je dost starý a původně jsem ho ani na archiweb nenabízel, ale některé debaty tady mne tak zaujaly, že jsem změnil názor. Švýcarsko i Rakousko mám dost projeté a i tam je to jedna z možností jak stavět pod horami nebo na horách. Asi by pro některé bylo poučné zajet si do Beskyd a podívat se, co se povoluje a co se staví. Rozhodně dům v Beskydech nemá být stejný jako ve švýcarsku. Dům se postavil s generálním dodavatelem za 2,5 M a i s projektem to trvalo do kolaudace 11 měsíců. Ne všechno bylo ideální (plastová okna, okenice jako ozdoba) ale to je život (

Zajímalo by mne, co je dle vás konkrétně špatně a proč. Děkuji za váš názor.

Já bych si troufl tvrdit, že to vyhrála právě svou obyčejností. Vysmahnout "krychli" už dneska umí pomalu kde kdo. Udělat dům vycházející z určitých stavebních tradic a ještě k tomu docela "koukatelný", to už chce něco umět a hlavně pochopit.
Poznámka o sledování české architektury ze zahraničí... to ani nezaslouží komentář...

nieje velmi co riesit, toto je naozaj dost otazne. transfotmacia povodneho stavitelstva do sucasnej podoby by bola sympaticka, ale tu sa dostavame do roviny archetypu mimo realie sucasneho sveta. a ked sa autorom zdala funkcna hmota, maly zachovat aj dispozicie a funkcie - to je predsa dovod, preco ta hmota fungovala, takto je to potemkinovska dedina. nevalne sucasne dispozicie v hmotovom archetype spred sto rokov...
+ aj mna by zaujimala motivacia redakcie uverejnit tento dom.

kéž by vznikalo podobných novostaveb více, kéž by podobný regionalismus nahradil současné pseudostyly katalogových domků - ať už tvářících se spíše moderně nebo spíše podnikatelsky barokně. mám rád radikální moderní architekturu, ale ta je k ničemu, když není kam ji zasazovat. i ty oslavované švícarské domy jsou vždy zašité v malebných vesničkách, a fungují na principu určitého kontrastu... u nás není na vesnici s čím kontrastovat.

Je to velmi hezký moderní dům klasických tvarů. Pane architekte Radime Václavíku gratuluji, jste machr a máte cit pro návaznost na okolní krajinu. Předpokládám, že i investor a majitel domu je moudrý člověk a má vkus.
Z ignorantů typu jurajjacenka, radek horyna, misko, si nic nedělejte.

Betonovou krychli dnes umí a opakovaně dělá - "vysmahne" nejen 99 % architektů, ale i každý druhý amatér. Přeženu-li to trochu, tak krabici od bot umí navrhnout i paní uklízečka, zahradník a třeba i školník.

Nezaslouží? Škoda. Někdy mám pocit, že naší čeští architekti se stále cítí nedoceněni. To že na ně cizina "s---" je možná právě tím, co někdo považuje za "architekturu". Viz tento pistáciový dům na zelené louce, který se alibisticky opírá o obyčejnost a podle sousední zástavby je stejnou pěstí do oka okolní krajině jako jeho katalogový sousedé.

Prosím vaše názory rozepsat konkrétně. V čem je dnešní reálie jiná (v souvislosti s tímto domem)? Pochopil jste, že pozemek je na úpatí Lysé hory? Že je to oblast s jiným klimatem než třeba Brno? Že tady řádí CHKO ? (
Doporučuji vám zajet do Beskyd, týden strávit ve skanzenu, 14 dní někde v dřevěnici nejlépe v zimě se sněhem a potom možná má smysl se dál bavit.

Nevím, co je pro vás obyčejnost. Dům jednoduše navazuje na všechny regionální zkušenosti místních obyvatel. Pro architekturu takového domu vůbec není podstatná barva, která je zde zcela podružná. (Klient si ji může 10x změnit a mi to vůbec nevadí) Proč alibisticky? Proč je to pěst do oka? Já vám nerozumím. Až pochopí všichni jakou máme tradici a na co navazujeme v jednotlivých mimoměstských lokalitách (Beskydy není totéž co Krkonoše), pak můžeme experimentovat .... . Mezi původní formou i ten kontrast lze akceptovat a šel bych do třeba 3leté války s CHKO a dělal dům se zelenou plochou střechou. Ale dnes je současná situace opravdu špatná a nedivím se hysterickým reakcím CHKO na cokoli, co nemají napsané na chodbě svojeho úřadu. Trochu jsem odbočil, ale je to velké téma a dlouho trápí všechny, kteří staví třeba v Beskydech. Ten dům, kromě toho, že má vynikající poměr cena - výkon, byl také o hledání konceptu který navazuje a nesvazuje. Velký dík patří investorům, kteří bydleli 400m vedle v katalogovém domečku a věděli co chtějí.

To, že na české architekty cizina "s---" je naopak způsobeno tím, že se cizinou inspirují mnohem více než vlastní tradicí. Možná to funguje u městských a předměstských vil, ale ne na venkově. Chtěl bych vidět cizince, který se zajímá o architekturu v nějaké zapadlém severomoravském regionu, která by byla shodná s tím, co má doma v Alpách.
Kvalita například zmiňovaných švýcarských domů je právě v tom, že vychází a dlouhodobě rozvíjí místní tradici - a postupně se dostala až do fáze, kdy vznikají až nadčasově vypadající domy, ve kterých je ale stále vidět, z čeho vyšly.
Tomuto domu arch. Václavíka se dá vytknout řada věcí, ale ukazuje jednu z cest, jakým v tomto regionu stavět (slovo "cesta" bych zdůraznil, podle mě je zde stále obrovský potenciál, jak toto tradiční tvarosloví rozvíjet).

Je to tak jak rika M. Rosa, sedim v atelieru v UK a jsou ceske realizace ktere vubec nezaostavaji v uznani za ja nevim spanelskem, nebo zminovanym svycarskem. Pro pohled cizince je ale cenna prave ona odlisnost, jedinecnost dana mistem. Stokrat prepranou modu drevem oblozenyho boxu s fixne zasklenyma sterbinama postavenou v Beskydech v roce 2003 opravdu nikdo neoceni... (tim nechci hodnotit pozitivne ani negativne tuto realizaci, rozhodne to byl ale krok odvaznejsi nez se na prvni pohled zda)

na první pohled váháte jestli je to rekonstrukce. ale nezdají se proporce podstavy a střechy, ani proporce otvorů.... působí to na mě jak šmoulí domek s pěknou rázovitou střechou...
...podivně přiznaná/nepřiznaná současnost... novou českou cestu tady nevidím - naopak u staveb inspirovaných švýcarskem české rysy vnímám - ověřené slohy v hluboké minulosti jsme také přebírali z ciziny
pořád ale samozřejmě v současné produkci to lepší....

zajimalo by me na jakou tradici navazuje tento pistaciovy katalogovy kus s netradicne velkymi okny

Skanzen v Rožnově. Byl jste tam?

Jsou realizace, kdy nic není bez souhlasu architekta. Jsou realizace i s autorským interiérem. Takové domy snad také děláme (.

Toto je realizace, která není o autorském interiéru (nábytek se stěhoval z RD do RD), není o barvě fasády, která oslovuje klienta který si ji vybral sám, není o plastových oknech, není o tom že okenice se neposouvají, ... . Všechny tyto detaily jsou jenom o financích které nebyly (s hlavní koncepcí nemají nic společného) - dají se v budoucnu vyměnit. I snad proto jsou přiloženy vizualizace, které se jindy moc zde neprezentují.

Bylo to pouze o hledání, co z tradice je důležité a funguje i dnes a co se změnilo a je vhodné to nahradit. Třeba tradiční malé okna s původním členěním nepovažuji za tak důležité (tenkrát zkrátka byly jen malé skleněné tabulky) jako tvar střechy a obdélníkový půdorys. O přesahu střechy v této lokalitě snad netřeba diskutovat. (Hrozně miluji oba černobílé tábory). Nejdůležitější je výška okapu, která udává hlavní proporci.

Ten katalogový kus mne pobavil, to jsem opravdu nečekal (

nejsou trojdílná okna, ale okna bez členění je opravdu plus

Co je ten zvláštní výklenek v kuchyni u schodů...? Jinak celkově nepovedené.

Dobrý den,
docela mne překvapilo kolik komentářů se během 1 dne k této relizaci objevilo. Ať jsou pozitivní či negativní, jednu věc to dokazuje a to je, že tato realizace vzbuzuje vášně. Souhlasil bych s M. Rosou a to, že tento dům se snaží být především CESTOU. Současnou autentickou cestou ke kontextu Beskydska a okolí... Ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, ( při pohledu na původní roubenky ve skanzenu ve Frenštátě a nebo na současné realizace např. RD v Konárovicích od M.Cajthamlové, SEARCH - Volzak nebo horské realizace švýcarského atelieru AFGH, že tady něco nesedí a není to jen o drahých materiálech ( pohledový beton, zalícované velké bezrámové skleněné tabule, neortogonální půdorysy...)
Neumím napsat v čem je to špatně jak po mne chcete ( ?proporce - půdorys, přízemí: střecha,? cenově výhodný bramac, nebo CHKO? 2garáž uvnitř domu? nejasné vymezení, co je tradiční a co je současné?)...Ale také neumím napsat, v čem je to dobře.

Konceptu domu rozumím, bohužel se mi moc nelíbí jeho převedení do architektury. Proto mne překvapilo Vaše konstatování, že nalezení formy s odkazem na tradiční dům nebylo nijak obtížné. Naopak si myslím, že je to vždy těžká úloha - dešrifovat jednotlivé vrstvy kontextu místa, doby nebo typologie a správně ho interpretovat v současnosti. Pracovat moderními prostředky s tradicí tak, aby to nakonec dopadlo dobře, je velký risk s nepředvídatelným koncem pro všechny. V tomto případě jednoho RD se to moc nepovedlo, ale nevadí. (Proto příliš nerozumím tomu, proč ho zveřejňujete.) Vaše ostatní realizace naopak považuji za velice podařené ( zvláště Domov Seniorů mi přijde hodně dobrý). Přeji Vám hodně úspěchů v další práci. Zdraví RH.

Dost se divým -tolik chladných reakcí, na dům, který vychází z českých resp. regionálních tradic a v jejich duchu do krajiny v současné době vstupuje. Reagovat při stavbě domu na tradici, by měl být základ, když chcete prostě „jen bydlet“. Od podobných staveb, by jsme se měly odrazit k odvážnějším a modernějším – které ale budou navazovat! Nevím od čeho se odráželi porevoluční architekti a investoři, ale něco jako publikovaná stavba to asi nebylo. Pozornost zahraničních architektů se na české počiny neobrací (přiznejme si to) proto, že se to většinou nepovedlo. Když už někdo chtěl (za těch posledních 20let) dělat něco kvalitního, inspiroval se asi většinou venku. A vznikly jistě i kvalitní a zajímavé stavby. Ale proč by měly snést mezinárodní srovnání a zaujmout…?(jak píše Martin Rosa) Jasně, že se někdo nemůže moc inspirovat stavbami 40let zpátky, ale 100 už možná ano. Jenže kolik lidí tohle napadlo? Vsadil bych se, že by jsme zaujaly hned… no ale chybama se člověk učí, že.

Myslím, že dům je v ČR rozhodně víc než průměrný.(což u nás není, teoreticky vzhledem k průměru, tak těžké, ale v praxi tu hranici málokdo překoná..)

a pro pana Davida Teplého
Ten, komu vadí, že uvedená stavba nezaujme např. i v tom uváděném Švýcarsku nebo, že nesnese srovnání s některými novinkami od tamtéž, by měl požádat nějakého „západního“ architekta, ať mu navrhne (a dovede k realizaci) dům do zdejšího prostředí. Možná, že se vaše vize budou zcela rozcházet, vy bude chtít něco, co by patřilo tam a on něco, co by patřilo sem.

Pane Teplý a ostatní "Švýcaři", doporučuji přečíst si rozhovor s panem architektem Šikem v prosincovém čísle Art and antiques... http://www.artantiques.cz/

A toto se staví nedaleko. Co je lepší?
http://www.atelier-simona.cz/l.php?id=46
http://www.atelier-simona.cz/l.php?id=47

Marek: Šmarjá, málem to se mnou seklo. Hranice lidského nevkusu jsou nekonečné. Nejvíce mě fascinuje, jak je ta věc vymazlená, kolik to muselo stát peněz a energie, ale je tak neuvěřitelně totálně MIMO! Kdo si tohle může zaplatit? A kdo si to chce zaplatit?

K domu, o kterém se tu diskutuje. Nějak nedokážu zaujmout pozici a vytvořit si jasný názor. Oceňuji snahu, ale výsledek se mi lidsky příliš nelíbí. Architekt píše, že na detailu v tomto případě nezáleží. Záleží. Dům jsem neviděl naživo a nepojedu přes celou republiku. Z fotek ale na mě věc působí kulisovitě, roubovaně, spíše jako výtvor domácího kutila. Je to taková jedna velká improvizace. Jaký je tedy hlavní přínos z hlediska architektury? Dispozice není nijak objevná, materiály jsou chatrné, proporce docela příjemné, zbývá střecha. Sama o sobě je krásná (pominu-li materiál). Ve vztahu ke zbytku domu mi to připadá jako dost špatný štěp. Prostě jako by střecha s parterem nijak nesouvisela. V přízemí se nedržíte tradiční estetiky, ale zároveň se k ní nijak nevymezujete, takže to nakonec vypadá jako šumperák se sedlovkou.
To je můj čistě osobní dojem, může se v něm hezky bydlet, ale to s architekturou vůbec nesouvisí (vtip.

Beru to jako vlaštovku, která se vydává někam, kam se většina architektů bojí vstoupit, protože dělat věci kontextuálně ve vztahu k tradici, aby nedopadly debilně nebo jako kulisa, je dost komplikované. Vlaštovku, která je v mých očích nedůsledná a nedotažená.
Přeju Vám, pane Václavíku, abyste měl možnost vytvořit podobnou realizaci bez finančních omezení a zase trochu jinak. Je to potřeba.

Vážený pane Marku, to na co jste odkázal v předchozím příspěvku se dá podle mého názoru označit jako pouťový šmoulí domek z pohádky. Pokud se takováto hrůza staví někde v Beskydech, je to zločin a nedivím se, pracovníci z CHKO Beskydy jsou z takových "architektonickým počinů" na mrtvici.
Odhaduji, že ten dům přijde na 15 až 20 mil Kč a ročně se tam protopí za 100 tis Kč. Vzhledem k tomu, že pod návrh podepsal Kuba, tak se už vůbec nedivím jaký je to patvar.

to asi bude jiný Kuba, než myslíte

no já bych chtěl být u jednání architekta s investorem... "a chcete raději krabíka nebo žabičku ?"

to je fakt síla !!! /ach ta lidská hloupost...

je dobre,ze jste zminil rozhovor s Arch.Sikem --- navic se domnivam,ze se Sik jeste pomerne dost krotil

Ptaka v kombinaci s krabem snad ani nelze nazvat megalomanii - to je obycejny vopruz - to se me snad jenom zda - a ty krovky nad sklenenym valcem,ci sisoidem - jenom vzletnout --- docela slusne jsem se pobavil --- take by ma zajimalo,ktery ourada tohle zverstvo povolil ( narazim na zde tolikrat diskutovany kontex ).Tohle je bes.

Fotky dům deformují. Psal jsem o rozpočtu 2,5M a čase 11 měsíců i s projektem. Ani s jedním jsem nemohl pohnout. Investor prodal stávající dům a musel se nastěhovat. Hypotéku nechtěl a udělal dobře. Majitel nechtěl něco, co posadí každého na zadek. Chtěl jen bydlet v souladu s místem.

Cena i čas se splnil. Není to hodnota hodná architektonické chvály. My ale přece děláme pro klienty, ne?

Ne pro diskuse, kde vás budou všichni chválit, že máte něco, co tu nebylo. Nikdo už moc potom neřeší, jaké problémy, jakou daň za novotu někdo zaplatil, když má něco co tu nebylo. To pro mne není vždy ta hlavní hodnota, proč tu práci dělám.

Máme bohaté zkušenosti a přesně vím, jak leze cena nahoru, když začnu tvarovat objem a okna výrazně podle proporcí a udělám třeba módní rohové okno.
Dům je vytápěn elektrokotlem a obvodové zdivo je z porotermu SI. Bez dotatečného zateplení. Velikost oken ještě umožnila vyřešit překlad bez výrazného tepelného mostu. To si u domu dle estetiky nelze dovolit a musíme vždy dát zateplovací systém. (raději mám domy bez)

Poznámka o střeše. Krytinu si investor řekl Bramak s posypem (Bydlel o 400m vedle x let). Jiné tašky v této lokalitě lítají vzduchem a sníh po ních více jede dolů.

S odstupem času mohu říci, že to byla pravda, Třeba tondach nám na jiných střechách a v mírnějším podnebí opravdu lítá. S jiným povrchem v Malenovicích nemáte moc šanci projít. (plechy, ... )

Garáž v Malenovicích vám samostatnou nepovolí (Asi obava před zneužitím na chatku)

Asi mám jinak nastavené vnímání beskydských proporcí (v létě trávím dovolenou v klasické dřevěnici a mám ji dost zažitou a prozkoumanou) a jinak je posuzuji. Střecha je navržená sedlová pod úhlem 44° a okap v úrovni stropu. Co jinak měnit? Jedině posunout krokev a přidat krátký námětek - to ale mění vnitřní využití podkroví a vzhledově se mi to také nezdá.

Je pravda, že máme připravený projekt kousek vedle, kde jsme po zkušenostech s tímto projektem přesvědčili klienta, že má zrušit podkroví - udělali jsme pouze užitkovou půdu. Tohle proporční vylepšení stálo ale dost peněz (

Výška okapu ze strany vstupu je dána také tím, že je snížená SV. Optimalizovalo se tím využití pod schody a tlačilo okap o jeden šár cihel dolů. Dle mé zkušenosti je to přínosné.

To není špatné hodnocení že je to jako od kutila. Díky. Na domě není nic sofistikovaného záměrně. Proč taky. Kde je architektura a kde design jednotlivých věcí? Dobré domy si stavěli a mají stavět lidi jednoduše a ne sofistikovaně a komplikovaně! V závěrečné fázi si také něco dělal stavebník v koordinaci s GD sám.
Ten dům neprezentuje design ale to je snad vidět a netřeba to řešit.

773m3 RD za 2,5M dělá 3.234 Kč/m3 v roce 2003 Dům má dvojgaráž!

které popisujete, nerozumím, proč dům publikujete - kdybyste třeba investory přesvědčil o investici do šindelové krytiny nebo aby ve skromném domku nechtěli ubytovat rovnou dvě auta...

... kdybyste třeba investory přesvědčil o investici do šindelové krytiny nebo aby ve skromném domku nechtěli ubytovat rovnou dvě auta... přečtěte si důvody výše napsané, je tam vše jasně podané

Dům publikuji proto, že se mi zdá, že je o čem diskutovat. Zdravím všechny, kteří dělají návrhy do beskyd a ví o čem je řeč. Nám se zatím nestalo, že by mi CHKO šahalo i na dispozici, ale kolegové to zažili.

Název vašeho příspěvku je trochu mimo realitu. Pod pojmem obvyklé kompromisy si představuji něco jiného.

Radime,
vy jste ten boj s CHKO dopředu vzdal a to je chyba. Všechny správy CHKO i NP se chovají stejně, tzn. protiprávně definují jakási podivná pravidla, která jim obvykle vypracuje nějaký autorizovaný architekt, nebo je opíší od Škabrady. Jejich zákonné mantinely v otázce vzhledu jsou však dány pouze §12, zák.č.114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny, který mluví o krajinném rázu. Jak jistě víte, jeden dům, ponechá-li si měřítko domu, ráz krajiny nezmění. Tento názor Vám nakonec MŽP, chtě nechtě, potvrdí. Jenom to trvá tři roky, které Váš klient neměl - to je zase jeho chyba - měl začít projektovat s předstihem.

Thy, máte pravdu a něco o tom asi víte. Ale myslím si, že v CHKO u nás neprojektujete. Já vás asi budu šokovat. Škabrada napsal pěknou bibli za kterou mu děkuji. Já ji četl a přemýšlel o jednotlivostech ještě když to vycházelo v časopise. Já mám jako občan s CHKO stejný cíl, chodil jsem na hory a nechci tam vidět rakousko, švýcarsko a P baroko ... . Jen to chci dělat jinými prostředky, než to nutí úředníci. Na co je boj s CHKO. Obě strany by měly v budoucnu spolupracovat a hledat! (Ale neberte to tak, že jsem proti ploché střeše v CHKO)

V tomto případě jsem nechtěl dělat jinou formu a stojím si za tím, že toto je jeden způsob, kterým to lze a jsem s proporcemi a konceptem spokojený. Mám pocit, že se někteří stydí za to co je naše a tím obyčejné

a hledají to cizí - neznámé a tím zajímavé. Materiály a detaily bych já volil jiné, kdyby na to byly prostředky.

Z debaty mám pocit, že Škabradu moc diskutujících nečetlo.

Někdy to trvá 3 roky, jindy narazíte do zdi, věřte mi. Kamarádi se skoro soudí a není vidět světlo.

Vy jste rozumný, skuste mi napsat, v čem jsem vzdal boj. Co je konkrétně nevhodné. Co jsme mohli s klientem v tomto projektu vybojovat a nevybojovali jsme. Děkuji.

Staré chalupy nestavěli architekti. V lepším případě je kreslili šikovnější alfabeti. Přesto nemají chybu ani funkčně, ani výtvarně (z funkčního hlediska pak nabízejí své trpící struktury skoro vstřícně všem nápadům potomních uživatelů). Problémem dneška tedy zřejmě je hlavně to, že i kůlničku tvoří pan architekt. Ten není chápán jako řemeslník v nejlepším smyslu toho slova, ale jakýsi stvořitel, jehož příspěvek by nebylo poznat, kdyby dům ze svého okolí pohledově čímkoliv netrčel. Zdá se mi, že je to tedy - snad aspoň zčásti - i v tom, že ani kritika, ani školy architektury nejsou s to poznat kvalitní architekturu (berte to, že přeháním v pokusu sesmolit výraz názoru, ale asi máte pravdu, je to má vina, že to není přesnější, tak si poslužte...) a popsat, v čem její kvalita spočívá, ač by se jednalo o stavbu jakkoliv starou či novou. Proč se i učitelé architektury většinou se starými stavbami smiřují, ale s jejich odvozeninami či rozvinutinami už ne? Některé ze zde uváděných Švýcarských staveb jsou až trochu legrační, ale některé jakoby - jak se mi zdá - rozvíjely neprostupnost kamenných staveb z některých starodávných vesnic či městeček. Samozřejmě z dáli se to hodnotí vždy mnohem snáze (a nepřesněji). Proto by se také zde mělo bedlivěji zkoumat, co bylo a vzniká zde. Je to mnohem delikátnější práce. Ale mohli bychom se dobrat třeba rozluštění té podivnosti, že nějak vypadající stará stavba je v pořádku, kdežto podobně vypadající novostavba snad ani není architektura a "na archiwebu nemá co dělat". Podle mého, pokud tedy chce nějaký architekt respektovat kvality prostředí, musí překonávat nepochopitelné množství překážek z nepochopitelného množství stran. Kupodivu i ze strany architektů. Právě z tohoto hlediska je podobný počin nejcennější. (Dnes častěji vznikají "kontextuální" roubenky ve vesničkách Holanďanů na Vysočině a v Krkonoších apod.). Pak je tu i ta teze památkářů, že doplněk musí být odlišitelný až kontrastní - to je nápad! Kolik škody nadělal!

Dobrý den vážený pane, ten článek je dost dobrý. (konečně jsem se k tomu dostal) U nás jsou skoro všichni "podělaní", vlastně si nevěří a všechno zbytečně komplikují, aby si dokázali že umí. Všichni se bojí to uznat a říci to nahlas. Mladí tomu podléhají a posunují do nesmyslu. Staří to mladým neřeknou a ještě je chtějí překonat. Naši furianti (

Děkuji pane profesore Šiku.

Každé území má svůj zákon a řád ať skrytý či psaný, pokud je tedy špatně je respektovat a zapracovat do nové realizace pak zde většina odsuzujících má pravdu, pokud ovšem ne, pak je vše v pořádku. Práce SCHKO Beskydy si vážím, jelikož poloha architekt versus klient a jeho peníze je nerovná a ti osvícení se rodí skromně.....ale to už je o vědění, poznání, cítění a svobodě. Zdecimovaný ráz území mimo i uvnitř chráněných území snad nevidí jen slepý a recept na jeho záchranu nevlastní nikdo, proto nemějme zazlé těm, kteří o záchranu bojují a zrovna nezvolili právě ten "náš", čímž zcela zásadně překročili své pravomoce a zničili autorskou svobodu jedince.
Myslím, že je to celé hlavně o pokoře a úctě k území našich předků a uvědomění si vlastní identity a kořenů v době, která ani jednu z těchto základních lidských hodnot příliš nepreferuje. Budu citovat jednoho staršího kolegu, který na otázku jaký dům je dobrý odpověděl:"Ten, který v krajině není vidět".....s přibývajícím časem začínám chápat.

Ja se nestacim divit, co tady nekteri pisi. Priznavam, ze na prvni pohled me to zarzilo, co to dela na archiwebu, ale po tom co jsem si precetl o co u tehle zakazky jde a protoze beskydy znam a vim jak to v malenovicih vypada, tak musim rict, ze tenhle dum je jehla v kupce sena a diky za tuhle jehlu pan architekte !! Vubec bych si nic nedelal z toho, ze se nekomu nelibi, tak uz to na svete chodi, ze nekomu se to libi a nekomu ne. Je to pres kopirak to same, kdyz se tu nedavno kritizoval projekt arch. Mrvy (holiday village v beskydech). Pro me z toho vyplyva, ze to kritizujou lidi, co danou krajinu vubec neznaji a ridi se tim, ze moderni architektura si zada, aby vyblili krychli se strilnami (nic proti krychlim, ale ty do beskyd opravdu nepatri). Mozna by stalo za to, nafotit okolni zastavbu, aby i neznali teto krajiny videli, jak to tam jinak vypada. Jako pest na oko to tam sice bude, ale to je snad dobre, aby lidi videli co tam patri a co ne. Jak asi vypada dobre udelany dum mezi katalogacemi v nejakem satelitu? Vypada jako pest na oko, ale to asi neco jineho a je to v poradku, ze? Nas atelier v tomto uzemi taky kdysi projektoval RD, dle zasad valasske lidove architektury a musim rict, ze je to jedna z mych nejoblibenejsich staveb. Vybavuju si, ze CHKO nam tehda poslalo dokumenty, v kterych byly presne dany tvary oken, pouzitelne materialy apod. Musim rict, ze postavit krychli je jednoduche, ale postavit satvbu v duchu lidove architektury v danem uzemi je urcite tezsi. K tomu, ze je to okopirovana lidovka, tak ti co to tvrdi, by se meli zamyslet nad tim, co kopirujou oni. To je opravdu hrdinstvi okopirovat svycarskou architekturu a vysmahnout ji do ceskych hor a tvrdit, ze je to svetove. Uz tu chybi, aby se tihle lide oblikli jako bavorane a muzeme znovu zalozit sudetskou oblast ! Je to dobre, ze se u tohoto projektu dodrzely mistni tradice. Jak uvedl pan architekt, zajedte si do beskyd na dovoleno, do nejake klasicke drevenice a treba zmenite nazor.
Pripada mi to nefer, neco pomlouvat, kdyz poradne nevim co. Pokud tady slo o to, aby se postavil dum za uvedenou cenu a v danem casovem intervalu a to tak, aby to zapadlo do krajiny, tak je to dobra prace.
Atelier pana architekta znam, dela tam i muj dobry kamarad a jako jine ateliery odvadeji dobrou praci, za kterou se rozhodne nemusime stydet ani v zahranici. Porovnavat zahrnici s nami, tak to neni podle me to prave. Predevsim bych porovnaval architekturu v danem uzemi, ale ne valasskou chalupu ze svycarskou horskou chatou, oboji se ridi jinymi tradicemi. Ten kdo tenhle rozdil nevidi, tak je prinejmensim slepy nebo se radi mezi kupu cechu, kteri maji v oblibe lezt zahranici do zadku, aby jim ukazal jak umime byt svetovi.

a ten poplastovany zeleny plot navazuje asi taky na nejakou tradici. jasne, byl nejlevnejsi... chapu tyhle argumenty, ale nelibi se mi, kdyz se z obycejnyho baraku, kterej podle me neni zas tak odlisnej od vedle stojiciho zluteho udela "jakoze" architektura hezkou tradicni strechou (krytina. nemuzu si pomoct, ale jedine, co na tomto domecku shledavam tradicni je ten tvar strechy a mozna proporce (ale to muze mit i jakejkoliv jinej barak). chalupy ve skanzenu v roznove jsou super, ale tomuhle proste nerozumim a ani nevidim zadnou spojitost.

nemyslím, že postavit krychli je jednodušší, ale že podstatou je pouze navrhnout něco co bude ladit s okolím – míra převzetí lidové architektury z určitého období s kvalitou výsledku, myslím, nesouvisí. To je chybné prvoplánové vnímání. Ke kopírování: všechno je nějak odněkud “okopírované” - gotika, renesance, baroko... proč se neinspirovat švýcarskou střídmostí? A u tohoto domku mám naopak dojem nepovedeného kopírování rázovitosti, které právě dokládá, že jen převzetí hrubé formy nestačí. A že velikost oken hraje roli – že tak trochu zvětšená jsou horší než prosklená stěna... myslím, že mnohem důležitější než rázovitá forma je vyváženost proporcí a MATERIÁLY.
Pokud investor plánuje dvě auta – pak nerozumím, proč z jednoho nesleví a neinvestuje třeba do šindele a dřevěných oken - špatně nastavené priority.
pokud ochranářským parametrům vyhovují ty šmoulí domečky okolo a dřevěná krabička by neprošla, tak by bylo lepší, kdyby lpěli na tradici důsledně a vyžadovali stavby pouze jako repliky včetně odpovídajících tradičních materiálů – pomohlo by to krajině i tamním tradičním řemeslům a možná i přenastavení priorit beskydských stavebníků.

Detaily jsou špatně (okna, okenice, barva fasády apod.), ale cesta/myšlenka je dobrá a potěšující. Dům je skromný, nesobecký, respektuje místo a ctí kořeny, tradici, historii, předky. Tj. je pokorný, a to je na něm sympatické.
Celkově bych řekl, že dům vznikl s pokorou (vůči CHKO, vůči majiteli, vůči předkům, vůči místu).
Čímž ale dnes provokuje, neboť pokora se nenosí. A úvah typu „dobrý dům je ten, který v krajině není vidět“ zaznívá málo.

Dům opravdu těžko může být "POKORNÝ". Může být jen dobrý nebo špatný. Nebo snad trochu dobrý a trochu špatný.

"Pokora (lat. humilitas) je jednou ze sedmi ctností, je to pocit, kdy si člověk uvědomuje vlastní nedokonalost . Opakem je pokory je pýcha (lat. superbia)." (viz Wikipedia)

A při veškeré úctě k práci kterou tento projekt stál a určitě jí nebylo málo si nejsem úplně jistý jestli publikování domu který (podle mne) je opravdu velkým kompromisem není spíš znakem pýchy než pokory.

1/ Cena i čas se splnil. Není to hodnota hodná architektonické chvály. My ale přece děláme pro klienty, ne?

hodnota hodna chvaly to nepochybne je, ale nejsem si vubec jist zda zrovna architektonicke........zaklinadlo o praci pro klienty je velmi sugestivni, bohuzel naprosto mimo, protoze....proste a jednoduse, kazdy delame pro klienty, nekdo tak, nekdo onak, nekdo lip, nekdo hur, ale rozhodne je to zasadni imperativ tyhle profese

2/ .....a šel bych do třeba 3leté války s CHKO a dělal dům se zelenou plochou střechou. Ale dnes je současná situace opravdu špatná a nedivím se hysterickým reakcím CHKO na cokoli, co nemají napsané na chodbě svojeho úřadu. Trochu jsem odbočil.

odbocil, ale spravnym smerem....faktem je, ze particka ukryvajici se pod vznosnym nazvem CHKO (samozrejme, ze v tom nejsou sami) je naprosto destruktivni organizace....bez jakekoliv pravni odpovednosti, ale s maximalnimi pravomocemi, ktere odvozuje z velmi volneho vykladu zakonu, jez maji upravovat jejich cinnost (nekdo je tady jiz citoval). vsichni moc dobre vime a zname, jejich vyklad "krajinneho razu". s pravdepodobnosti, ktera hranicici s jistotou, si dovolim tvrdit neco o omezenosti, ktera neni schopna s prehlednout hreben sikme strechy.....problem je, ze zasadnim a nemenym zasahum do krajiny nejsou schopni a ani ochotni celit jasne, cest vyjimkam, ktere neznam (neni taky nahodou hyundai v nosovicich v podhuri beskyd???).....kam smeruju??? nazor tehle osob s velmi problematickym videnim sveta nelze akceptovat jako zasadni podminku pri projektovani. bud jdeme s klientem do jiste nerovneho boje a nebo se na to vykasleme a se cti to vzdame jasne, je to velmi extremni poloha. jenze me se jevi jako jedina mozna. a pouziju klise mnoha podobnych rozprav na netu....urcite se nekdo ozve a umeje me hlavu takze, je treba jit do valky....

3/ Bylo to pouze o hledání, co z tradice je důležité a funguje i dnes a co se změnilo a je vhodné to nahradit. Třeba tradiční malé okna.....

vazne??? ja mam neodbytny pocit, ze zde je to temer naopak. ted to neberte jako nejakou extra drzost, ale tenhle primer me bohuzel vytanul na mysli.
parkoviste cenkova pila, taky CHKO, tentokrat sumava. dvojice krasnych unifikovanych "toj tojek". jsou tam, protoze tam jsou potreba. bohuzel, by jejich naturalisticky a velmi ucelovy design nejspis ohrozil ten tak povestny krajinny raz. nebylo jine volby, uredni siml zarzal a opatril je luxusnim, stylovym destenim z borovicovych krajinek, to cele zavrseno apartni striskou s bonskym sindelem. ale tenhle barak je o tom stejnym. nejak nevidim co je na nem tak tradicniho, respektive co z te fungujici tradice, pretrvalo a je s tim adekvatne nakladano v soucasny dobe a v soucasnym kontextu??? nechtel bych se seknout, ale nejak se me zda, ze ty nefunkcni okenice prozrazuji vlastne nejvic.....z cely slavny tradice, kontextu, vztahu k minulosti a ja nevim jaky jeste vzletny primery se pouzivaj, zbyla pouze a jenom zdegerenovana forma....ja jsem tomu skabradovi teda moc nedal. ale nezda se me, ze odkazovani na jeho praci zrovna v tyhle souvislosti, by pro nej znamenalo nejaky zvlastni terno

4/a se nestacim divit, co tady nekteri pisi. Priznavam, ze na prvni pohled me to zarzilo, co to dela na archiwebu, ale po tom co jsem si precetl o co u tehle zakazky jde a protoze beskydy znam a vim jak to v malenovicih vypada, tak musim rict, ze tenhle dum je jehla v kupce sena a diky za tuhle jehlu pan architekte !! Vubec bych si nic nedelal z toho, ze se nekomu nelibi, tak uz to na svete chodi, ze nekomu se to libi a nekomu ne. Je to pres kopirak to same, kdyz se tu nedavno kritizoval projekt arch. Mrvy (holiday village v beskydech). Pro me z toho vyplyva, ze to kritizujou lidi, co danou krajinu vubec neznaji a ridi se tim, ze moderni architektura si zada, aby vyblili krychli se strilnami (nic proti krychlim, ale ty do beskyd opravdu nepatri). Mozna by stalo za to, nafotit okolni zastavbu, aby i neznali teto krajiny videli, jak to tam jinak vypada.

ze se nestacite divit je naprosto v poradku. ale neplacete na trochu spatnem hrobe??? vzdycky me dobehne, kdyz se tady nekdo spusti k tem argumentum s krychlema a strilnama, ktery nekam patrej a nepatrej ale k veci. vase vstupni premisa je dosti na vode. beskydy jsou urbanizaci a prostym lidskym stavitelstvim postizeny uplne stejne jako ostatni casti cech. a to jak v dobrem, tak spatnem slova smyslu. i z fotek je videt, ze se tam stavej uplne stejny prasarny jako v jinejch primestskejch oblastech (jeste jsem nevidel katalog typovek pro beskydy). a protoze ty beskydy znam taky docela dost dobre, tvrdim, ze rozdil v narusenosti genia loci malenovic a hornich prilep u rakovnika je naprosto totoznej. mozna jsou na tom ty prilepy trochu lip.

5/ Nevím, co je pro vás obyčejnost. Dům jednoduše navazuje na všechny regionální zkušenosti místních obyvatel.

Tomuto domu arch. Václavíka se dá vytknout řada věcí, ale ukazuje jednu z cest, jakým v tomto regionu stavět (slovo "cesta" bych zdůraznil, podle mě je zde stále obrovský potenciál, jak toto tradiční tvarosloví rozvíjet).

Beru to jako vlaštovku, která se vydává někam, kam se většina architektů bojí vstoupit, protože dělat věci kontextuálně ve vztahu k tradici, aby nedopadly debilně nebo jako kulisa, je dost komplikované. Vlaštovku, která je v mých očích nedůsledná a nedotažená.

a to jsou ktery??? myslim ty zkusenosti. vzhledem k faktu, ze jste je omezil pouze na formu....strecha, okna, sklon, hmota....tak si dovolim dalsi kacirskou myslenku. ma to tolikrat zminovane svycarsko nebo rakousko v techto bodech jine "regionalni" zkusenosti??? prave, ze ne. to by jsme museli jit mnohem hloubeji pod povrch veci a ne tady sermovat bezobsazne se slovicky. takze si myslim, ze tvdit neco o rozvijeni "tradicniho" tvaroslovi je pekne vedle. to budeme nakonec do tradicniho tvaroslovi voblikat i benzinovy pumpy??? jasne, ted si delam legraci. ale to je taky jeden z duvodu mojeho, mozna trochu agresivniho vstupu. pro to jsem se tak nastval nad touhle diskusi a timhle domem....treba nemam pravdu a mylim se, ale obcas je treba videt veci cernobile.........tohle neni cesta a uz vubec ne zadna vlastovka

Jak si to tu procitam napada me ze jsem se vlastne jeste nevyjadril k domu, jelikoz zcela bez vyhrad k nemu urcite nejsem. At chci nebo nechci dum na me pusobi jako takovy podivny hybridek mezi tradicni a moderni formou. Spodni cast stavby tradicni formu nerespektuje ani fasadou, ani formatem oken. Jedina snaha je v podobe zformalizovanych okenic do nefunkcniho fasadniho prvku = KASIRKA, FUJ! K zelene fasade kterou si pral klient: Respektovat v plne mire zadani klienta neni znamkou dobreho architekta. Architekt je specialista, a jako takovy ma usmernovat kienta i v jeho pozadavcich pokud citi, ze jeho zadani je spatne. A zelena omitka je podle me zadani spatne. Spis snad dreveny obklad, ktery by pomohl i tem absentujicim okenicim. Strecha svym tvarem naopak tradicni formu respektuje zcela, ne tak uz materialem, ale je pravda ze vzhledem ke klimatu je betonova taska asi vyhodna a nijak zvlast me do oci nebije.

Díky za tuto skvělou diskusi. To pořekadlo, že architekt má usměrňovat klienta, to je nějaká obchodní poučka?
Co to ten pan Just povídá o usměrňování klienta? To jsou nějaké náznaky etiky architekta? Pan Just asi spěchal. Těším se na jeho budoucí uváženější výroky. "Formát oken". "Usměrňování klienta". Kde to jsme? A s tím odháčkováváním a odčárkováváním to vypadá jako úplná posedlost. Nebo má thajskou klávesnici?

....myslím, že by bylo docela poučné poznat filozofii architektů ve vzahu dům versus kulturní krajina. Třeba bychom pak našli vhodnou cestu konsensu. Možná bychom našli ten zlom mezi krychlí, kvádrem, válcem, koulí, domem s či bez střechy mezi modernismem, tradicionalismem, či jinými -ismy. Proč tento dům je špatný a jaký jiny by byl dobrý a proč, a proč právě ten do místa patří a jiný nikoliv. Třeba by nás to od kritiky přesunulo k pozitivní debatě na věcné téma.

Jsem rád, že nejsem sám, komu ta střecha přijde v pohodě. Dispozice mi přijde taky fajn, prakticky tradiční, asi bych dal WC v přízemí místo šatny a na chodbě udělal vestavěné skříně, ale to je detail. Fasáda přízemí je hodně hybridní, ani tradiční, ani moderní a trochu odkazuje k sousední katalogové výstavbě. Diskuze s klientem je pane Sommer základní věc a tady, pravděpodobně v časové tísni, nebylo dodiskutováno. Mám zkušenost, že k tradiční architektuře naznačené povedenou střechou ladí více okna vyšší než širší, ať už s okenicemi či bez. Lépe vyjadřují vztah k nebi a zemi.

tož si připadám jako když doubner a spol. nalajnovali tu českou čtvrť v číně - všechno jenom naoko. ten kamenný soklík, okenice a přesazení střechy ve štítě (ta tolik tadiční hmota) vypadá najedenkrát, jakoby drželo na spoustě šroubů (řez to tak naznačuje). v součtu je to vylhanější než dům vedle. pár krejcarů se mohlo ušetřit na základech - uvnitř dispozice netřeba jít do nezámrzné hloubky. jasně jsou i mnohem horší domy, ale tady není vidět, co bylo tím hlavním smyslem návrhu?
- odkaz na lidové stavitelství? - žádný řemeslný detail, ale ani hmota, proporce, nebo dispozice to nepotvrzuje
- termín výstavby? - dřevostavba by byla rychlejší
- náklady? - několikrát zmiňovaná garáž je stejně velká jako obývák
- soulad s krajinou? - v čem je lepší než ten soused?!
- soulad s představami chko? - BINGO!!!

že architekt má usměrňovat přání klienta... památkář se diví usměřňování co jiného má zodpovědný profík asi dělat?
a ani nevíte jak by si nejen architekti přáli, aby památkáři profesionálně inteligentně osvíceně a zodpovědně usměrňovali.
bohužel instituce typu npú, chko apodobně jsou útočištěm neschopných nebo všehoschopných,

Pane Sommere, rád bych své názory obhájil, ale z vašeho příspěvku není ani patrno před jakými argumenty. Chcete snad tvrdit že architekt by měl být pouhý nástroj k plnění klientových představ?. Byl bych rád kdybyste své výhrady rozepsal šířeji, možná raději na e-mail, protože už se přecejen dostáváme mimo téma tohoto domu.

Rozsah této diskuse je skutečně pozoruhodný. Říkal jsem si, že by bylo škoda, abych neozval. Ke svým výrokům nežádám reakce, ani souhlas. Nemyslím, že k něčemu vede vyjasnit si názory na detaily jednoho domu. Problémem jen nevztah (slovo v duchu nedávného slovesného objevu jednoho novináře) architektů k historickému či obecně kulturnímu prostředí. Některým zde píšícím připadá, že by podhorském prostředí neměla stát škatule, ale jiní ji i tam preferují i postaví. Nemá pro mě smysl kohokoliv zdržovat požadavkem na vysvětlení názoru odlišného od mého. Také by nemělo smysl, kdybych zase třeba já dalším a dalším zpodrobňováním stanoviska třeba dosáhl toho, že je jedné osobě objasním. Tedy si myslím (a tím nevylučuji jakékoliv jiné hodnocení jiným člověkem, nebo třeba mnou samým zítra nabo za rok, pokud se dožiji), že je vhodné se pokusit o vyjádření názoru, pokud se někomu chce a je mu poskytnut prostor. Na čtenáři je, nakolik se mu zdá nějaký výrok úplný. Tradiční formy staveb považuji za vhodné, protože mají spoustu vlastností pro pohodlí (zde kryté "zápraží", jehož absence je naopak snad nejtypičtějším znakem většiny aktuálně stavěných škatulí). Naprosto nevidím důvod, aby kvůli představě architektů o aktuálnosti nějaké podoby staveb byly takové užitečnosti odvrhovány. Ale samozřejmě chápu, že se tak staví a že to i většina stavebníků chce. Z historického pohledu je to vynikající, protože díky všem těm módním vlnám lze při procházení ulicemi datovat stavby od boku s přesností na pár roků (nejen stavby gotické či barokní, u kterých díky různým "revivalům" může dojít k chybám; ale u staveb z 20. století se neseknete). U takové stavby jako je dotyčná však samozřejmě neznalec může nabýt dojmu, že jde třeba o starý zmodernizovaný objekt (to se může stát při zběžném pohledu i mně).
Architekt by podle mého měl vysvětlovat investorovi takové ty věci, na které investor díky řadě architektů přichází až v praxi, jakože předsíň nemá být prťavá (na venkově pak škobrtají přes odkopnuté holínky v místnůstce 2x2 m), že před vchodovými dveřmi musí být nějaká stříška apod. To pan Just nejspíše ví. Ale já ho ani nepotřebuji přesvědčit, tak mě jen mrzí, že ho zdržuji, ale prostě mi to zase nedalo.
Předestřený dům považuji za vhodný pro dané prostředí. Stejně by se mělo postupovat přednostně tam i v jiných oblastech (samozřejmě s aplikováním lokálních forem). Škatule jsou hroznou zkázou venkovského prostředí. To je můj názor, který netoužím vštěpit komukoliv dalšímu, ani jej dále vysvětlovat, samozřejmě si můžete říci, že jsem tedy měl raději pomlčet tak, jako většina ostatních (nic komplikovaného na tom není, je to jen výsledek pozorování i užívání nějakých staveb; bylo by docela zajímavé získat nějaké racionální vyhodnocení zkušeností obyvatel některých škatulí). Brou.

hybridek mezi tradicni a moderni formou.
- Ano je to tak, prolíná se to, souhlasím, takhle to bylo myšleno. Přece jen nedám dnešní garáž do tradice, že?.
Je to špatně? Nebo dobře? Proč?

Spodni cast stavby tradicni formu nerespektuje ani fasadou, ani formatem oken.
- Argumentu s fasádou nerozumím. Formáty oken jsou přirozeně pro dnešní potřebu a nejsou omezeny výrobcem skla jako u tradiční formy. Horizontální okna jsou vloženy u podesty, kde jiná proporce není možná - čili nejedná se o žádnou schválnost.

...zformalizovanych okenic do nefunkcniho fasadniho prvku... !
- Vážně si myslíte, že jsem jako architekt navrhoval nefunkční repliku? Že jsem odsouhlasil kašírku? ....
Nenavrhoval a neodsouhlasil. A klientovi to nevyčítám! Vím, že když najde energii, tak to napraví (.

..... Respektovat v plne mire zadani klienta neni znamkou dobreho architekta. Architekt je specialista, a jako takovy ma usmernovat kienta i v jeho pozadavcich pokud citi, ze jeho zadani je spatne.
- Vždyť to co píšete je černobílé nevhodné zevšeobecnění velmi složitého procesu, o kterém ví své architekti i stavebníci. (Neznáte ani mne, ani klienta ( Raději se ptejte klientů, zda je architekt slepě následoval, nebo je přivedl k něčemu hodnotnému.

Strecha svym tvarem naopak tradicni formu respektuje zcela, ne tak uz materialem, ale je pravda ze vzhledem ke klimatu je betonova taska asi vyhodna a nijak zvlast me do oci nebije.
- Překvapilo mne, kolik názorů tady to tak nevnímá a tvar jim nesedí. Kdyby tak psali, co jim sedí, aby to bylo konstruktivní (.-)

- V záležitosti dvojgaráže. Byl to požadavek uživatele. Věděl, kolik padá sněhu v Malenovicích. Samostatnou nechtěl a ani by nám to nepovolili na CHKO
Myslím, že mnozí diskutující mají zkušenost z města, kde to auto venku v zimě není takový problém. V horách je to ale jiné!

Zdravím všechny, co se textem prokousali až sem.
Děkuji za všechny postřehy (

Ti co pořád nepochopili proč je to tady – ono to časem dojde. No a když ne, tak to přece nevadí.
Za sebe: nechci u nás v horách kopírované zahraničí, ale ani jeden přístup k danému tématu.

Pro Dalamánka:
Jaká hmota je tedy správná?
Jaké proporce?
Vás nenapadlo, že ta garáž se v jiné realizaci tohoto domu může změnit v pokoj?
Že s konceptem přístupu k návrhu nemá garáž nic společného? Že stejně je pro zdejší debatu nezajímavá barva, detaily dispozice?

Rozhodně ten dům tady není pro to, aby ukazoval zelenou omítku a nalepené okenice. Na horách se staví čím dál více a za chvíli bude na diskuze pozdě. Chtěli jsme organizovat sympozium k danému tématu, ale není to tak jednoduché. Každá odborná diskuze tady je dobrá.

pokud je prezentace domu měla být akce na záchranu beskyd a reklama na řešení, pak neměl být domek prezentován jako jiné stavby.
"Vás nenapadlo, že ta garáž se v jiné realizaci tohoto domu může změnit v pokoj?" - koho by to napadlo? měl jste v průvodním textu zmínit, že dům nabízíte jako "typový projekt".

podobná kritika zazněla už od hk a ts - proporce půdorysu zhruba 3:2 nevnímám jako tradiční, naopak se domnívám, že jakékoli čerpání z tradice (nejen v beskydech) vylučují. s proporcí půdorysu přece souvisí výška hřebene a z toho plynoucí celková hmota stavby, no a tady to až příliš zavání potřebou rozkročit střechu kvůli komfortnímu podkroví. rozhodně vás nechci podceňovat, ale zdá se mi že i do půdorysu 3:1 by se dvougaráž vešla a možná by to víc připomínalo chalupu....
víte, mě ten domek nějak zvlášť nevadí, protože je díky omezenému rozpočtu poměrně malý. to co mi vadí, je ta metoda. uplatněním stejných rádoby tradičních forem totiž mnohem movitější stavebnící realizují rodinné domy s užitnou plochou 400-600m2 například na modravě a filipově huti v np šumava - je to masakr. mám vážnou obavu, že byste s movitějším klientem dopadl stejně...

Když se tak pročítám příspěvky, který vyvolal tento dům, s Vaší veřejnou diskuzí za účasti tvůrce, moc by mně zajímala stejná diskuze s tvůrcem domu, na který byl odkaz už dřív
(http://www.atelier-simona.cz/l.php?id=46
http://www.atelier-simona.cz/l.php?id=47) postaveným v blízké lokalitě.

Tyto dva domy bohužel na archiwebu nebudou, takže diskusi asi nečekejte...

Je možné nastínit důvod?

Napřed to zní tak podivně, výhrůžky o sankcích ohledně autorských práv, neosobní adresář, ale když vidíme tu Karolínu či primátorské selúnky, hrobařský dizajn, musíme si jen začít nadávat, že jsme nemlčeli. Tak snad si nás jednoduše nevšimnou.

Nebude to první. Samozřejmě vydavatelé jsou konečnými rozhodčími. Ale nevím, jestli postavení nějaké stavby mimo diskusi je výrazem souhlasu či rezervovanosti. Pro editory to může být zajímavá situace, ale možná ji řešili už tolikrát, že s tím pro ně žádné otázky nesouvisejí. Síla investorů a různých groupů by mohla ohrozit i zdejší zajímavou diskusi. Třeba inzerují...

Klidně si o té stavbě (čí lépe stavbách v širším kontextu) diskutujte, ale asi by bylo vhodné založit samostatné diskusní vlákno. Já jen chtěl krotit naději, že by se nějaké podobné stavbě dostalo stejného redakčního prostoru jako stavbám, které na archiweb obvykle zařazujeme.

Problém je v tom že má kritika je spíše subjektivního rázu. V podstate se názorově shoduji s panem Lžičařem, jelikož myšlenka domu a Váš přístup k tvorbě v tomto krajinném prostředí je mi sympatický. Okenice jste v textu sám několikrát zmínil: "Okenice jsou opravdu nefunkční - prostě někdy peníze chybí a to není důvod brečet..... Ne všechno bylo ideální (plastová okna, okenice jako ozdoba) ale to je život." Odtud jsem jasně vyvodil že se jedná o "kašírku". Neříkám že hybridek ano nebo ne, je nesmysl chtít dneska po někom aby bydlel v 1+1 s chlévem, ale tento hybridek mě svou proporcí a formou trošku dráždí. K fasade, rovněž připojím citaci: "..není o barvě fasády, která oslovuje klienta a který si ji vybral sám..." Z tohoto jsem vyvodil že barvu fasády jste nechal čistě na volbě klienta. Je to pouze můj subjektivní nekonstruktivní názor, a jako takový jej prosím berte, ale zrovna v této otázce bych s klientem diskutoval, přestože by to mohla být diskuze velice ošemetná, jistě podobná tématu "vana/sprchový kout". Ale tradiční dřevěné stavby jsem dosud viděl v barvě bílé, modré (východní Slovensko), nebo neomítnuté dřevěné. Myslím, že tento detail by celkovému vzazření domu velice pomohl. Ale máte pravdu v tom, že barvu může klient za život desetkrát změnit, a čistě kvůli svého pocitu doufám, že tak brzo učiní .

Kterákoliv sto roků stará dřevěnice v beskydech je lepší než tento dům. I když se novostavba tvaroslovně některým typům blíží. Je ovšem takovýto zdánlivě doslovný přepis správný? I s nefunkčními okenicemi (?) a plastovými okny. To mi připadá jako šaškárna.

Reakcií bolo mnoho, zbytočne sa k nim vracať.
Pre jedných cesty, pre iných slepá ulička.
Stavba sa neprezentuje v chalupárskom časopise. A vyjadrenie Thierryho predomnou, že ktorákoľvek stará drevenica je lepšia ............ asi tu nebude celkom všetko v poriadku. Mne z toho vychádza, že samotný investor nemal záujem o takúto stavbu. Asi z pragmatických dôvodov ustupoval ceste menšieho odporu a možno v inej situácii by jeho dom vyzeral úplne inak. Potom je otázne či keď v reťazci investor - architekt -realizátor sa vyskytne nejaký slabý článok, či takúto stavbu takto prezentovať.
Povedať, že investor....... je jednoduché. Dívam sa na realizáciu - prvá foto - prekryjem si spodok a vidím iba strechu. V zásade mi tam nič nevadí. Na víze ma trochu dráždi okno vikiera a poňatie komína, ktoré zvýrazňuje jeho netradičnú polohu (mýlim sa?), kým zásah ivestora či realizátora to podľa môjho skromného odhadu tu konkrétne vylepšuje. Potom presah strechy cez drevené štíty.......
Riešenie schodiska do podkrovia ma potešilo.
Ako dopadli okenice ma prekvapilo. Obyčajne sa to nezrealizuje, trebárs sa ušetrené peniaze dajú do tých drevených okien. Fakt prekvapujúce - síce to tam nebude, ale akože to tam bude.
Ale samozrejme je to cesta, tu však minimálne trocha rozpačitá.

souhlasím s vámi, že 3:1 je OK. Děkuji za konkretizaci. Kdyby tak byli konkrétní i ostatní ( Myslím si, že naši předci v horách se vůbec ale poměrem nezabývali výtvarně a kompozičně. Prostě určitý rozměr byl pro ně v konstrukci z hlediska cena výkon ideální a ten pak hromadně na chalupách používali. Když ale dělali "stodolu" ... a jiné i oni poměr porušili. Dnes omezení v konstrukci v tomto duchu nemáme. K tradici se dnes vracíme citem. Princip navrženého domu se určitě moc nedá použít na širší a větší domy. To ale nebyl ani můj cíl. Pro tuto realizaci se domnívám tedy rozebírat poměr stran půdorysu je zbytečné.

Trochu to zjednoduším pro potřebu této debaty.

V CHKO jsou důležité dvě měřítka.
A) To velké, urbanistické, soulad s krajinou a tradicí.
B) To malé, architektura, řemeslo.

Hodně se tady píše o béčku. Hledají se pro a proti.
U této realizace je pro mne důležité hlavně áčko. (Tam ten rozpočet až tak není důležitý a tudíž tam nevidím problémy jako u béčka). Já věřím, že je to cesta (nejediná) jak stavět malé RD v souladu s CHKO a nestydět se, i když jindy děláme krabice (.
Možná jde o umění převážně krabice v CHKO trochu skrývat. A za to by mohli úředníci nejaké kvalitnější krabicoidní kousky "pustit". (

Chcem sa pre istotu spýtať ako by ste charakterizovali svoje dielo.
Vychádza z tradície? Ten počin je priamo pokračovaním tradície?
Hľadá nejaký odkaz minulosti? Ide tu len o vyhovenie CHKO?
Mňa zaujala diskusia k tejto téme. Napadlo ma, že tým krabicoidným stavbám ľudia možno až tak nerozumejú a možno by bolo dobré podrobiť podobnej kritike aj tie.
Je otázne nakoľko je vlastne dom iba príbytkom, čo vychádza iba z obmedzení v konštrukcii........ . Tu už zachádzam iste mimo tému, ktorú by sme vyriešili. Ide tu iba o estetiku, a prečo je nejaký pomer lepší a iný horší? Iba preto že to takto poznáme?
Vieme že sklony pyramíd a ich orientácia nie sú náhodné. Tradičná orientácia chalúp, sklony ich striech? Prísna orientácia chrámov a skôr aj domov? Nepatrím k zástancom ,,čarodejníctva,, no keďže som sa trochu venoval slovenskej ľudovej architektúre tieto veci som si nemohol nevšimnúť a vyslovil som aj niekoľko hypotéz, napr. že umiestnenie komínov v streche domov spolu s orientáciou domov v najstarších zachovaných nákresoch boli také, že mohli slúžiť ako slnečné hodiny na jednoduché určovanie času ale aj slnovratov a rovnodenností a dokonca ak by to malo fungovať opačne, že pozorujem z konkrétneho bodu kedykoľvek kde mi spoza strechy vychádza slnko, tak som hypoteticky objavil perfektný kalendár, kde mal každý šindeľ svoj význam a komín mal posun presne tak, aby v strede bola je ho hrana, tad mierna asymetria voči streche, čo by umožňovalo určiť slonovrat neomylne na deň presne atď.
Nevravím že čokoľvek z toho bolo skutočne tak, iba vravím že ak by to tak bolo, tak skutočne tvorivý človek a architekt podstivo sa venujúci svojemu remeslu s najväčšou pravdepodobnosťou navrhne lepší dom podľa toho k čomu dospeje hoc v čistom novotvare ako v použití niečoho s čím nieje stotožnení a čomu nerozumie. Tým samozrejme nemyslím dom o ktorom sa debatuje.

Pane Radime, mohl byste, prosím, svou poslední větu v předchozím článku "Možná jde o umění převážně krabice v CHKO trochu skrývat. A za to by mohli úředníci nejaké kvalitnější krabicoidní kousky "pustit". (" , trochu rozvést?
Co jste tím myslel?
Když přidáte nějaká kritéria, kterými se rozliší kvalitní "krabicoidní kousky" od nekvalitních, bude to od Vás velmi milé a záslužné.

Pane Václavíku, souhlasím s Vámi nejen v tom, že odborná veřejnost v této rovině naprosto selhává, což je vidět na územních plánech a následně stavbách v tomto prostředí. Odborná veřejnost vlastně ani nechce vést zásadní diskuzi o tom jak se v daných lokalitách chovat a nad varovnými argumenty sociologů, ekologů, demografů či jiných sochařů či kameníků ovlivňující dílo zvané "kulturní krajina", jen jaksi schválně a bezradně krčí rameny. Vnímání celé situace je totiž mnohem složitější. Systém hodnot je zcela převrácen ve všech kapitolách stávajících či nových obyvatel dnes spíše jen uživatelů venkova ( pro každou skupinu jinak, resp. v jiném pohledu ). Chovat se v území s "vyšším citem" než je jen a jen ten jejich vlastní po stavebnících nikdo nevyžaduje. Zbývá snad už jen společná touha bydlet v "kvalitním" prostředí. Kolik z nich ovšem toto vyhodnotí v historicky správném kontextu nechám na úvaze každého z vás. Vrátit čas nelze ovšem úvaha, že naši předkové se po staletí dopracovávali k něčemu, co zde za 60 let zcela vymažeme a budeme o tom hovořit s naprostým despektem a opovržením, je pro mě nepřijatelná. Vnímám tuto destrukci nejen horských oblastí velmi intenzivně a při neustále se rozšiřující ( vypůjčím si název ) sídelní kaši, která zabírá volné louky, pole bez jakýchkoliv skrupulí, likviduje charakteristické pohledy, panoramata, vystupuje do zcela nelogických míst jen díky jakési pofiderní vazbě mezi někým dnes možná vlivným. Říkám si, zda nejde o trestý čin všemi legalizovaný, schválně opomíjený a "dnes" pro jedny nezajímavý či naopak pro druhé čímsi zajímavý? Takto se přeci dlouhodobě chovat nelze. Kde je profesní zodpovědnost? Stále intenzivněji přemýšlím o hrubé čáře jako ochraně území před další zástavbou, která bude výsledkem širšího a dlouhodobého konsensu stát nad územními plány, jejich změnami v rámci dobrých či špatných sousedských vztahů i nad mocí obecních či městských zastupitelstev. Hrubá čára - jako výsledek toho, že člověk nechce respektovat jen sebe sama, ale že je součástí....ponejvíce přírody.
Při průchodu ( dnes vlastně spíše neprůchodu ) krajinou si vždy pokládám otázku co z ní zbude, kde si zase kdo zítra kousek odkrojí.
Ale zpět k tématu. Beskydy svoji rozlohou představují zhruba plochu, která se dnes odlesní na planetě za jeden týden. Proč tedy vůbec něco dlouhodobě řešit a plánovat? Proč na druhou stranu na tak "malém" kousku země nechtít a to mnohem přísněji než je činěno dnes ctít citlivý přístup jak k urbanismu tak i k architektuře v historickém kontextu s možná trochu retrospektivním nádechem? Nebude tento přístup ve svém důsledku prospěšnější všem?
Osobně se domnívám, že ano, ale jen v případě skutečného dotažení všech patřičných forem a struktur. Bez nich se totiž dostáváme do polohy ortogonálních parcel rozparcelovaných po 800-1000 metrech s ulicí na nichž stojí valašské dřevěníce, mezi zděnými jen s tradiční střechou atd.....realita!
.....kde je ten jeden tesařský mistr a jeho syn a vnuk, jejich oblastní rukopis??...utopie!
Boj o funkční, citlivé, historický vývoj respektující a logicky rostoucí jádra obcí je zřejmě nenávratně prohraný, proč se ovšem vzdávat v chráněných oblastech? Nicméně jedno je jasné,.. není to vůbec jednoduché, a ani černobíle...škoda!

Myslím si, že zde to trh asi nevyřeší, ......a když ano, tak po svém.

Tématem pro sympozium je to bezesporu.

souhlasím s tím, že si předci hlavu s poměrem stran v půdoryse vůbec nelámali, přesto se domnívám, že ho zejména na horách řešili s ohledem na náročnost zakládání a dopravu sena do podkroví - odtud orientace hřebene delší stranou po vrstevnici.
argument se stodolou není na místě, protože obytný dům není stodola a naopak. platí samozřejmě za předpokladu, že dům je tím, čím má být.
promiňte, ale pokud jste se soustředili při návrhu domu na urbanistické měřítko a soulad s krajinou a tradicí, zajímalo by mě, v čem si myslíte, že se vám to povedlo?
nechci přijít o vaši odpověď, přesto si dovolím vyjádřit názor, že v širším urbanistickém měřítku jste nedokázali více než dva sousedi pod vámi, tzn. stále stejné opakování zapichování solitérů víceméně doprostřed parcely, stejně jako kdekoli jinde v nebo mimo chko. vylepšení o natočení domu směrem na lysou horu trošku popírá krásnou hloubku parcely a zůstává závislé na zahradní nevýkonnosti souseda.

co, prosím, pokládáte za soulad s tradicí a co je to tradice ve vztahu ke krajině? proč to má být kritérium pro vhodnost či nevhodnost stavby v chko, když nikdo nestaví malá zemědělská hospodářství a běda, když má pár ovcí, krav nebo kobyl, tak ho hygiena a sousedi pro smrad nenechají existovat? nemáte pocit, že je toto kritérium úplně falešné? nehrajme si, prosím, na to, že jeden barák s romantickou střechou, vydřeveným štítem, dvougaráží ve hmotě, pletivovým plotem jen z jedné strany a bez bazénu, je pro krajinu lepší než druhý v katalogovém průměru s bazeném, anglickým trávníkem, dvougaráží mimo hmotu a pletivovým plotem kolem dokola!

moudrá slova pane Jílek! Klíčovým slovem sympozia by mělo být slovo paměť.

pane jílku, cítím to úplně stejně. sympozium však nikoli (ledaže by končilo defenestrací těch pracovníků MMR, kteří mají na starosti legislativu územního plánování, a připravují tak živnou půdu pro vše, co jste popsal výše). on ten požadovaný soulad s urbanistickým a architektonickým prostředím v zákoně (stavebním) je a byl i před novelou. problém je, jak sám naznačujete, v lidech. v našem případě jak na straně architektů tvůrčích, tak těch na úřadech. pan václavík nám v praxi předvedl, jak k tomuto stavu "v dobré víře" přispívají ti tvůrčí...

Ve Švýcarsku momentálně bydlím a vždy, když výletujeme, tak obdivujeme, jak citlivě zde staví nové domy. Nyní jsme dokonce měli možnost podívat se do domu angl. architekta, kt. původně chtěl hodně moderní minimalistický dům... Nebylo mu dopřáno ani dovoleno.

Kéž by také u nás existovaly nějaké expertní skupiny, kt. by rozhodovaly, jaké domy můžou v daných oblastech vznikat, jako je to právě tady, či co vím v Toscansku. Když vidím ty šilenosti, kt. u nás vznikaly a vznikají, je mi smutno....
Dům, který jste navrhl mi příjde fajn a vypadá, jako kdyby tam stál léta. Prostě se tam hodí....

To co paní Lenko právě prožíváte ve Švycarsku, či co znáte z Toskánska, v porovnání k neutěšenému stavu v Beskydech a mnohde jinde v Čechách, na Moravě či Slezsku (česky: v Česku) je zobrazení poučky ke které jsem se pracnĕ za léta dohledal, že architektura je odrazem té doby a společnosti, která ji vytvořila.
Proto řešení nevidím možné v jejím omezení na pouze rovinu odbornou.

Přes všechny kladné i záporné komentáře je víc než jasné, že projekt vzbudil emoce a tak to má být....

Vynikající kniha zabývající se výstavbou obytných staveb od pravěku do moderní doby. Napsal ji PhDr. Jiří Langer, CSc.. První vydání je z roku 2010.

Anotace knihy
Na našem trhu ojedinělá publikace seznámí čtenáře se souvislostmi vzniku lidové architektury u nás i v sousedních a dalších zemích Evropy. Na základě historického a etnologického studia řeší vznik a rozvoj místní architektury obydlí od jejich základních forem po vrcholné v různých podmínkách přírodních a sociálních. Vysvětluje vliv tradic, které v určitých časových obdobích vytvářely stylově jednotné oblasti. Pozornost věnuje také historickým proměnám funkcí staveb a nároků jejich uživatelů. Kniha rovněž vysvětluje pojem lidové architektury a její vztahy k architektuře slohové. Text je provázen názornými nákresy konstrukčních principů a fotografiemi architektonických celků.

Doporučuji ke studiu