Rodinný dům v Kryštofově Údolí

Místo
Pozemek je na mírném jižním svahu o výměře cca 5900 m². Po obou stranách se zvedají prudké stráně Kryštofova údolí. Údolím stoupá silnice, která parcelu míjí na severní straně. Z té je také přístup na pozemek. Parcela je na křížení dvou údolí. Jedno z nich je v bezprostřední blízkosti překlenuto železničním viaduktem. Vysoko v kopci je po vrstevnici vedena železniční trať. Okolní zástavba je řídká, vesnického charakteru. Místní roubené a hrázděné chalupy s břidlicovými štíty a střechami lemují cestu údolím a jen výjimečně se některá zatoulá někam výš do stráně. Jádro Kryštofova Údolí je památkově chráněno a nachází se v něm dřevěný kostel ze 17. stol., celý pobitý břidlicí, který byl inspirací k použití břidlicového pláště. Místo má jílové podloží s množstvím podzemní vody, což ztížilo zakládání suterénu.

Urbanismus
Parcela je těsně nad hranicí památkově chráněného území, ale spadá do Přírodního parku Ještěd, z toho vyplývala značná míra regulace a omezení.
Z charakteru místa vyplývá umístění stavby v místně obvyklé figuře a to podélně a rovnoběžně s cestou. Odstup od severní hranice  je 8 m. Dům je na pozemku zasazen do jeho nejvyšší části a je svou ,privátní tváří" obrácen k jihu tak aby umožnil ze všech obytných prostor plnohodnotný výhled do údolí s Novinským viaduktem.

Architektonické a dispoziční řešení

,,Koncepcí domu je vlastně posazení zjednodušené chalupy na obsypaný betonový suterén".

Zadání znělo vymyslet chalupu, která by splnila standart bydlení v jednadvacátém století. To podle investora znamenalo prostorný vzdušný byt, další menší byt pro prarodiče, bazén, saunu, dvojgaráž, pracovnu/ateliér a tomu odpovídající počet koupelen a wc. Zároveň měl být dům nenáročný na spotřebu energií a v neposlední řadě splynout s okolní přírodou a místní historickou zástavbou chalup ze 17. a 18. století.

Z toho všeho vyplynula jednoduchá koncepce stavby. Abstrahovaná chalupa v nadzemní části obsahuje funkce bydlení a je posazená na ze tří stran obsypaný betonový suterén, jen do zahrady otevřený, který má v sobě funkce ostatní, pro chalupy nezvyklé, jako je bazén, sauna, strojovna, garáž. Vysunutím suterénu o téměř polovinu své šířky vznikla v úrovni parteru rozměrná obytná terasa, přístupná z obou bytů, přes kterou se chodí na zahradu.

Dům má dvě tváře.
Ta první otočená k silnici, procházející celou vesnicí a nejvíc vnímaná okolím, představuje dům jako skromnou přízemní chalupu s malými okny, se sedlovou střechou pobitou břidlicí, což je místní tradiční materiál.
Druhá tvář je naproti tomu obrácena do zahrady s níž je maximálně propojena velkými okny na jih.

Dům nepřipomíná chalupu pouze formálně, ale i dispozičně. Do domu se vstupuje vchodem od hlavní cesty do centrální chodby se schodištěm, která jej rozděluje na dvě části. Vpravo je hlavní obytný prostor domu. Spojením kuchyně, jídelny a obývacího pokoje vznikla obdoba světnice obohacená o vertikální otevřený prostor do dalšího podlaží s galerií a přes velká posuvná okna otevřená na obytnou terasu potažmo na zahradu. Místo kachlových kamen nebo sporáku je ve zdi zabudovaný krb.
Vlevo je pak menší obývací pokoj s přípravou na malou kuchyňku a posuvnými příčkami oddělenou ložnicí a vlastní prostornou koupelnou. Posuvným prosklením se chodí na terasu a zahradu. Tato část se dá také používat jako samostatný minibyt, obdoba vejminku.
V podkroví je ve středu koupelna a po stranách vlevo ložnice a vpravo pracovna s galerií do obývacího pokoje. V obou pokojích je rozměrné ateliérové zasklení pro co nejlepší výhled do kraje. Po ruce je také komora a strojovna vzduchotechniky.
Do suterénu se sestupuje po schodech do chodby v jeho centru, je zde skříňovou stěnou oddělena strojovna tepelného čerpadla a prádelna. Napravo je bazénová hala se saunou a sociálním zařízením. Nalevo pak vstup do dvojgaráže.
Malířský ateliér jsem nakonec z domu vyjmul a postavil ho na pozemku jako samostatnou stavbu, takovou připomínku dřevěné stodoly.

Konstrukce
Dům je řešen dvěma hlavními konstrukčními systémy. Suterén je železobetonová konstrukce (ztracené bednění) s dvojitým zakládáním a s dostatečně dimenzovaným odvodněním, realizovaným systémem drenáží svedených až do potoka tekoucího na hranici pozemku.
Nadzemní část je dřevostavba z panelů a lepených nosníků, opláštěná pravou břidlicí a částečně také dřevěnými prkny, což si vymohli památkáři. Prkna jsou natřena na břidlicově šedou, aby co nejvíce splynula.
Okna jsou dřevěná a na jižní straně domu jsou opatřena předokeními roletami pro úplné uzavření rozměrných prosklení.
Oba objekty, dům i ateliér jsou vytápěny ze dvou vrtů - tepelným čerpadlem a krbem s rozvodem teplého vzduchu. Na pozemku je vlastní studna a čistička odpadních vod.

(Pozn. - vynucené změny:
Minimum střešních oken v pohledové části ze silnice, klasické okapy, dělená okna, falešná okna (v místech kde prostě okno není potřeba), dřevo na fasádě připomínající roubení (břidlicový kostel nebyl argument ), alespoň minimální přesahy střechy, dřevěné prvky na zábradlí na terase...)

Materiály a barvy
Nejvýraznějším materiálem je přírodní břidlice tmavě šedá, která pokrývá střechu i velkou část nadzemní dřevostavby, ostatní je opatřeno břidlicově šedým nátěrem.
Suterén má fasádu provedenou betonovou stěrkou. Terasy jsou z modřínových roštů a časem už krásně zešedly.
Interiéry jsou co nejjednodušeji vymalovány bíle. Podlahy jsou dubová přírodní prkna.
Interiér je doplněn nábytkem z počátku dvacáteho století, s čímž se počítalo už v projektu.

Zahradní úpravy jsou zatím jen základní - terén už se vzpamatoval ze zásahu stavbou.
Příjezdová cesta je vydlážděna zatravňovacími dlaždicemi a časem se ztratí v trávě. Probíhá postupná výsadba plánovaných keřů a stromů. Po téměř celém obvodu pozemku už pomalu roste zelený živý plot z habru a dřištálu a na pozemku se buduje zahradní koupací jezírko.