18 komentářů
Beskydy
miroslav.simunek
| 14.12.10 09:11
Co na to Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy? Předpis "sedlová střecha o sklonu 40-45°, a vše jen ne plechová krytina a bonský šindel°" už neplatí ?
..
vga
| 14.12.10 04:52
Ten se mi líbí jen na tom dřevě je z venku vidět jak trpí a to ten barák stojí asi rok...
Dřevo
Martin Rosa
| 14.12.10 05:11
Dřevo netrpí, dřevo přirozeně stárne. Šedne.
pjekne
Matej Farkas
| 14.12.10 07:02
presne tak, drevo netrpi, modrinove desky netreba osetrovat, len prirodzene zosednu. Velmi podarena prestavba!
Pěkný objekt
dampit
| 16.12.10 03:49
Jen si myslím, že to nebyla přestavba, ale nová stavba.Přestavba snad jen pro úředníky, kteří novou stavbu nepovolí. Tento rodinný dům má nějak moc ložnic a jeví se mi spíš jako dům rekreační, nebo penzionek. Myslím si, že každému by nebyl povolen.
přestavba...
park
| 16.12.10 07:16
taky mi to přijde jako obezlička na úředníky, ale účel světí prostředky, nakonec ta "přestavba!" nedopadla tak nejhůř.....
zvenku pěkný, uvnitř...
Ondřej Prokop Vaněček
| 16.12.10 10:16
... odporný, studený, jako nějakej horší hotel. Brrr, ten interiér bych na hory ndával.
dřevo v exteriéru
šárka
| 17.12.10 08:20
Dobrý den, už mnohokrát jsem se zde na archiwebu chtěla zeptat, kde se vzala ta móda dřevo na fasádě nechránit proti povětrnostním vlivům? Odkud to přišlo a kdy? A co je vlastně přínosem tohoto přístupu? A je estetický přínos zešedlého dřeva (tedy estetický v očích příznivců) vyvážen sníženou životností materiálu? A s jakou životností dřevěné fasády s neošetřeného dřeva na horách počítají architekti- autoři projektů? A co se potom plánuje s takovou fasádou dělat?
dřevo v exteriéru
Honza
| 17.12.10 09:53
Dřevo v exteriéru vychází z tradice. Krásně vyšisované dřevo vydrží i několik desítek let i století. Zkuste se mrknout někde do skanzenu
re Honza
vga
| 17.12.10 10:54
Máš naivní představu, že se dřevo neimpregnovalo, nebo nechránilo proti broukům a hmyzu...slyšel si někdy o býčí krvi??
...vga
Honza
| 17.12.10 11:57
samozřejmě že vím. Býčí krev se smíchala s močí která sloužila jako lak. Samotná krev by proti hmyzu a broukům by byla zbytečná. Každopádně se dnes používaji na historizující střechy šindele z modřínů a ty se nijak neimpregnují...
Bikaver
takyarchitekt
| 17.12.10 12:08
Jo slysel. Ale kdo by plytval bikaverem na nejake brouky?
to: Honza
šárka
| 17.12.10 05:30
Já tak nějak matně tuším, že dřevo v exteriéru vychází z tradice, ale nejsem si vědoma, že by se dřevo v minulosti nijak neošetřovalo. Každý, kdo žije na vesnici (nebo třeba má lesy, kde na vlastní kůži může zažít, jak je dřevo povětrnostními vlivy zranitelné ), tak ví, jak rychle neošetřené dřevo stárne- a ničí se. To, co člověk snese u samorostu, to je u fasády časem na překážku. Určitě neošetřené dřevo v exteriéru nevydrží "desetiletí", o staletích ani nemluvě!
Do skanzenu nemusím, žijeme ve staré poloroubence na horách- a tak dobře víme, že trámy a štít se musí ošetřovat pravidelně.
Co se týká šindelů, tak ty na některých historických stavbách mám možnost sledovat dlouhodobě- např. na jízdárně v Rychnově nad Kněžnou si památkáři prosadili původní krytinu- šindele: velmi záhy však zjistili, že se jejich stav rapidně zhoršuje, tak je začali natírat- ta střecha je natolik velká, že natěrači prakticky neslezli se střechy a neustále kroužili kolem dokola. Po několika letech ( a po značných výdajích) byla nakonec střecha přeložena krytinou. Druhý příklad šindelové střechy v našem okolí- kostel v Klášterci nad Orlicí, za života pana faráře Halíka byla (nová) šindelová střecha natírána pravidelně, po jeho smrti už ne- a dneska je vlastně na odpis (neošetřována je cca 10 let). Takže to tak v praxi opravdu není, že by se šindele nenatíraly a byly věčné. Nehledě na to, že správné šindele jsou štípané z vybraných částí dřeva a i ty je doporučováno natírat, tuším 1 x za 5 let. Myslím si, že modřínové palubky běžně dostupné na trhu jsou na tom se životností podstatně hůř.
Takže se mi zdá, že moje původní otázka stále trvá- opravdu mě zajímá, kdy se stalo zvykem dřevo v exteriéru nenatírat a nechat "aby sešedlo a získalo patinu". A co je přínosem tohoto trendu, myslím z praktického hlediska pro majitele baráku?
to:šárka
michal
| 19.12.10 12:33
praktické hledisko pro majitele přece je, že to nemusí natírat.
to: michal
šárka
| 20.12.10 09:24
brilantní ... To je jediným důvodem, který vyváží kratší životnost materiálu? Nebo se na misku vah pokládá ještě něco jiného, co mi uniká?
V čem je prostě neošetřená fasáda lepší než ošetřená?
Dr. Lusciniol
| 20.12.10 01:10
Tato móda (jinak se to snad ani nedá nazvat) nemůže býti založena na šetrnosti, neboť dlouhodobě se ve většině případů jasně nevyplácí. Je to nejspíše opičení se po způsobu zacházení s dřevem na západním pobřezí USA, především v Oregonu, kde přímo na mořském pobřeží, na dřevěných stavbách obložených místním dřevem (western red cedar) a zcela obnaženým slaným mořským větrům, vodě a slunci se již dávno zjistilo, že předem neošetřené dřevo postupně doslova "zkamení" a získá nádhernou stříbrnou barvu. Navíc toto dřevo (WRC) obsahuje dostatek jedovatých látek, aby vystalo napadení jakýmkoliv hmyzem.

Tento jev neušel pozornosti několika posledních pokolení architektů, kteří se jej pokoušejí opětovat kdekoliv jinde i bez stejných podmínek, či dřeva. Musím se přiznat, že jsem jeden z nich a má zkušenost (s WRC) je taková, že kde je dřevo vystaveno dešti i slunci, tak postupně zešediví a to i dále od moře ale kde jen navlhne ale není přímo vystaveno dostatečnému slunečnímu záření, toliko zčerná. Takto poučen, dnes takové plochy raději natírám průhledným nátěrem (Sikkens) čímž ale pak uchovávám původní červeno-hnědé zbarvení WRC. Stručně: Sbohem Oregone.

A ještě k těm šindelům, Šárko: Samozřejmně, že mají býti štípané (ne řezané) a jen z určitých dřev ale i tak se jejich životnost vždy očekávala bez průběžné údržby ne delší než 25 let (dříve to jedno lidské pokolení [což pak se asi muselo zdát déle než dnes?). Proto dnes jsou užívány toliko z "památkových" důvodů.
drevo
Matej Farkas
| 20.12.10 07:54
Nemusí sa ošetrovať napríklad modřín (smrekovec), ktorý získa časom prirodzenú patinu a chráni tak sám seba bez ďaľšieho umelého ošetrovania.
Odhliadnuc od toho, som veľmi rád, že sa aj v našich končinách začíname znova vracať k využitiu dreva a prestávame sa ho báť...
dřevo
dampit
| 21.12.10 04:19
Ten nápad dřevo nenatírat je samozřejmě starší, než ten dřevo natírat. Opravdu povětřím upravené dřevo je překrásné. Nesmí však být trvale ve vlhku. A šindelová střecha je původní krytinou v místech s jedličnatými lesy. Byla v obytných domech impregnována kouřem, Komín končil na půdě. Jinak by slanina nemohla viset na hambálku, jak se píše v lidové písni.
A vnější dřevěná prkna není třeba ani hoblovat. Za pár roků jsou hladká. Takže ne jen pěkné, ale i levnější.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.

Více staveb od Kamil Mrva Architects