Rodinná vila byla navržena na velkém z části zalesněném pozemku v kontaktu s rybníkem, nacházejícím se v otevřenější části parcely. Cílem bylo hmotu nového domu zasadit do terénu, aby splynula s okolní zahradou a svahem a minimalizovala se její stopa, a to nejen pomocí zapuštění stavby do svahu a částečného překrytí terénem, ale též volbou materiálů - hmoty a stěny vystupující nad terén jsou navrženy z lomového kamene podobného tomu, který je na pozemku hojně dostupný.
Objekt je složen ze dvou základních jednoduchých objemů, z nichž ten spodní, tedy hlavní obytné podlaží domu, je z části zapuštěn v terénu. Jeho do zahrady orientované plochy jsou celoplošně bezrámově prosklené a umožňují propojení interiéru se zahradou. Proti svahu a směrem k sousednímu pozemku na severovýchodní straně je hmota přízemí vymezena opěrnými zdmi z lomového kamene. Stejný obklad pak pokračuje i v interiéru. Hmota patra je výrazně menší a ustoupená oproti hraně přízemí. Je z logiky své soukromější funkce podstatně uzavřenější a fasáda z velké části obložena kamenem. Velká okna z ložnic stíněná posuvnými okenicemi z perforovaného plechu jsou orientovaná na jihovýchod do zahrady a umožňují výstup na jednoduchou dřevěnou palubu přecházející v zelenou střechu a horní část zahrady.
Interiér je otevřený, volně plynoucí ze vstupní haly do obytného prostoru okolo bloku kuchyně, šatny a výtahu z garáže a technických prostor. V místě změny světlé výšky prostoru je vložen blok s oboustranným krbem oddělující jídelní a odpočinkovou část. Celé přízemí je lemováno krytou terasou. Výrazným prvkem interiéru je konzolové ocelové schodiště do patra osvětlené střešním světlíkem.
Dům byl navržen jako nízkoenergetický, s důrazem na využití solárních zisků v zimních měsících a eliminaci přehřívání po zbytek roku.