Rodinný dům Cangahua

Objekt se obrací směrem k příjezdové komunikaci. Svým tvarem se přizpůsobuje pozemku a působí, jako by sem patřil odjakživa. Snaží se vyvarovat tomu, aby vyčníval a vyhledává klid. Architektura by měla být jako cesta. Abyste ji odhalili, musíte se domem projít. Při této cestě se dům postupně odhaluje. Uživatel má zájem dům poznat, není zde nic jednoznačného.
Po vystoupání dlouhém přibližně 10 metrů se před návštěvníkem objeví parter domu, který je situován přibližně uprostřed pozemku do terénního zářezu. Opěrné betonové stěny zadržují zeminu a odhalují jedinečné venkovní prostory s atrii a zahradami. Ty kromě rozšíření komunikačních a pobytových prostorů také obstarávají větrání a denní osvětlení.
Horní patro domu je zarovnáno se zadní vyšší částí pozemku, čímž vzniká plynulé napojení klidové zóny na parcelu. Objem je rytmizován pomocí příčných nosníků a výsledná hmota obložená cihlami je tvarována tak, aby svou siluetou navazovala na nedaleké pohoří. Rozehraná střešní krajina pomáhá hierarchizovat a uspořádávat vnitřní prostory domu. Ve štítových stěnách jsou mezi cihlami vynechány otvory, které propouští do chodby měkké ranní světlo.
Západní fasáda se naopak uzavírá před intenzivním odpoledním sluncem. Pomocí drobných otvorů vzniká v cihelném zdivu jemná mřížka, skrz která filtruje sluneční paprsky zaplavující interiér, který v průběhu dne mění svou atmosféru i celkové vnímání prostoru.