Rodinný dům

Výborně technicky i funkče použité dražší materiály

určitězajímavýdům. Jinak by mne zajímaly podrobnosti té ekonomické úvahy , která vedla na jedné straně k investici odhadem 10mio Kč jen do materiálů, technologií, strojů a dopravy kvůli 180m2 ObP, aby na druhé straně dům ročně spotřeboval do 50kWh/m2 energií.

Dokonalá ukázka spojení sehraného týmu architekt - investor. Investor se ke své představě probydlel a tak dnes může přesně specifikovat co chce, Stanislav Fiala s mimořádným smyslem pro detail tuto jeho představu umí přenést do reality a neméně důležité je, že mají i někoho, kdo to v době, kdy kvalita takřka neexistuje, umí toto vše skvěle zrealizovat. Jako obvykle je vše dotaženo do posledního detailu, přemýšlelo se o každé spáře. Dům přitom není nijak přehnaně velký, obsahuje jen to, co obyvatelé opravdu využijí a neobtěžuje je nic navíc. Skoro zjevením je množství skladových a jiných obslužných prostor, které pro mě osobně definují luxus. Hned mě napadla vila Tugendhat, kde člověk který nepřiplatí za kompletní prohlídku včetně technického zázemí vůbec netuší, o co tu běží. V době kdy v řadě prostorných domů není místo ani na sekačku je až šokující, že obytná a obslužná plocha jsou takřka stejně velké.

Mne teda ne. Nebe a dudy!

Pokud se osvícený investor tzv. "probydlel" ke své ideální a jasné vizi domova, musely po něm zbýt nějaké zkušební domy či byty. Nevím, jestli by pak nestálo za to do bilancí investičních nákladů, energetické náročnosti a zastavěné plochy zahrnout i tato odpadní díla? :o))

to takyarchitekt Nemyslel jsem vzhled vily Tugendhat, ale to bohaté zázemí, díky kterému nakonec v obytných prostorech může být čisto a "prázdno". Dnes je takové řešení jako v Nebušicích u takto velkého domu skoro unikát.

to vilda Jen těžko je někdo třeba v 25 letech schopen říct, co přesně v bydlení chce, co opravdu potřebuje, navíc tyto představy se postupně mění. Pracuji ve firmě, kde prodáváme nábytek a zařizujeme interiéry. Je paradoxem, že mnohem odvážnější jsou starší lidé, mnohdy v důchodovém věku, kteří už mají zkušenosti, děti jsou pryč, jsou schopni definovat, co chtějí, právě i na základě toho, že mají za sebou bydlení mnohdy ve více bytech/domech a vzhledem k tomu, že už zařizují navždycky, jsou ochotni i více investovat do definitivního řešení.
Četl jsem rozhovor s Petrem Kolářem z ADR, což zase není takový šmudla a ten už bydlí v několikátém domě a přiznává, že někdy třeba udělá i chybu a zkouší to na sobě. A to je architekt, který staví po celém světě pro mimořádně bohaté lidi a díky resortu na Maledivách má našlápnuto ke globálnímu úspěchu.
V tomto konkrétním případě v Nebušicích má tento tandem architekt-investor za sebou řadu mimořádných domů, všeobecně známých, předpokládám, že ve své většině stále využívaných, ale na tomto konkrétním domě vidím určitý posun. Nikoliv v kvalitě, ale v přístupu k bydlení.

Rozumim. Ja jen, ze jak casto se bere jmeno Tugendhat nadarmo.

Souhlasím s nadčasovostí, ale proč v Nebušicích ??!....to je ta česká "svoboda" co trhá celek. Krásná stará škola, kostel, české pěkné ještě před renovacemi domečky. Dražší rodinné stavby v modernizujícím, ale umírněném stylu.....škoda, mohla to být ladná, sladěná ves.

bydlet bych tu nechtěl - studený mramor. Možná by bylo dobré vidět, jak je dům užíván.