Rodinný dům

Rodinný dům
Investor:Ing. Helena Válková
Projekt:12.2000
Realizace:2003
Užitná plocha:107 m2
Zastavěná plocha:72 m2
Obestavěná plocha:396 m3


Hledáme-li v současnosti v České republice místo s výraznějším výskytem minimálního individuálního bydlení, je lepší zaměřit se na 20. a 30. léta minulého století a vypravit se do Baťovského Zlína. V České republice dnes neexistuje ucelený soubor realizací minimálního individuálního bydlení a jednotlivé příklady jsou spíše solitérními stavbami nebo záblesky v masové komerční zástavbě v satelitech okolo velkých měst. Baťův ideál "pracovat společně, bydlet individuálně" se nedočkal od jeho éry výraznější odezvy. Období socialismu vyškrtlo rodinný dům ze svého zájmu.
Přesto je však téma malého domku se zahradou v porevoluční etapě české architektury velmi častým, avšak mezi architekty nepříliš populárním zadáním. Představuje náročnější a mnohdy delší architektovu práci s nejasným výsledkem, poněvadž většina staveb se realizuje svépomocí a v nejistých finančních podmínkách. Jako vítězové v tomto klání v minulých letech vzešli především architekti z náchodského a následně brněnského Archteamu a zlínského následně brněnského ateliéru New Work. Pozoruhodnými výsledky na poli minimálního rodinného stavění se mohou pochlubit i architekti Schaufler s Roskovcem, Ivan Kroupa, David Chmelař, Atelier 38, Martin Rajniš nebo Klára Frolíková. Nad všemi však ční Archteam a New Work. Zatímco se domky Archteamu vyznačují minimalistickou ortogonální formou, architektura Svatopluka Sládečka a jeho ateliéru New Work je plastičtější a prostorově vzrušivější.
Vzhledem k rodinnému původu Svatopluka Sládečka by se mohlo zdát, že tomu bude právě naopak, poněvadž zlínské domky, dvojdomky či čtyřdomky se vyznačují úspornou funkcionalistickou kubickou formou. Sám Sládeček si baťovských domků užil v mládí do sytosti, protože v nich bydleli všichni jeho prarodiče. Sám Sládeček však spíše než Gahuru, Karfíka, Drofu nebo Kubečku obdivuje Miroslava Lorence, jehož stavby se vymykají zlínskému meziválečnému stavění.
Sládeček si vytvořil během prvních let praxe jedinečnou svéráznou metodu navrhování, kterou pojmenoval "figurkativní architektura". Jeho domy vykazují zajímavou formální inklinaci k figurativním pravzorům, které zpravidla pocházejí z přírody nebo z jiného oboru. V portfoliu New Work nalezneme rodinné domy pracovně pojmenované Sysel, Sfinga, Kladivoun, Torzo, Pes nebo Monitor. Vedle dřevěného domku manželů Reichelových v Rajhradě u Brna zatím pokládám zlínský domek pro paní Válkovou, pokřtěný na Pulce, za nejlepší Sládečkovy stavby minimálního individuálního bydlení.
Domek se nachází na okraji městské části Mladcová na pozemku svažitém k jihu. Parcela nabízí krásný výhled do údolí, v němž se rozkládá urbánní struktura Zlína. Domek je tak opticky propojen se svými kostkovými cihlovými prarodiči a geneticky se i on nechává obklopovat zelení v podobě ovocných stromů.
Zadáním bylo navrhnout úsporný rodinný dům s možností budoucího rozdělení na dvě bytové jednotky. Sládeček navrhnul dvoupodlažní nepodsklepenou hmotu tak, aby se jednotlivá patra dala provozně oddělit a fungovat nezávisle na sobě. Sládeček zvolil oválný půdorys. Záliba v Kieslerovském nekonečném prostoru se objevila již u vily v Kroměříži i u dalších staveb a zde ji Sládeček zmaximalizoval. Argument s lepší využitelností interiéru je diskutabilní, avšak oblý tvar rozhodně přispívá k příznivým tepelným charakteristikám domu. Autor v dispozici umístil energeticky nenáročné provozy schodiště a skladu na severní stranu a naopak otevřel obývací pokoj a hlavní ložnici jižnímu slunci. Jižní velkorysé oválné okno je společně s ocáskem zádveří výrazným prvkem v kompozici domu.
Kompaktní oválná hmota je doplněna o asymetricky umístěný kvádřík zádveří, který svou formou bezpečně ukazuje na nástup do domu. Vstupní hala je opticky otevřená do schodiště a již v ní začínáme pociťovat Sládečkovu prostorovou specialitu a tvůrčí zájem. Cylindrická forma se návštěvníka zmocňuje a přináší prožitek, na který nejsme v tomto druhu stavění zvyklí. V přízemí je dům prostorově Miesovsky či Wrightovsky otevřen a je až s podivem, jak tyto prostorové principy fungují i v tak malém měřítku. V patře se nacházejí tři ložnice a koupelna, v níž stojí za zmínku chytře umístěná rohová vana. Výhled z hlavní ložnice je fascinující.
Omezený rozpočet předurčil v návrhu použití dřevěné nosné konstrukce. Investorka však nakonec zvolila zděný systém z porobetonových tvárnic. Geometrie dřevostavby však zůstala zachována a namísto dřevěné palubkové ponorky se stal Pulec ze dne na den omítnutou stavbou. Dočká se někdy v budoucnu na jiném místě své dřevěné verze?
Sládeček dokázal udělat v Mladcové na malém prostoru velké divadlo. Právě na příkladě rodinného domu paní Válkové je zřejmá nezastupitelná úloha architekta v této oblasti stavění. Bonus v podobě současné architektury posunul bydlení v Pulcovi do vyššího standardu a kromě primárního uspokojení životních potřeb přinesl i nekonvenční prostorový zážitek.


psáno pro časopis ARCH 4/2006
Dubnové číslo bylo věnováno problematice nízkorozpočtového bydlení.

> obsah čísla 4/2006
> informace o  časopise ARCH
> objednávka
3 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Interiér velmi dobrý
Libor
13.12.06 01:45
RD Pulec - krása
Petra
03.12.11 11:39
Po peti letech
takyarchitekt
04.12.11 02:02
zobrazit všechny komentáře

Více staveb od NEW WORK