Rodinné domy ve svahu

konečne niečo, čo ma oslovilo... ďakujem

Velice hezké a čisté architektonické a materiálové řešení. Snaze o minimalizaci zásahů do terénu
byla dána přednost před logikou výškového osazení. Nadbytečné "šprlení" ve štítech působí
rušivě a to jak z vnějšího pohledu, hlavně však při výhledu z interieru do krajiny.

Vkusná kompozice působí harmonicky s okolím. Vnitřní rozložení naprosto vyhovuje mému vkusu, jen musím souhlasit s přemírou trámů a trámků, které ruší celý objekt a navíc zasahují do výhledu.

Vtipný a čistě provedený koncept. Po dlouhé době něco inspirativního.

Dobrý den, prosím, pokud je to možné, o upřesnění a rozvedení výtky "...Snaze o minimalizaci zásahů do terénu byla dána přednost před logikou výškového osazení...". To mě zajímá.

Moje snaha o vyjádření co možná nejúspornějším způsobem působí nepřesně a také málo srozumitelně.Chtěl jsem poukázat na to, že dům je na svahu utopen (těsný vztah okapu
na zadní straně domu s přilehlým terénem !). Příčinou tohoto řešení je evidentně požadavek
na přímý vstup z terénu do podkroví. Dům tak skrývá svou čtvrtou stěnu přízemí.
Ve smyslu obvyklého vnímání vztahu domu a okolní krajiny proto považuji výškové osazení
domu do terénu (přes jeho nesporné arch. kvality !) za chybné.

... a mě by jenom zajímalo, co chtěli autoři ve skutečnosti říci tím zatrámkováním celé fasády a co si od toho slibují budoucí uživatele?

No vidíte, a mně se zrovna to zasazení do svahu líbí (tedy nevím s tím detailem okapu při zemi, to bych asi řešila jinak, např. nějakým skrytým odtokovým kanálem). Ale vznikly dvě samostatné bytové jednotky, z nichž každá má přímý kontakt s terénem- což je něco, na co nejsem tady u novostaveb zvyklá. Protože stavění do svahu, to je dnes zhusta řešeno universálním barákem, který nijak nenavazuje na svažitý terén, ale stojí na jakémsi "podvozku"- tedy na otevřené konstrukci, pod kterou vzniká nepěkný a v podstatě nepříliš využitelný prostor (v amerických katastrofických filmech se tam ukrývají jedovatí hadi, u nás bych tipovala na útočiště kun a polodivokých koček). Anebo je takový dům posazen bez vztahu k okolí do odbagrovaného svahu, což bývá řešení z praktického i estetického hlediska nešťastné.
Ale staré chalupy na horách, zvl. ty chudší, bývaly často posazovány do terénu právě takto, takže mně je to řešení sympatické.

Zajímalo by mě, zda autoři projektovali tyto domy souběžně s rodinnou usedlostí na Slovensku, kterou jsem na archiwebu nedávno obdivovala. Opakování motivů tak trochu snižuje jejich výjimečnost. A platí to oboustranně.

pěkné, až na ty mříže ve štítu....... zbytečné, bránící výhledu,.....jako v kleci.

Dovolte, abych Vám oponoval : To, že by chudí horalé při stavbě svých domů budovali na horní straně nad objektem nákladné opěrné zdi, nebo dokonce ponechali výkop bez zabezpečení a do jeho těsné blízkosti postavili vlastní dům, se zcela určitě nezakládá na pravdě. Při tomto řešení se m.j. ztrácí možnost umístit do stěny, přiléhající takto ke svahu okna obyt. místností (nemožnost výhledu). A to se nezmiňuji o eventualitě půdních pohybů, ohrožujících stavbu. Takže k Vaší poslední větě (odstavci) musím dodat : rozhodně se mýlíte. Výkop byl z horní strany otevřen (přespádován), aby se získala potřebná zemina pro násyp - vyrovnání do roviny pro založení. Zároveň také možnost výhledu směrem nahoru do svahu. Vše bylo podřízeno tomu, že to, co se vytěží, se na druhé straně musí využít.

Já vycházím z toho, co vidím tady na horách, tedy z praxe, nikoliv teorie. Např. my nemáme na straně ve světnici, tedy původně v jediné obytné místnosti, ke svahu žádné okno. A naši sousedé se starou chalupou to mají zrovna tak (je položena podobně). Oni mají navíc do stráně střechu "otevřenou" velikým vikýřem, kudy se dalo navážet seno na půdu. Kdyby byla ta chalupa obytná, dalo by se tamtudy chodit do podkroví- je to vlastně identické řešení s tím, co vidíme na úvodní stavbě. Se svahem problémy nemáme, ani my, ani oni, na rozdíl od jednoho novějšího baráku nedaleko, kde svah odbagrovali- teď se jim neustále sesouvá, ač se jej opakovaně snažili různými způsoby stabilizovat. Tož tak.

.,.. jsem takhle hluboké utopení nikdy nevypozoroval. Je pravda, že u nás je tradice osazovat domy po vrstevnici, ale nikdy ne takhle utopeně, vždycky třeba jen do půlky stěny, aby zmiňovaná bilance výkopů a násypů zůstala přibližně stejná. Podle mě to bude mít co dělat i s určitou minimální vzdáleností krovní konstrukce (spodní hrany trámů) od země, respektive napadaného sněhu. Do podkroví pro se tak téměř vždy vstupuje po maličkém žebříku.

S těmihle domky mám v podstatě stejný problém jako s oravskou usedlostí: tedy že odkazuje na jakousi tradici, kterou ale ve své podstatě naplňuje jen velmi vágně, na základě ledabyle interpretovaných formálních znaků.

suhlas

Dobrý den, pane Jílku,
nevím, jestli jste někdy navrhoval a schvaloval stavbu v CHKO Šumava. Základní požadavek je "tradiční šumavská architektura" aniž by kdokoliv byl schopen toto definovat. Jedním z prvků "tradiční šumavské architektury" jsou ovšem pidiokna max. 60 x 90. V momentě, kdy chcete mít velká okna, neřku-li prosklené štíty, abyste něco z okolní krásné krajiny viděl, pak se neobejdete bez toho, abyste je zakryl. Trámky byly nejšetrnějším řešením. V domě bydlím trvale a za sebe můžu říct, že trámky nijak nezakrývají výhled do krajiny, nijak ho neruší. Rozhodně se zevnitř necítíme nijak omezování, a už vůbec ne jako za mřížení. Prostě zvenku to vypadá jinak než zevnitř. Ostatně klidně přijeďte, rádi Vám to ukážeme. www.chalupy-sumava.cz S přátelským pozdravem Sabina Kmecová