Rijksmuseum Twenthe - rekonstrukce a rozšíření muzea

Dýchací přístroj
Při přestavbě muzea byly definovány čtyři základní potřeby, které byly následně umístěny tak, aby se vzájemně proplétaly a překrývaly. Muzeum, které původně vzniklo v roce 1928, je navrženo tak, aby vyhovělo současným požadavkům na vzduchotechniku. Nový prostor pro krátkodobé výstavy vznikl zastřešením jednoho ze dvou nádvoří muzea. Seřazení a zvětšení propojení mezi sály zlepšilo celý komunikační systém. Na závěr byl do prostoru druhého nádvoří vložen pavilon, který slouží jako restaurace a malý zasedací sál.
V nových místostech je vzduchotechnika umístěna do vertikálních prvků uložených na stávající sloupy nad depozitářem pod bývalým nádvořím. Tyto prvky tvoří ocelové sloupy obložené ze tří částí mléčným sklem a na zbývající straně jsou napojeny k betonové zdi. Tato stěna částečně se vznášející nad podlahou slouží jako plocha k zavěšení uměleckých děl. Vzduch, který je stále nasáván štěrbinami na spodní straně těchto zdí, je filtrován a nahoře pak opět vydechován.
Matné sklo ve stropě filtruje denní světlo. Otvory v jinak uzavřených fasádách poobvodu druhého nádvoří poskytují optické i fyzické propojení mezi původními a novými částmi stavby.