Revitalizace parku U Trati
Vsetínský park mezi čtvrtěmi Trávníky a Rybníky byl dlouhodobě zanedbaný a město se proto rozhodlo jej s pomocí dotačního programu opravit a pozdvihnout jeho podobu. Zásadní otázkou ale bylo, jak se postavit k mezinárodní železniční trati, která parkem prochází a dala se překonat pouze odpudivým a nepohodlným podchodem? Možná právě proto drtivá většina občanů volila riskantní cestu přes koleje.
Navázali jsme na koncept ateliéru zahradní a krajinářské architektury Sendler – Babka. Hlavní pěší trasy rovnoběžné s tratí jsme co nejvíce oddálili od bytových domů a přiblížili pokud možno kolejišti, společně s dalšími aktivitami – zákoutími s lavičkami a stolky, cvičícími prvky nebo hřišti. Tím byl rušnější pohyb přesunut dále od oken bytů, kde vede jen úzká pěšina. Park se tak opticky rozšířil a je nyní hojně navštěvovaný.
Zcela nově jsme pojali řešení podchodu – ze strany Trávníků se podařilo vytvořit pohodlnou táhlou rampu, která chodce přirozeně navádí do prosvětleného podchodu. Z opačné strany takové řešení nebylo možné, alespoň jsme prudké schodiště roztáhli na pohodlnější stupně a celé zastřešení maximálně prosvětlili. Na této straně je podchod vybaven bezbariérovou zdviží a kolejiště tak pohodlně a bezpečně překonají i starší osoby či lidé s pohybovým postižením.
Hlavní chodníky o šířce 2,25 m byly realizovány z litého kartáčovaného betonu a jsou přizpůsobeny i pro pojezd techniky údržby. Propojky a pěšiny jsou z litého vymývaného betonu v šířkách 1,5 m nebo jen 1 m. Protože park není parkoviště, i když slova mají stejný základ, vymístili jsme narůstající „zvykové“ parkování mimo park. Příjezd ke sklepním vchodům bytových domů je však zachován kombinací úzké betonové pěšiny a přidruženého únosného pásu z plastových voštinových zatravňovacích tvárnic. Toto řešení na první pohled neláká k jízdě, ale zachovává možnost příjezdu třeba při stěhování.
Protože je park vnímán částečně jako vnitroblok okolních domů, na přání obyvatel jsme zde umístili i přímo na míru navržené sušáky na prádlo.
Navázali jsme na koncept ateliéru zahradní a krajinářské architektury Sendler – Babka. Hlavní pěší trasy rovnoběžné s tratí jsme co nejvíce oddálili od bytových domů a přiblížili pokud možno kolejišti, společně s dalšími aktivitami – zákoutími s lavičkami a stolky, cvičícími prvky nebo hřišti. Tím byl rušnější pohyb přesunut dále od oken bytů, kde vede jen úzká pěšina. Park se tak opticky rozšířil a je nyní hojně navštěvovaný.
Zcela nově jsme pojali řešení podchodu – ze strany Trávníků se podařilo vytvořit pohodlnou táhlou rampu, která chodce přirozeně navádí do prosvětleného podchodu. Z opačné strany takové řešení nebylo možné, alespoň jsme prudké schodiště roztáhli na pohodlnější stupně a celé zastřešení maximálně prosvětlili. Na této straně je podchod vybaven bezbariérovou zdviží a kolejiště tak pohodlně a bezpečně překonají i starší osoby či lidé s pohybovým postižením.
Hlavní chodníky o šířce 2,25 m byly realizovány z litého kartáčovaného betonu a jsou přizpůsobeny i pro pojezd techniky údržby. Propojky a pěšiny jsou z litého vymývaného betonu v šířkách 1,5 m nebo jen 1 m. Protože park není parkoviště, i když slova mají stejný základ, vymístili jsme narůstající „zvykové“ parkování mimo park. Příjezd ke sklepním vchodům bytových domů je však zachován kombinací úzké betonové pěšiny a přidruženého únosného pásu z plastových voštinových zatravňovacích tvárnic. Toto řešení na první pohled neláká k jízdě, ale zachovává možnost příjezdu třeba při stěhování.
Protože je park vnímán částečně jako vnitroblok okolních domů, na přání obyvatel jsme zde umístili i přímo na míru navržené sušáky na prádlo.
0 komentářů
přidat komentář
