Rekonstrukce chaty v Pošumaví
Rekonstrukce stavby u malé obce v Pošumaví patří mezi projekty Umělec na Chatě (AiC Artist in Cottage), které od r. 1986 rozvíjí Sráč Sam v rámci Vize pro novou kulturu a její místo. Jde o možnosti pohybu člověka mezi místy vytyčeného jednoduchými podmínkami. Optimální prodloužení životnosti existujících staveb se záměrem zbytečně nezastavovat nové plochy. Minimalizovat spotřebu na nejnutnější možné náklady se zachováním standardů současného bydlení a zajistit účelné využití stavby. V konkrétním projektu chaty v Pošumaví Sráč Sam hovoří o kontinuálním zločinu. Projekt obsahuje postupy vyrovnávání se s pozůstalostí včetně přijetí sporných odkazů dědictví, jako je například stráň z rododendronů u lesa. Vědomou akceptací kánonu kutilství se výsledná podoba stavby stává nositelem časové i kulturní kontinuity. Zločin se přeneseně zrcadlí i v bokorysech stavby, které jsou tvořeny tvarem sekery.
Podoba a charakter místa pro bytí je zřetelným znakem kulturní identity. Otázka, jak uspořádat svůj habitat, je společná všem a tvoří nedílnou součást naší skutečnosti.
Projekty Umělec na chatě reflektují individuální a kolektivní potřeby pro práci. Obvykle jsou založené na sdílení prostoru, který poskytuje zázemí pro sdružování a komunikaci nebo naopak pro možnost samostatné soustředěné práce. Chata slouží především jako místo pro soustředěnou práci. Důvodem využívání externího bydlení je situace, že Sráč Sam rodinný dům v České Bříze v různých podobách otevřel veřejnosti. Stavba byla postavena v roce 1970 ve svahu, na úpatí lesa s širokým výhledem na Šumavu a do Klatovské kotliny. Ve výšce 600 m. Počet drobných staveb byl původně omezen a bylo uděleno šest stavebních povolení. Z původního záměru zde nevytvářet chatovou oblast sešlo a během osmdesátých let byla chata obestavěna dalšími drobnými rekreačními objekty.
Zastavěná plocha 54 m2 s půdorysem o rozměrech 6 x 9 m a podlahové ploše 80 m2, z toho 50 m2 obytné, 30 m2 technické. Technická část zůstala po rekonstrukci v původním stavu a je zahloubená do terénu. Jedná se o betonové zděné pásy překryté betonovými panely, na kterých je umístěna obytná část chaty. Nosný skelet tvoří původní rámová dřevěná konstrukce s novým krovem a novým vnějším i vnitřním opláštěním obvodového zdiva. Vnitřní příčky zůstaly částečně beze změn. Při rekonstrukci krovu byla změněna výška stropů a přidaná dřevěná konstrukce zůstala přiznaná. Elektroinstalace vedená v lištách byla zapuštěna do zdí. Místa, kde bylo potřeba pro rozvod vydlabat pohledové trámy, byla později jednoduše překryta kusem pozinkovaného plechu přiklepaného po obvodu hřebíky. Pozinkovaný plech se objevuje v interiéru ještě několikrát. Pod původními kamny Club, jako obklad v kuchyňském koutu, v koupelně a také u oplechování vchodových dveří. Ideou bylo ponechat vše, co je funkční, a na nové části použít vše, co je nabízeno jako pracovní či prefabrikované. Původní stavba byla rozšířena o balkón, který prodlužuje ložnici. Ta je chráněna vnější vestavěnou žaluzií. Balkón je opatřen venkovním závěsem, který poskytuje přiměřenou intimitu. Lehká vzdušná konstrukce s povlávající látkou poskytuje obyvatelům stavby to, k čemu vybízí okolní krajina, jednoduše s ní splynout.
Výsledkem je nízkonákladová rekonstrukce, která plní účelně funkci pohodlného užívání. Obvodové stěny o síle 7,2 cm bylo potřeba zateplit. S přístupem poznání hranice mezi technologickými možnostmi, apelem na pasivitu a skutečným stavem konkrétního využívání stavby došlo k zesílení obvodových stěn na 11 cm bez vnějšího dřevěného fasádního provětrávaného roštu. Tento krok byl zásadní pro celkové vnímání stavby. Optimalizace materiálové a energetické spotřeby vzhledem k užívání. Volba prefabrikovaných dřevěných oken také silně ovlivnila podobu stavby. Podobných momentů vyrovnávání se s limity bylo v průběhu opravy mnoho.
Citlivou reakcí na chatařský kutilský étos bylo nové osazení železného objektu, který nahradil dřívější paroží ve štítě. Železný plech byl použit podobným způsobem jako pozinkovaný plech v interiéru. Zde bez povrchové úpravy s předpokladem, že vlivem povětrnostních podmínek zreziví na dřevěné fasádě, která postupem času zčerná.
Předurčená dispozice zůstala. Centrálním a spojujícím místem v chatě je obývací pokoj s kuchyňským koutem a chodbičkou, která vede do ložnice, hygienického zázemí a malého zádveří zadního vchodu s vestavěným úložným prostorem. Prosklená veranda tvoří hlavní vstup. Byla zachována lakovaná stěna z borových palubek a vede rovněž prosklenými dveřmi do pokoje s vodorovnými vybílenými prkny. Původní tmavý prostor malé chaty získal, díky přirozenému pronikání světla, charakter klidného, volně plujícího času bez ztráty intimity.
www.umelec-na-chate.webnode.cz
Podoba a charakter místa pro bytí je zřetelným znakem kulturní identity. Otázka, jak uspořádat svůj habitat, je společná všem a tvoří nedílnou součást naší skutečnosti.
Projekty Umělec na chatě reflektují individuální a kolektivní potřeby pro práci. Obvykle jsou založené na sdílení prostoru, který poskytuje zázemí pro sdružování a komunikaci nebo naopak pro možnost samostatné soustředěné práce. Chata slouží především jako místo pro soustředěnou práci. Důvodem využívání externího bydlení je situace, že Sráč Sam rodinný dům v České Bříze v různých podobách otevřel veřejnosti. Stavba byla postavena v roce 1970 ve svahu, na úpatí lesa s širokým výhledem na Šumavu a do Klatovské kotliny. Ve výšce 600 m. Počet drobných staveb byl původně omezen a bylo uděleno šest stavebních povolení. Z původního záměru zde nevytvářet chatovou oblast sešlo a během osmdesátých let byla chata obestavěna dalšími drobnými rekreačními objekty.
Zastavěná plocha 54 m2 s půdorysem o rozměrech 6 x 9 m a podlahové ploše 80 m2, z toho 50 m2 obytné, 30 m2 technické. Technická část zůstala po rekonstrukci v původním stavu a je zahloubená do terénu. Jedná se o betonové zděné pásy překryté betonovými panely, na kterých je umístěna obytná část chaty. Nosný skelet tvoří původní rámová dřevěná konstrukce s novým krovem a novým vnějším i vnitřním opláštěním obvodového zdiva. Vnitřní příčky zůstaly částečně beze změn. Při rekonstrukci krovu byla změněna výška stropů a přidaná dřevěná konstrukce zůstala přiznaná. Elektroinstalace vedená v lištách byla zapuštěna do zdí. Místa, kde bylo potřeba pro rozvod vydlabat pohledové trámy, byla později jednoduše překryta kusem pozinkovaného plechu přiklepaného po obvodu hřebíky. Pozinkovaný plech se objevuje v interiéru ještě několikrát. Pod původními kamny Club, jako obklad v kuchyňském koutu, v koupelně a také u oplechování vchodových dveří. Ideou bylo ponechat vše, co je funkční, a na nové části použít vše, co je nabízeno jako pracovní či prefabrikované. Původní stavba byla rozšířena o balkón, který prodlužuje ložnici. Ta je chráněna vnější vestavěnou žaluzií. Balkón je opatřen venkovním závěsem, který poskytuje přiměřenou intimitu. Lehká vzdušná konstrukce s povlávající látkou poskytuje obyvatelům stavby to, k čemu vybízí okolní krajina, jednoduše s ní splynout.
Výsledkem je nízkonákladová rekonstrukce, která plní účelně funkci pohodlného užívání. Obvodové stěny o síle 7,2 cm bylo potřeba zateplit. S přístupem poznání hranice mezi technologickými možnostmi, apelem na pasivitu a skutečným stavem konkrétního využívání stavby došlo k zesílení obvodových stěn na 11 cm bez vnějšího dřevěného fasádního provětrávaného roštu. Tento krok byl zásadní pro celkové vnímání stavby. Optimalizace materiálové a energetické spotřeby vzhledem k užívání. Volba prefabrikovaných dřevěných oken také silně ovlivnila podobu stavby. Podobných momentů vyrovnávání se s limity bylo v průběhu opravy mnoho.
Citlivou reakcí na chatařský kutilský étos bylo nové osazení železného objektu, který nahradil dřívější paroží ve štítě. Železný plech byl použit podobným způsobem jako pozinkovaný plech v interiéru. Zde bez povrchové úpravy s předpokladem, že vlivem povětrnostních podmínek zreziví na dřevěné fasádě, která postupem času zčerná.
Předurčená dispozice zůstala. Centrálním a spojujícím místem v chatě je obývací pokoj s kuchyňským koutem a chodbičkou, která vede do ložnice, hygienického zázemí a malého zádveří zadního vchodu s vestavěným úložným prostorem. Prosklená veranda tvoří hlavní vstup. Byla zachována lakovaná stěna z borových palubek a vede rovněž prosklenými dveřmi do pokoje s vodorovnými vybílenými prkny. Původní tmavý prostor malé chaty získal, díky přirozenému pronikání světla, charakter klidného, volně plujícího času bez ztráty intimity.
Denisa Bytelová, 2017
www.umelec-na-chate.webnode.cz
0 komentářů
přidat komentář
