Rekonstrukce bytu v Brně

Byt se nachází v bytovém domě v Brně - Králově poli, jenž je součástí malobytové výstavby projektované ve 30. letech 20. století architektem Josefem Poláškem.
Dispozici minimálního bydlení jsme se snažili zachovat, co nejvíce v původní podobě. Bylo ji však nutno uzpůsobit především technickým a hygienickým požadavků dnešní doby.
Posunutím nenosných konstrukcí v oblasti vstupu a zrušením dřívější spíže jsme, při zachování standardu bytu 2+kk, docílili zvětšení hygienického zázemí a také cenného navýšení plochy obytné kuchyně. Těmito malými úpravami nenosných konstrukcí jsme maximálně využili potenciál prostoru zázemí bytu s minimálními stavebními náklady.

Výtvarné a materiálové řešení
Největší inspirací při výběru materiálů a při řešení detailů pro nás byla doba 30. let a také životní styl budoucího uživatele bytu - studentky teatrologie.
Kombinací zvolených materiálů jsme se snažili o jasné definování jednotlivých prostorů a jejích funkcí.
Hlavním a patrně nejsilnějším výtvarným prvkem v celém interiéru je károvaná šedobéžová keramická dlažba, jež jasně odděluje prostor vstupu a zázemí od obytné části a společně s oblými detaily, chromovými doplňky, kulatými okénky ve dveřích a keramickými vypínači a zásuvkami odkazuje na dobu 30. let.
Obytný prostor je oproti tomu vymezen a zútulněn užitím teplejší dřevěné dubové podlahy a týkové dýhy hlavního nábytku. Tyto základní materiály jsou v kontrastu se zbytkem interiéru, který je laděn převážně do světlých či šedých tónů.
Hravosti a mladického charakteru, reagujících na životní styl budoucí "paní bytu", je docíleno barevnými akcenty, ve škále Mondrianových barev, objevujícími se na doplňkovém nábytku jednotlivých místností.

Vstupní chodba
Původně dlouhý, úzký a těžko využitelný prostor byl zkrácen o část zasahující do obytné kuchyně a zastává tak pouze funkci filtru mezi domovní chodbou a samotným bytem. Z důvodu malé plochy byla místnost vybavena jen nejnutnějším mobiliářem - chromovým věšákem, zrcadlovou skříňkou, stoličkou TON a kruhovým stropním svítidlem. Využita byla i původní skříňka na plynoměr, která má nyní funkci botníku.
Nově osazené dveře do koupelny a obytné kuchyně jsou z důvodu lepší komunikace opatřeny kulatými okénky, která nás při vstupu do bytu lehce táhnou do minulosti.
Nejvýraznějším motivem je zde však stále károvaná šedobéžová dlažba, kontrastně doplněna žlutou a červenou barvou nábytku.

Koupelna
Prostor koupelny byl zvětšen vybouráním původní spíže, dříve přístupné z obytné kuchyně. Tento zásah nám umožnil významně změnit rozmístění zařizovacích předmětů místnosti a dostat do ní i pračku, kotel a cenný úložný prostor v podobě hluboké vestavné skříně, která nám zároveň skrývá stoupací vedení a vymezuje prostor pro sprchování ve vaně.
Speciální bílý nátěr na zdech a lesklá bílá skříň dávají vyniknout mozaice podlahy, která je opět dominantním prvkem prostoru a společně s řešením jednotlivých detailů a volbou zařizovacích předmětů nás lehce odkazuje do minulosti.

Obytná kuchyně
Hlavní obytná místnost byla zvětšena ustoupením chodby, dříve ubírající jeden roh místnosti. Posunutím příčky jasněji vynikl stropní průvlak, který jsme využili pro optické oddělení jednotlivých funkčních částí místnosti.
Vstupní prostor se prostřednictvím kárované dlažby vlévá do místnosti až po úroveň stropního průvlaku a plošně vymezuje kuchyňskou část pokoje.
Samotná kuchyňská linka je rozhodně jedním z dominantních prvků místnosti a podtrhuje charakter obytné kuchyně. Použitím dvou různých povrchových úprav - týková dýha a lesklý bílý laminát - komunikuje zvlášť s "obývacím koutem" a zvlášť s jídelním koutem.
V obytné části byla, hlavně z důvodu dotykového komfortu, navržena dřevěná dubová plovoucí podlaha, která pokračuje bez přerušení až do ložnice.
Pokoj byl, kromě kuchyňského stolu a židlí TON, dále doplněn o dvě knihovničky a malou polohovatelnou sofu, sloužící také jako příležitostné lůžko na spaní.
Osvětlení místnosti je zajištěno v kuchyňské části bodovými světly a led páskem, v obytné části atypickými žárovkovými světly s přiznanými textilními kabely a stojací lampou ke čtení.

Ložnice
Poslední částí bytu je ložnice, která je od obytné kuchyně oddělena plnými dveřmi, aby nebyla rušena světlem v případě souběžného užívání obou místností. Z hlediska statusu studentského bydlení je ložnice zařízena jednoduše s možností variantního uspořádání nábytku. Vstupujeme do ní skrze krátký koridor skříňové stěny, zastávající funkci hlavních úložných prostor.
Souvislá bílá plocha skříní, bez použití úchytek, působí kompaktním dojmem, a i přes svou velikost nikterak nenavozuje dojem zmenšení místnosti. Naopak dává možnost variabilního zařízení pokoje a zároveň tvoří protipól barevné závěsné knihovně umístěné na protější stěně. Dalším nábytkem jsou již jen dvě postele z masivního dřeva, které se dají použít samostatně či jako pohodlné dvojlůžko, a subtilní psací stůl s pojízdným zásuvkovým boxem.
Velké okno se vstupem na balkón v kombinaci s dubovou podlahou a světlým nábytkem dělá interiér vzdušným a příjemným na obývání.
Hlavní osvětlení je řešeno obdobně jako v obytné kuchyni.