Stavba reaguje na urbanistický kontext v místě přechodu mezi blokovou městskou zástavbou a rozvolněným areálem Západočeské univerzity. Dům je svou strukturou solitérem, shlukem bílých krystalů prorůstajících do okolní zeleně. Každý krystal má velikost podle funkce, kterou plní. Všechny je spojuje transparentní přízemí, kterým se dům otevírá do veřejného prostoru a do pobytové zahrady, která dům obklopuje. Dům záměrně není monumentální, má ambici být civilní lázeňskou stavbou, elegantním a funkčním prostředím pro sport a aktivní odpočinek.