Pasivně solární, ekologický a soběstačný kampus školy v Himalájích

Již šestým rokem bude letos pokračovat výstavba ambiciozního ekologického projektu školního kampusu pro 150 studentů (respektivě 300 po plánovaném rozšíření) v Himalájích, v odlehlé oblasti Ladakhu, Indie. Stavba nového kampusu je součástí komplexního rozvojového projektu, "Spring Dales Public School Development Project" pro malou budhistickou komunitu, která usiluje o rozvoj kapacit místních obyvatel a zpřístupnění kvalitního vzdělání všem sociálním skupinám a tím snížení migrace mladých lidí a zanikání unikátní Ladacké kultury. Projekt je duchovně a finančně podporován 14. Dalajlamou.

Projekt se nachází v komplikovaných sociologických a extrémních klimatických podmínkách - horská poušť v seismické oblasti ve výšce 3500 m.n.m., teploty v zimě od 0°C do -40°C, v létě od 10°C do 30°C, množství sněhu od 30cm do 1.5m, minimální dešťové srážky v podobě přívalových dešťů a intenzivní solární záření (300 dní v roce) - zejména jeho infračervená složka. Než byly dokončené první budovy, žáci a učitelé v zimních měsících upřednostňovali výuku venku, neboť i při nízkých teplotách bylo venku tepleji, právě díky silnému infračervenému záření, než v původních objektech.

Návrhu předcházel extensivní in situ průzkum místních tradic a kultury, sociologických poměrů, tradičních stavebních materiálů a technologií a jejich dostupnost a kvalita. Průzkum nám potvrdil, že bude pro návrh a výstavbu nutné co nejvíce vycházet a rozvíjet místní stavební materiál a technologie. Celý průzkum, návrh a výstavba probíhá v těsné spolupráci se zástupci místní komunity a školy.

V letech 2010-2012 byl společně s místní komunitou zpracován podrobný plán rozvoje školy, který komplexně řeší konkrétní problémy tak, aby v budoucnu škola fungovala samostatně bez majoritní finanční pomoci ze zahraničí a veškerý provoz a pokrytí provozních nákladů byl řešen místní komunitou.

Výše uvedené limitující faktory a stanovený plán rozvoje školy pomohly stanovit koncept návrhu školy, stavební materiál, konstrukční systém, stavební postupy a technologie a řešení zásobování vodou, vytápění a kanalizace.

Celý projekt je založen na pasivní solární energii. Vytápění budov je zajištěno buď akumulací (do stěn z dusané hlíny) nebo přímého využití tepelné energie získané průchodem solárního záření přes skleněnou stěnu (skleníkový efekt), elektřina je získávána z fotovoltaických panelů, ohřev vody je zajištěn solárními panely a k větrání je využito komínového efektu (rozdílu teplot vzduchu). Jako stavební materiál je použita hlína ze staveniště a projekt je stavěn technologií dusané hlíny. Hlína jako stavební materiál má v Ladakhu hlubokou tradicí a pomocí hliněných stěn byly postaveny původní budhistické kláštery a paláce, které jsou až 800 let staré a stále stojí.

Aby pasivní solární koncept fungoval a aby bylo možno dosáhnout kvalitního výsledku, většina místních technik a zpracování materiálu musely být vylepšeny, jako například zpracování hlíny a technologie stavění hliněných stěn, nebo tradiční hliněná střecha zvaná "markalak". Bylo také nutné inovovat typickou ladackou okenní dekoraci, způsob distribuce vody, tradiční kompostovací záchody nebo tradiční kanálkový zavlažovací systém pro rozvod přefiltrované odpadní vody k zeleni v kampusu.

V loňském roce byla plně zprovozněna budova osmi tříd a budova ubytování pro studenty. Poslední měření ukázalo, že při venkovních teplotách -15°C se teplota uvnitř budov pohybuje kolem +15°C. Jsme přesvědčeni, že pokud kombinace technologie dusané hlíny a pasivní solární energie funguje v extrémních podmínkách Himalájí, tak bude dobře fungovat i Českých a evropských podnebních podmínkách a je vhodnou a zdravou alternativou k současným stavebním technologiím a materiálům plných různých chemikálií, aby vyhověly normám. 

Pozn.
Hlína je velice starý stavební materiál, který se dříve v oblasti Čech používal především pro výrobu hliněných nepálených cihel nebo hliněných omítek. V minulosti se také hlína používala ke stavbě hliněných stěn. Touto technologií byla postavena část Velké Čínské zdi, paláce ve Španělsku, domy v Jižní Americe nebo budhistické kláštery, paláce a domy v Nepálu, Tibetu nebo Ladakhu. Po několika stoletích opomíjení se hlína a technika hliněných stěn znovu stává aktuální pro svoje zdravotní, pevnostní a estetické vlastnosti.

Při použití technologie dusané hlíny je pevnost stěn srovnatelná s pevností stěn z betonu, ale oproti betonovým stěnám velice dobře absorbuje a zpětně uvolňuje vlhkost a udržuje tak vnitřní mikroklima interieru v, pro člověka, přirozené a zdravé úrovni. Hliněné stěny také výborně filtrují pachy a škodliviny ze vzduchu, mají výborné akustické a akumulační vlastnosti a dobře fungují pro pasivní solární vytápění, jako v případě našeho projektu ekologického a soběstačného kampusu školy v Ladakhu. Hliněné stěny jsou přírodní bez jakýhkoli chemikálií, které by se uvolňovali do vzduchu a byli vdechovány obyvateli domu a velice dobře cloní elektromagnetické pole okolo kabelů vedených ve stěnách.

---

Poznámka: Projekt byl prezentován jako odborný příspěvek na mezinárodní konferenci Advanced Building Skins ve Švýcarském Bernu. Název příspěvku byl Soil as Skin - Ancient Rammed Earth and Passive Solar Technologies in the Modern Age.