Palác Zdar

Palác Zdar
Polyfunkční dům s komerčním využitím. Objekt je charakterizovaný současně jako moderní struktura i jako tradiční palác. Jeho architektura nemá ambici dalšího výrazně individualistického projevu, snaží se chovat co nejvíce urbánně. Dotváří dosud nejasný prostor Mírového náměstí, dále vymezuje uliční čáru v Dlouhé ulici, slouží obyvatelům i návštěvníkům města. Je také více prostorem pro jednotlivé nájemce s jejich potřebami, proměnlivými v čase než objektem – sochou, jíž se musí ostatní přizpůsobovat. Zůstává ale přesto (nebo právě proto) stavbou s pevným řádem a tvarem. Tyto zásady podtrhuje mimořádné technické řešení, zejména kompletně prosklené fasády s ustupujícím podlažím a vysokými atikami dvou nárožních „věží“.
Palác Zdar byl postaven v centru krajského města Ústí nad Labem, v mimořádně cenné poloze jak z hlediska historického, tak urbanistického. V tomto místě, na severní hranici Mírového náměstí, stávala původní renesanční radnice, na jejím místě byla později postavena klasicistní radnice, která od války až do 70. let minulého století fungovala jako soudní budova. V těchto letech byla zbořena, spolu se sousední budovou restaurace a hotelu Zdar. Demolice historických bloků na severní a západní straně náměstí uvolnily prostor stavbám měřítkem i charakterem kontrastujícím s historickým kontextem města.
Dle záměru investora zde vznikl v letech 2007-09 Palác Zdar, moderní polyfunkční dům s komerčním využitím. Objekt zahrnuje 2 podzemní podlaží (s garážemi a technickým zázemím) a 5 nadzemních podlaží. První dvě nadzemní podlaží jsou využita pro obchody a služby další dvě podlaží jsou využita pro administrativní účely a v posledním podlaží („věže“) mají být nadstandardní byty. Vstupy do budovy v úrovni chodníku, umístěné ve všech průčelích, jsou doplněny přístupem z podzemních garáží. Dispoziční a konstrukční řešení je navrženo tak, aby umožňovalo flexibilní využití objektu a případné změny v průběhu jeho užívání. Interiér komerčních prostor (ČSOB, dvě restaurace, prodejny, informační centrum města apod.) byl dotvořen architekty jednotlivých nájemců. Celkový charakter objektu a jeho standard odpovídá mimořádné poloze v centru města a hlavnímu investičnímu cíli – vybudovat v Ústí nad Labem nad Labem architektonicky a provozně vyjímečný obchodně administrativní palác, využitelný i řadovými občany či návštěvníky města.

Urbanistické a architektonické řešení
Záměr byl realizován na celém půdorysu stavební parcely, na ploše cca 2 800 m² (cca 55x50m). Navržený dům respektuje komorní měřítko staronového Mírového náměstí, velikost tradičních parcel i velké měřítko modernistických objemů v zadním plánu. Je koncipován jako maximálně otevřený objekt s veřejným atriem v patře, v měřítku srovnatelných městských vnitroprostorů, jako objekt přirozeně členěný vertikálními komunikacemi v rytmu historických parcel (původní soud i restaurace hotelu Zdar). Základní objemy („domy“) paláce se měřítkem vztahují k svým protějškům – drobnější měřítko k náměstí a k západnímu bloku, kompaktní tvar k severním mohutným objektům, klidný charakter ke spořitelně. Komerční parter domu je provázaný s parterem města, patro je také téměř v celém rozsahu využito jako veřejný prostor. Jednotlivé provozní celky jsou uspořádány ve vazbě na komerční atraktivitu a logiku městského provozu, vstupy z ulice umožňují důslednou segregaci jednotlivých provozních částí. Obchodní a nájemní plochy v patře jsou, kromě výtahů, přístupné po dvou eskalátorech, jak z Mírového náměstí, tak z ulice Široké.
Členění objemu paláce vychází důsledně s urbanistické struktury a z logiky funkční skladby - dům se proto chová jako srostlice objemů.
Palác Zdar je navržen jako objekt reflektující jak měřítko tradičních domů (jednotlivé části „skladby“), tak i měřítko moderních staveb (skladba objemů do velkorysého celku). Má tradiční vertikální hierarchiii (parter, piano nobile, kancelářské plochy, bydlení) a je důsledně architektonicky článkován v klasických proporcích (patra, parapety, okna).Celý objekt je v logických vztazích dělen na jednotlivé „domy“, současně je ale zcelován jednotnými fasádními prvky - okenními a parapetními pásy a římsami (horizontály). Jemné hierarchické rastrování fasády v další vrstvě (okna, vstupy apod.) dotvářejí celou skladbu.
Byla zvolena klidná harmonická architektura s jemným článkováním a přesným členěním, architektura odrážející svoji náplň. Vznikl tak moderní polyfunkční dům, jehož základní objemy jsou vzešlé z urbanistické logiky. Kompaktní prosklená fasáda s vnitřním řádem nevyžaduje další formální členění, oblá nároží jsou prvkem propojujícím jednotlivé uliční fronty, optická lehkost, průhlednost a průsvitnost jsou zase prvky s pozitivním nábojem potřebným pro toto město. Bílá, šedá a žlutá barva použitá na průčelích podtrhuje elegantní výraz budovy. Samozřejmou podmínkou pro úspěšnost takového vyznění, podtrhujícího zároveň dojem solidnosti, byla realizace kvalitního detailu, především u rámů fasádních polí i jejich výplní, u vnějších stínících prvků, u vstupů a ostatních veřejných prostorů a dále také u všech individuálních projevů jednotlivých nájemců (reklamy, nápisy apod.). Vysoko na ploše atiky jihovýchodní „věže“, obrácené do náměstí, jsou instalovány věžní hodiny, dotvářející symbolicky prostor náměstí v duchu původní radnice. Atraktivním oživením je také trvalá prezentace středověkého zděného portálu, nalezeného archeology na staveništi v rámci výkopových prací. Po nákladné, technicky a organizačně náročné anabázi byl zakonzervovaný portál, za značné mediální asistence, umístěn v informačním centru města a kraje (1.NP).


Technické řešení
Půdorys polyfunkčního objektu tvoří lichoběžník se třemi kolmými a jednou lichoběžnou stěnou. Základní modulová síť nosné konstrukce je odvozena od násobků rastru 1,3x1,44m. Strop 1.PP je odstupňován v souladu s napojením na okolní terén, který se svažuje od jednoho rohu objektu k rohu diagonálnímu. Konstrukční výška 1.PP je proto proměnná od 2,84m do 4,49m. Půdorys 1.PP je z poloviny tvořen uskočeným patrem pro parkování a výjezd z objektu a na části volné poloviny je vloženo technologické patro (výměníková stanice, náhradní zdroj, strojovny chlazení a vzduchotechniky, odlučovače tuků, přečerpání kanalizace, objektová trafostanice a rozvodny elektro) . Půdorys nadzemních pater je oproti podzemním patrům zmenšen úskokem v podélném směru – nutnost zachování šířky ulice Široké. Hlavní schodiště jsou dodatečně montovaná ze železobetonových prefabrikátů. Sjezdová rampa do podzemních garáží je vyhřívaná elektrickým kabelem a zčásti tvoří také strop akumulační nádrže samočinného hasicího zařízení v 1.PP.
Objekt je navržen z monolitického železobetonu, spodní stavba z vodotěsného betonu (bílá vana). Základním nosným prvkem je obousměrně pnutá deska, která je od stropu 3.PP do stropu 1.NP doplněna v místech uložení na sloupy hlavicemi. Všechny desky nadzemních pater jsou po obvodě lemovány ztužujícími parapety. Svislé nosné konstrukce tvoří sloupy, jádra a stěny. Průřezy sloupů jsou po výšce objektu odstupňovány v závislosti na zmenšujícím se stálém zatížení. Vodorovná tuhost objektu je zajištěna dvojicí monolitických jader a současně rámovým účinkem sloupů a vodorovných konstrukcí.
Prosklený větraný obvodový plášť z neprůhledných bílých skleněných výplní bezpečnostního tvrzeného skla, osazených do systémových profilů z eloxovaného hliníku, je doplněn kontaktním zateplením minerální vatou v tloušťce 140 mm (dle normových požadavků ČSN 73 0540-2).Průhledné výplně jsou z tabulí izolačního dvojskla UN=1,1 W/m²K. V místě soklu je obklad proveden z kamenných, žulových desek a kontaktní zateplení z extrudovaného polystyrenu a pásem povlakové hydroizolace šířky cca 1,0m. Přírodní kámen byl v souladu s architektonickými a provozními podmínkami použit na podlahy ve veřejných prostorách a ve výtahových kabinách.
Domovní vchodové dveře jsou řešeny analogicky, zčásti jako posuvné, elektricky ovládané. V prostoru nadpraží oken i výkladců jsou zabudovány technologie exteriérových textilních rolet žluté barvy.
Střecha je řešena jako rovná jednoplášťová pochozí s klasickým pořadím vrstev. V místech teras bytů bude její povrch tvořit dřevěný rošt se zábradlím. Materiál roštu – teak. Jako zajímavé technické řešení lze uvést eliminaci hlučnosti technických zařízení na střeše jihovýchodní věže (6.NP). Vzduchotechnické a chladicí zařízení je zde umístěno v prostoru vysokých atik, vymezeném navíc protihlukovou sendvičovou stěnou (perforovaný plech a zvukově pohltivá výplň z minerálních vláken) a kotvenou do plovoucích železobetonových desek („ker“), vybetonovaných v potřebných tvarech na dokončený střešní plášť. S ohledem na vertikální a horizontální členitost budovy je v budově složité i vedení trubních a kabelových tras TZB. Průběžné změny potenciálních nájemců i jejich provozní prolínání bylo předmětem permanentních změn a vyhodnocování požárně bezpečnostních podmínek. Budova plně splňuje podmínky vyhlášky č.369/2001 Sb. O užívání staveb osobami s omezenou schopností orientace a pohybu.
2 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
To Petro:
Thomas
20.03.10 12:12
zobrazit všechny komentáře

Více staveb od Müller Reimann Architekten Jan Jehlík Architektonická Kancelář