Obytný dům Klybeckstrasse a škola Dreirosen

Na okraji čtvrti Klybeck, kde město z 19. století znenadání končí před hloubkovými stavbami dálničního přivaděče, stojí uprostřed zpola dostavěného bloku domů jako solitér stará dreirosenská škola. Stav urbánní nouze zde byl závažnější než nedostatek tělocvičen, který měli architekti bezodkladně odstranit, a podnítil je k tomu, aby dali přednost výrazně městské dominantě před konkrétní užitkovou stavbou. Proto se rozměrné objemy tělocvičen přesunuly pod zem čímž se získal navíc prostor pro dvacet devět bytů a další prostory pro školu. Nahlíženo zvnějšku byl fragment okrajového bloku doplněn a okraj města zarovnán. Z pohledu zevnitř je stará školní budova s nádvořím orámována a chráněna, přičemž nádvoří je zespodu zpevněno, protože pod ním se nacházejí nové podzemní tělocvičny. Spojení prostor pro školu a byty, které jsou v horních čtyřech patrech vysokého křídla směrem do ulice, zahušťuje původní účeloví umístění "vedle sebe" v bloku, a vytváří tak z něho určitý "celek". Orientace ve vztahu ke staré budově propůjčuje novým budovám kolem školy dojem jednolité stavby. Jejich objem se snižuje, transparentnost se posiluje. Všudypřítomná neutrální drsná omítka umocňuje toto spojení v abstraktní kompozici, což podtrhují okna zasazená ploše do fasády, jejichž rozměry neprozrazují nic o funkci prostor za nimi. Tento princip skrývání podnítil umělkyni Renée Levi, aby na nádvorní fasádě použila na zakrytí zimní zahrady a školních prostor zavěšené látky s velkým vzorem. Během dne zůstávají skryté pohledu i tři podzemní tělocvičny. Vytušit je lze až v noci, kdy skrze políčka sklobetonové dlažby, která ve dne propouští dolů denní světlo, září z hloubky umělé osvětlení.