Koncept spočívá v obrácení poměru zastavěné plochy amerických hypermarketů. Oslava dopravy v podobě vyřezání pravidelných ploch parkoviště do nepravidelného tvaru pozemku, což mělo být posíleno zatravněnou střechou, která měla sloužit jako zvýšená krajina a být veřejně přístupná. Záporná reakce developera vrhla původní koncept do zcela jiné reality – 'se zakázaným vstupem'. Tuto střešní krajinu tak lze sledovat /mentálně konzumovat/ pouze na dálku. Surrealistická povaha krbu na střešní terase bytu Bestégui od
Le Corbusiera lze srovnávat k virtuální krajině části Hypermarketu. Všechny dovnitř obrácené plochy jsou zcela prosklená, zbývající obvodové stěny jsou slepé, ale uživatelsky přívětivé. Sjednocujícím prvkem je zatravněná střecha a obnovená umělá topografie. Obří zelené svahy Domu 'kotví' k místu čtveřice billboardů obracejících se k dopravním proudům.
Ihned po dokončení Slovinci 'objevili' neodpustitelnou podobnost k dílu jejich Otce. To, co původně vedlo k nutnosti vyřešení napětí mezí místem a náplní staveby, bylo náhle viděno jako rouhačské přepracování
Plečnika (
Kostel svatého sdrce Páně, Praha 1933). Měl být podobný návrh – jeho celkový tvar a zpracování obvodového pláště – opravdu zažalován? Ačkoli jsme k našemu projektu nikdy předtím nehledali žádné reference, tak řada narážek z řad velekněží Plečnikovy víry, nás přiměla k zamyšlení. Není křesťanský kostel tím správných typologickým předchůdcem pro stavby současného 'náboženství' / konzum? Jaké jsou paralely mezi vstupním billboardem do Baumaxxu / sochou Panny Marie nad hlavními dveřmi? Nebo zvonicí / billboardem, dokladem posunu sociálních zájmů od duchovních hodnot k materiálním? Mohla by
Ventruriovská sémiotika vypovídat o podobné soustavě symbolů a znaků vyhrazených masám? Barevné třídění je pokusem ovládnout architekturu běžnými, ne-li banálními, kritérii / rozměr, vůně nebo barva. Přiřazením barvy, jako spotřebitelského prvku projektu, jsme se pokoušelo pokračovat mnohými ambiciózními způsoby o srozumitelnou a sdělnou podobu, ale také neomezovat se dvojicí rozměrů. Naopak různé odstíny jediné barvy mohou důvtipným způsobem překonat očekávání od tohoto specifického návrhu. Přemýšleli jsme o stavbě a jejím přirozeném vzhledu: dřevo je dřevem, cihla je cihlou, beton je betonem. Také prosklené stěny u první návrhu fasády využívaly vlastnosti izolační vlny jako takové. Využili jsme žlutost jako součást korporační identity Baumaxx, připojením jednoduchého červeného loga a jeho mírným rozmazáním pomocí vlnitých polykarbonátových desek. Barva slouží jako značková strategie. V teorii vizuální komunikace jsou žlutá a červená barva považovány za 'laciné' nízkonákladové barvy. To je důvod, proč je obchodníci v oboru D-I-Y (Do It Yourself – Udělej si sám) tak často využívají.
Toto řešení nakonec klient odmítl ve prospěh prefabrikovaných betonových panelů. Aby se však zcela nevytratila 'aktivita' fasád, bylo rozhodnuto připevnit na betonové panely na objednávku vytvořené červenobílé dopravní odrazky. Tento 'op-artový' je především určen řidičům představujícím v okolí nejvýznamnější provoz. Tento motoristický zážitek z obvodového pláště – stříbrný ze severu, červený z jihu a neutrální ze západu – se mísí s korporačními barvami firmy. V noci se z Domu stává čiré Světlo.
Meta-Balkan: Njirić+Njirić 1997-2003, El Croquis 114/II, Madrid 2003, s.36-49