Nový náhrobek rodiny Neumark
Židovská průmyslnická rodina Neumark působila v Brně od osmdesátých let devatenáctého století do roku 1939. Jejich textilní podnik byl významným zaměstnavatelem, exportérem a samotná monumentální budova továrny na nároží ulic Dornych a Přízová utvářela podobu této části Brna. Rodina podporovala evangelický sbor, jehož byla členem a Walter Neumark byl mimo jiné britským honorárním konzulem v Brně. Den po okupaci Brna 16. března 1939, spáchal Walter Neumark sebevraždu. V září roku 1939 rodina emigrovala do Švýcarska. Po válce Otto Neumark převzal vedení firmy, avšak již v roce 1946 byl podnik znárodněn.
Původní hrob rodiny Neumark se nacházel v nejstarší části hřbitovního areálu, ve skupině 6. V dubnu roku 1987 však došlo k hromadné likvidaci těchto hrobů. Po přenesení ostatků rodiny Neumark se nové hrobové místo nachází ve skupině 106, řadě 1, číslo hrobu 98–100.
Podoba původního náhrobku rodiny Neumark z roku 1906 je dnes známa jen z popisu a ze souboru fotografií zachycující hrobové místo bezprostředně po jeho zániku. Na náhrobku se nacházela signatura LOOS, jednalo se o značku kamenické dílny Adolf Loos Witve.
Zapomenutý hrob se rozhodl zachránit a obnovit krajský zastupitel Michal Doležel. Místo pronajal na dalších sto let, spojil se s rodinou a uspořádal architektonickou vyzvanou soutěž na podobu náhrobku. Poté zorganizoval sbírku na realizaci náhrobku.
Struktura náhrobku je inspirována texturou tkané textilie, ale jeho vzhled zároveň vzdáleně odkazuje k tvarosloví původního náhrobku.
Plocha hrobového místa je nově lemována betonovým obrubníkem. Kámen je středně šedá žula Tarn. Na vodorovné ploše se střídají vystupující kamenné trámce se zapuštěnými. Zapuštěných polí je sedm a ve třetí ¼ vzdálenosti od okraje hrobu se zvedají jako pilíře do výšky 1,3. V každém pilíři vyřezáno jedno písmeno příjmení N E U M A R K. Nápis je vyveden písmem Staatliches. V přední části hrobu je napříč položený příčný trám, na kterém jsou vytesána jména pohřbených.
Původní hrob rodiny Neumark se nacházel v nejstarší části hřbitovního areálu, ve skupině 6. V dubnu roku 1987 však došlo k hromadné likvidaci těchto hrobů. Po přenesení ostatků rodiny Neumark se nové hrobové místo nachází ve skupině 106, řadě 1, číslo hrobu 98–100.
Podoba původního náhrobku rodiny Neumark z roku 1906 je dnes známa jen z popisu a ze souboru fotografií zachycující hrobové místo bezprostředně po jeho zániku. Na náhrobku se nacházela signatura LOOS, jednalo se o značku kamenické dílny Adolf Loos Witve.
Zapomenutý hrob se rozhodl zachránit a obnovit krajský zastupitel Michal Doležel. Místo pronajal na dalších sto let, spojil se s rodinou a uspořádal architektonickou vyzvanou soutěž na podobu náhrobku. Poté zorganizoval sbírku na realizaci náhrobku.
Struktura náhrobku je inspirována texturou tkané textilie, ale jeho vzhled zároveň vzdáleně odkazuje k tvarosloví původního náhrobku.
Plocha hrobového místa je nově lemována betonovým obrubníkem. Kámen je středně šedá žula Tarn. Na vodorovné ploše se střídají vystupující kamenné trámce se zapuštěnými. Zapuštěných polí je sedm a ve třetí ¼ vzdálenosti od okraje hrobu se zvedají jako pilíře do výšky 1,3. V každém pilíři vyřezáno jedno písmeno příjmení N E U M A R K. Nápis je vyveden písmem Staatliches. V přední části hrobu je napříč položený příčný trám, na kterém jsou vytesána jména pohřbených.
studio NEW WORK
0 komentářů
přidat komentář
