Nová Trojská lávka
Trojská lávka je součástí významného přírodního prostoru, jednoho z nejvýznamnějších v Praze, a je důležitým propojením pěších a rekreačních tras tří městských částí. Jedná se především o vycházkovou spojnici městského přírodního parku Stromovky přes Císařský ostrov k oblíbeným rekreačnímim cílům v Praze - Tróji, především k ZOO, Botanické zahradě, areálu Trojského zámku apod. Po nečekaném zhroucení původní železobetonové lávky okamžitě vyvstala potřeba toto propojení co nejdříve obnovit, s vysokými požadavky na bezpečnou kontrolovatelnou konstrukci odolnou proti zvýšeným povodňovým rizikům, ale navíc splňující nové provozní požadavky. Nová lávka je umístěna do původní stopy, průchozí profil je oproti původnímu rozšířen na čtyřmetrový, aby vyhovoval potřebám smíšené stezky pro pěší a cyklisty s možností přejezdu vozidel Integrované záchranné služby i požadavkům vysoké vytíženosti trasy.
Hlavními kritérii návrhu nové lávky byla vedle efektivního rychle realizovatelného konstrukčního řešení a splnění statických a proti- povodňových nároků především účelnost a udržovatelnost konstrukce, ale také čisté a elegantní sladění všech požadavků. Byly zvažovány klady a zápory použití různých materiálů s ohledem na ekologické dopady výrobních postupů i následné údržby. Na konstrukci lehké pěší lávky byly kladeny obrovské požadavky, co se týče únosnosti (musí převést IZS) i protipovodňové odolnosti (bylo navrženo sklápěcí zábradlí, které v případě povodně minimalizuje bariéru v průtočném profilu), ale neméně důležitá je v tomto kontextu také určitá tvarová a materiálová přívětivost pro návštěvníky v návaznosti na přilehlé parkové prostředí Stromovky a Tróji a také, s ohledem na bezpečnost pěší trasy, volba vhodného osvětlení, které musí zároveň respektovat přírodní charakter okolí.
Byla zvolena jednoduchá, hierarchicky strukturovaná ocelová konstrukce tvořená neprodyšně uzavřeným páteřním nosníkem tvaru trubky, který svým lapidárním kruhovým profilem vykazuje odolnost vůči zatížení ve všech směrech (svislém provozním i vodorovném v případě povodně) a je zrealizován s tloušťkou stěny odpovídající podélnému rozložení namáhání mostu. Konstrukce je doplněná o příčníky a trubkové podélníky sloužící ke kotvení dřevěné mostovky a k uchycení zábradlí včetně sklopného mechanismu. Tato subtilní konstrukce jednoduchým estetickým pojetím vytváří plynulou horizontální linku podepřenou velmi štíhlými pilíři hladce obtékanými vodou. Pilíře svou spodní betonovou částí plynule navazují na základ. Ve výškové úrovni hladiny pětiletého povodňového průtoku přechází betonová část dříku v ocelovou část ukončenou čepem pro uložení vodorovné nosné konstrukce. Průřez obou částí je navržen v eliptickém (záměrně výrobně zjednodušeném) hydraulicky výhodném tvaru, aby se maximálně eliminovaly nepříznivé účinky (vznik vírů) při jeho obtékání vodou v řečišti.
Pro mostovku byla zvolena nosná konstrukce z plně recyklovatelných a přírodních materiálů, jako je ocel a dřevo. Volbou dřeva s vhodnými vlastnostmi - např. vyšší pevností, trvanlivostí a chemickou i biologickou odolností – bylo možno snížit jeho použité množství na minimum. Bylo zvoleno dřevo stromu Lophira Alata (azobe), pěstovaného pro své vlastnosti (srovnatelné s betonem a ocelí) a využívaného běžně jako hrubý stavební materiál. Na Trojské lávce bylo toto dřevo využito velmi komplexně nejen pro své technické vlastnosti, ale i pro svou významnou estetickou kvalitu (a za vlhka a tepla možná i čokoládovou vůni). Dřevo azobe má obrovskou výhodu, že je není třeba chemicky ošetřovat, opatřovat opětovnými ochrannými nátěry, a přitom nepodléhá povětrnostním vlivům; je odolné proti vodě, vlhku a působení kyselých dešťů, proti plísním, hnilobě, ale i ohni. (Použití např. dubového dřeva by vyžadovalo dvakrát větší tloušťku, třikrát častější výměnu a nutnost chemické impregnace nebo ochranných nátěrů). Protiskluznost dřevěné mostovky je zvýšena příčným drážkovánim.
K osvětlení Trojské lávky byla navržena vertikální lineární svítidla integrovaná do sloupků zábradlí po obou stranách lávky, mírně odsazených k okraji, aby při průchodu byla svítidla vizuálně zakryta konstrukcí zábradlí a neoslňovala chodce. Barevný tón světla byl zvolen příjemný teple bílý s ohledem na okolní prostředí i zachování bezpečnosti pěších, s možností snížení úrovně osvětlení v době nižšího provozu pomocí přednastaveného časového režimu.
Hlavními kritérii návrhu nové lávky byla vedle efektivního rychle realizovatelného konstrukčního řešení a splnění statických a proti- povodňových nároků především účelnost a udržovatelnost konstrukce, ale také čisté a elegantní sladění všech požadavků. Byly zvažovány klady a zápory použití různých materiálů s ohledem na ekologické dopady výrobních postupů i následné údržby. Na konstrukci lehké pěší lávky byly kladeny obrovské požadavky, co se týče únosnosti (musí převést IZS) i protipovodňové odolnosti (bylo navrženo sklápěcí zábradlí, které v případě povodně minimalizuje bariéru v průtočném profilu), ale neméně důležitá je v tomto kontextu také určitá tvarová a materiálová přívětivost pro návštěvníky v návaznosti na přilehlé parkové prostředí Stromovky a Tróji a také, s ohledem na bezpečnost pěší trasy, volba vhodného osvětlení, které musí zároveň respektovat přírodní charakter okolí.
Byla zvolena jednoduchá, hierarchicky strukturovaná ocelová konstrukce tvořená neprodyšně uzavřeným páteřním nosníkem tvaru trubky, který svým lapidárním kruhovým profilem vykazuje odolnost vůči zatížení ve všech směrech (svislém provozním i vodorovném v případě povodně) a je zrealizován s tloušťkou stěny odpovídající podélnému rozložení namáhání mostu. Konstrukce je doplněná o příčníky a trubkové podélníky sloužící ke kotvení dřevěné mostovky a k uchycení zábradlí včetně sklopného mechanismu. Tato subtilní konstrukce jednoduchým estetickým pojetím vytváří plynulou horizontální linku podepřenou velmi štíhlými pilíři hladce obtékanými vodou. Pilíře svou spodní betonovou částí plynule navazují na základ. Ve výškové úrovni hladiny pětiletého povodňového průtoku přechází betonová část dříku v ocelovou část ukončenou čepem pro uložení vodorovné nosné konstrukce. Průřez obou částí je navržen v eliptickém (záměrně výrobně zjednodušeném) hydraulicky výhodném tvaru, aby se maximálně eliminovaly nepříznivé účinky (vznik vírů) při jeho obtékání vodou v řečišti.
Pro mostovku byla zvolena nosná konstrukce z plně recyklovatelných a přírodních materiálů, jako je ocel a dřevo. Volbou dřeva s vhodnými vlastnostmi - např. vyšší pevností, trvanlivostí a chemickou i biologickou odolností – bylo možno snížit jeho použité množství na minimum. Bylo zvoleno dřevo stromu Lophira Alata (azobe), pěstovaného pro své vlastnosti (srovnatelné s betonem a ocelí) a využívaného běžně jako hrubý stavební materiál. Na Trojské lávce bylo toto dřevo využito velmi komplexně nejen pro své technické vlastnosti, ale i pro svou významnou estetickou kvalitu (a za vlhka a tepla možná i čokoládovou vůni). Dřevo azobe má obrovskou výhodu, že je není třeba chemicky ošetřovat, opatřovat opětovnými ochrannými nátěry, a přitom nepodléhá povětrnostním vlivům; je odolné proti vodě, vlhku a působení kyselých dešťů, proti plísním, hnilobě, ale i ohni. (Použití např. dubového dřeva by vyžadovalo dvakrát větší tloušťku, třikrát častější výměnu a nutnost chemické impregnace nebo ochranných nátěrů). Protiskluznost dřevěné mostovky je zvýšena příčným drážkovánim.
K osvětlení Trojské lávky byla navržena vertikální lineární svítidla integrovaná do sloupků zábradlí po obou stranách lávky, mírně odsazených k okraji, aby při průchodu byla svítidla vizuálně zakryta konstrukcí zábradlí a neoslňovala chodce. Barevný tón světla byl zvolen příjemný teple bílý s ohledem na okolní prostředí i zachování bezpečnosti pěších, s možností snížení úrovně osvětlení v době nižšího provozu pomocí přednastaveného časového režimu.
0 komentářů
přidat komentář
