Ke spokojenému životu v malé obci nestačí jen kvalitní rodinný dům s výhledem do malebné krajiny, ale základní předpoklad tvoří hodnotné společenské, kulturní a sportovní vyžití v místě, abyste nebyli nucení za každou aktivitou cestovat do nejbližšího města. V tomto ohledu se vorarlberská vesnice Doren stará o svých tisíc obyvatel příkladně.
Původní stavba střední školy v Doren pochází z poloviny 70. let minulého století, kdy architekt Jakob Albrecht vybudoval kolem centrální dvorany dvoupodlažní trakt učeben a sportovní halu, která se obratným způsobem uměla začlenit do svažitého pozemku. S příchodem nového milénia a nové generace školáků si objekt vyžádal významnou rekonstrukci. V současné době školu navštěvuje 200 studentů ve věku 10 – 14 let. Rekonstrukcí byl pověřen místní ateliér Fink Thurnher Architekten, kteří ve svém návrhu zohlednili nejen nejpřísnější energeticky úsporné požadavky, ale také s pomocí ředitele Arno Eustera uplatnili nový prostorový koncept pro školní stavby, kdy každý ročník obývá samostatné křídlo. Mezi jednotlivými učebnami se nachází tzv. “studijní krajina“, což představuje velkoryse koncipovaný prostor s počítačovými pracovišti po obvodu a volně přestavitelným nábytkem. Výuka probíhá tak, že studenti dostanou zadání a mohou ho individuálně zpracovávat ve třídních lavicích nebo ve společné “studijní krajině“, kde se učí pracovat ve skupinách. Podle ředitele školy přispěly prostornější místnosti také ke snížení agresivity studentů.
Původní objekty byly zatepleny a opatřeny novou fasádou z dřevěných latí. V severní části školního areálu přibyla dřevěná sportovní hala. Kromě nového prostorového uspořádání se rovněž podařilo zredukovat počet použitých materiálů, vizuálně sjednotit jednotlivé objekty a propojit původní stavby s nově navrženými objekty. Dřevo napomohlo k celkovému zpříjemnění atmosféry ve školních budovách. Tento přírodní materiál má nejen dobré tepelné, ale i zvukově izolační vlastnosti, takže se výrazně dopad hluku ze školy na okolí. Podlahy jsou z jasanu, okna, dveře, školní lavice i vestavěný nábytek je z jedlového dřeva. Jasanová podlaha přitom není nijak ošetřena, což je na rakouské poměry u školních staveb zcela výjimečné a bylo k tomu zapotřebí získat zvláštní povolení. Místní však mají dobré zkušenosti z nedaleké školy od
Cukrowitz.Nachbaur, kde architekti před deseti lety rovněž použili jen hoblovaná dřevěná prkna a podlaha dodnes slouží, jen je potřeba o ni dobře pečovat.