Návrh úpravy liturgického prostoru kostela sv. Augustina v Brně
Projekt se zabývá návrhem obětního stolu, ambonu, sedesu a sezení pro ministranty v prostoru presbytáře kostela svatého Augustina na Náměstí Míru v Brně. Vladimír Fischer, autor kostela dokončeného v roce 1938, nám zanechal vyspělou moderní architekturu s citlivě řešeným interiérem až "plečnikovského" charakteru. Jedná se především o kultivované mosazné detaily v kombinaci s tmavě hnědým mramorem s bílým žilkováním. Na oltáři se dále uplatňuje kombinace leštěných mosazných pásů rámujících plochy z bílého, jemně šedě žilkovaného mramoru spolu s bronzovou sochou ukřižovaného Krista od Josefa Axmanna. Důležitým prvkem kostela je též rastr bílých dlaždic a tmavých pásků na podlaze kostela. Tentýž rastr se propisuje do dřevěného, modřínem obloženého, kazetového stropu.
Při návrhu oltáře jsme se snažili co nejvíce přiblížit materiálovému řešení, které je v kostele použito. Zároveň jsme hledali stopu příběhu původního tvůrce, kterou otiskl do sakrálního prostoru. Domníváme se, že jsme ji našli ve Fischerově původním, již odstraněném řešení dělícího plůtku presbytáře. Jednalo se o kultivovaně navrženou symboliku kříže a znaku svatého Augustina. Tyto dva symboly jsme navrhli v přenesené mosazné leštěné podobě intarzovat do stěn obětního stolu. Vzniká tak historická linie propojující současné řešení s původní symbolickou linií navrženou tvůrcem kostela. Blok stolu je opticky i smyslově odlehčen podraženou podstavou opláštěnou leštěným mosazným páskem. Pro obětní stůl jsme zvolili kámen sivec, pocházející z Makedonie, a to pro jeho neagresivní, klidnou kresbu, nekonkurující stávajícímu mramorovému obkladu oltáře.
Symbol kříže, skrze který se Ježíš Kristus zhmotňuje v nejsvětější svátosti, je umístěn v čele oltáře. Symbol svatého Augustina odkazující na lásku a naději je potom umístěn po bocích oltáře. To vše vzájemně propojuje mosazná linie symbolizující jednotu a církev shromážděnou kolem jednoho obětního stolu. Součástí stolu je i schránka na relikvii svatého Augustina, umístěná v přední části horní desky, v podobě vkládacího mosazného pouzdra.
Návrh ambonu vychází z řešení oltáře, kdy se na ustoupené podstavě opláštěné mosazným kruhem vznáší mramorový oktagon, korunovaný mosazným čtecím pultem. Vznikne tak dvojice liturgických prostorů nenásilně navazující a doplňující stávající oltář. Pro sedes navrhujeme dřevěná polokřesla z tmavého dřeva s područkami, pro ministranty pak lavice obdobného charakteru.
Cílem bylo vyslovit se současným jazykem a zároveň neagresivně a s pokorou navázat na komplexní dílo architekta Fischera a doplnit je o prvky přirozeně navazující na původní vysoce kvalitní architektonický návrh.
Při návrhu oltáře jsme se snažili co nejvíce přiblížit materiálovému řešení, které je v kostele použito. Zároveň jsme hledali stopu příběhu původního tvůrce, kterou otiskl do sakrálního prostoru. Domníváme se, že jsme ji našli ve Fischerově původním, již odstraněném řešení dělícího plůtku presbytáře. Jednalo se o kultivovaně navrženou symboliku kříže a znaku svatého Augustina. Tyto dva symboly jsme navrhli v přenesené mosazné leštěné podobě intarzovat do stěn obětního stolu. Vzniká tak historická linie propojující současné řešení s původní symbolickou linií navrženou tvůrcem kostela. Blok stolu je opticky i smyslově odlehčen podraženou podstavou opláštěnou leštěným mosazným páskem. Pro obětní stůl jsme zvolili kámen sivec, pocházející z Makedonie, a to pro jeho neagresivní, klidnou kresbu, nekonkurující stávajícímu mramorovému obkladu oltáře.
Symbol kříže, skrze který se Ježíš Kristus zhmotňuje v nejsvětější svátosti, je umístěn v čele oltáře. Symbol svatého Augustina odkazující na lásku a naději je potom umístěn po bocích oltáře. To vše vzájemně propojuje mosazná linie symbolizující jednotu a církev shromážděnou kolem jednoho obětního stolu. Součástí stolu je i schránka na relikvii svatého Augustina, umístěná v přední části horní desky, v podobě vkládacího mosazného pouzdra.
Návrh ambonu vychází z řešení oltáře, kdy se na ustoupené podstavě opláštěné mosazným kruhem vznáší mramorový oktagon, korunovaný mosazným čtecím pultem. Vznikne tak dvojice liturgických prostorů nenásilně navazující a doplňující stávající oltář. Pro sedes navrhujeme dřevěná polokřesla z tmavého dřeva s područkami, pro ministranty pak lavice obdobného charakteru.
Cílem bylo vyslovit se současným jazykem a zároveň neagresivně a s pokorou navázat na komplexní dílo architekta Fischera a doplnit je o prvky přirozeně navazující na původní vysoce kvalitní architektonický návrh.
0 komentářů
přidat komentář
