Městská plovárna
Město Znojmo hledalo dlouho místo pro stavbu plovárny. Původní záměr u Dobšic v blízkosti Dyje nebylo možné z důvodu odtržení obce od Znojma realizovat. Po prověření dalších lokalit se město rozhodlo pro území pod Louckým klášterem, v prostoru uvolněném armádou v roce 1994. Na místě betonových ploch, asfaltu, Eso přístřešků a vojenských baráků je dnes park, jehož součástí je městská plovárna.
Základní koncept respektuje dominantní polohu kláštera, jehož současná podoba je dílem rozsáhlé přestavby ve druhé polovině 17.století. Předpokládá, že rehabilitace prostoru pod klášterem bude prvním krokem na cestě jeho obnovy a nového využití.
Oddychové a rekreační plochy jsou situovány v severní části areálu a spolu se zahradami na terase a valu tvoří volný parkový prostor před hlavním východním průčelím kláštera. Součástí oddychových ploch je výletní restaurace s kuželnou a pobytovými terasami orientovanými jak k plovárně tak ke klášteru, neboť se předpokládá její celoroční využití. Bazény jsou umístěny u jižní hranice pozemku a jsou od ulice Melkusovy odděleny jednoduchými servisními objekt správy, šaten, sociálního zařízení, občerstvení a technického vybavení bazénů. Po ukončení provozu plovárny budou rekreační plochy zpřístupněny veřejnosti v režimu klášterní zahrady. Západní část území je navržena jako sad v němž se parkuje na zatravněném mlatu. Parkoviště bude výhledově sloužit i pro aktivity kláštera.
Venkovní bazény jsou nerezové, servisní objekty mají nosný rám z lepených dřevěných vazníků, vnější opláštění sendvičových stěn je z kompozitních laminátů. Restaurace je zastřešena mělkou sedlovou střechou krytou cementovláknitou vlnovkou, obvodové stěny jsou kryty obkladem z modřínového dřeva a přírodního kamene. Vnější pochůzí povrchy promenád a teras jsou ze strojně hlazených betonů.
Důsledně jsme v souvislosti se stavbou hovořili o plovárně a nikoliv o aquaparku. Záměrně jsme hledali spíš romantiku rozmarného léta než vřískot davů ve výřivkách a tobogánech. Odtud jednoduchost a neokázalost stavebních objektů a velká pozornost sadovým úpravám.
Záměr městské plovárny byl od počátku ostře napadán členy Okrašlovacího spolku ve Znojmě, kteří všemožně bránili přeměně zdevastovaného území vojenského areálu v městský park s plovárnou. S pomocí ekologického právního servisu se jim zdařilo zdržet celou stavbu o více než jeden rok. Největší mediální spor byl sveden o ohradní zeď autoparku u Melkusovy ulice. Toto zeď byla ve velmi špatném technickém stavu, její historický původ nebyl nikdy přesvědčivě doložen a nebyla památkově chráněná.
Základní koncept respektuje dominantní polohu kláštera, jehož současná podoba je dílem rozsáhlé přestavby ve druhé polovině 17.století. Předpokládá, že rehabilitace prostoru pod klášterem bude prvním krokem na cestě jeho obnovy a nového využití.
Oddychové a rekreační plochy jsou situovány v severní části areálu a spolu se zahradami na terase a valu tvoří volný parkový prostor před hlavním východním průčelím kláštera. Součástí oddychových ploch je výletní restaurace s kuželnou a pobytovými terasami orientovanými jak k plovárně tak ke klášteru, neboť se předpokládá její celoroční využití. Bazény jsou umístěny u jižní hranice pozemku a jsou od ulice Melkusovy odděleny jednoduchými servisními objekt správy, šaten, sociálního zařízení, občerstvení a technického vybavení bazénů. Po ukončení provozu plovárny budou rekreační plochy zpřístupněny veřejnosti v režimu klášterní zahrady. Západní část území je navržena jako sad v němž se parkuje na zatravněném mlatu. Parkoviště bude výhledově sloužit i pro aktivity kláštera.
Venkovní bazény jsou nerezové, servisní objekty mají nosný rám z lepených dřevěných vazníků, vnější opláštění sendvičových stěn je z kompozitních laminátů. Restaurace je zastřešena mělkou sedlovou střechou krytou cementovláknitou vlnovkou, obvodové stěny jsou kryty obkladem z modřínového dřeva a přírodního kamene. Vnější pochůzí povrchy promenád a teras jsou ze strojně hlazených betonů.
Důsledně jsme v souvislosti se stavbou hovořili o plovárně a nikoliv o aquaparku. Záměrně jsme hledali spíš romantiku rozmarného léta než vřískot davů ve výřivkách a tobogánech. Odtud jednoduchost a neokázalost stavebních objektů a velká pozornost sadovým úpravám.
Záměr městské plovárny byl od počátku ostře napadán členy Okrašlovacího spolku ve Znojmě, kteří všemožně bránili přeměně zdevastovaného území vojenského areálu v městský park s plovárnou. S pomocí ekologického právního servisu se jim zdařilo zdržet celou stavbu o více než jeden rok. Největší mediální spor byl sveden o ohradní zeď autoparku u Melkusovy ulice. Toto zeď byla ve velmi špatném technickém stavu, její historický původ nebyl nikdy přesvědčivě doložen a nebyla památkově chráněná.
0 komentářů
přidat komentář
