Kulturní centrum Wolfsburg

Po druhé světové válce potřebovalo průmyslové město Wolfsburg kromě 'industriálního ruchu' firmy Volkswagen také kulturní středobod, kde by se pod jednou střechou mohly odehrávat nejrůznější kulturní aktivity od výstav, přednášek, lidovou školu, knihovnu, hrnčířské dílny, výtvarné ateliéry a další. Půdorys Aaltova centra se těmto požadavkům náležitě přizpůsobuje. Skulpturálně ztvárněná severní strana kulturního centra je obrácená do radničního náměstí a uzavírá tak protáhlé městské centrum. Hlavní vchod se nachází pod vějířovitě rozvinutými přednáškovými sály umístěnými v horním podlaží. Na západní straně orientované do pěší zóny je krytá pasáž s obchody a restaurací. Jihovýchodní část, která slouží městské knihovně, je obrácená obrácená do uklidňující zeleně. Typickými Aaltovými 'vlnami'  jsou poeticky ztvárněné také vnitřní dispozice. Svislé štěrbiny ve fasádě umožňují vnitřní průhledy. Světlo se dovnitř dostává také řadou horních světlíků. Dům ze tří stran obklopují přízemní kolonády, nad nimiž se vznáší mramorovými deskami obložené horní patro. Relativně velká hmota kulturního domu se postupně rozdrobuje do menších celků a komorních částí. Aalto se vždy snažil udržet u svých staveb kontrolu do nejmenšího detailu. Ani kulturní centrum ve Wolfsburgu není výjimkou. Jeho nezaměnitelný rukopis lze číst z tvarů dveřních klik, zábradlí, svítidel a dalšího vnitřního vybavení. Stejně pečlivě si Aalto vybíral a kombinoval jednotlivé materiály jako mramor, dřevo, cihly, keramiku a sklo, aby výsledný celek působil harmonickým dojmem.