Kulturně-vzdělávací centrum a rozárium při kostele sv. Hyacinta

Uprostřed sociálně i ekonomicky vyčleněné čtvrti Rozbark v Bytomu vznikl na žádost místní farnosti nový veřejný prostor, který byl věnován místní komunitě jako místo k rozjímání a odpočinku, jehož součástí byl také soubor moderních budov obsahujících víceúčelové prostory k práci, pořádání výstav a koncertů. Nově navržené prostory přiléhající ke kostelu po funkční i estetické stránce navazují na terén původního náměstí, které se proměnilo v růžovou zahradu odkazující na příběh svatého Hyacinta. Terén s religiózním odkazem vytváří kulisy monumentálnímu chrámu. Kromě zahradních úprav jsou hlavními prvky projektu dva pavilony spojené s kulturními a vzdělávacími aktivitami pořádanými farností.
Nově navržené objekty kromě náboženských prostorů nabízí také využití k výstavám a hudebně-divadelním aktivitám. Obě stavby jsou nedílnou součástí nového urbanistického celku. Díky současnému vzhledu a moderním materiálů vytváří kontrast k novorománskému chrámu. Díky svému tvaru a měřítku zůstal plně zachován historický význam místa. Hlavní myšlenka zahrady se odkazuje k postavě známého učitele svatého Hyacinta. Podél cesty tak byly umístěny záhony růží s Mariánskou jeskyní v samém středu pozemku.
Dvacet svítících koulí odkazuje na růžencovou legendu a zároveň dotváří celkovou kompozici. Jsou zamýšleny k náboženským setkáním pod otevřenou oblohou. Pozemek byl ztvárněn s přihlédnutím na předchozí využití a  přizpůsoben tomu, aby mohl být využíván také jako volnočasová a rekreační zahrada.
Výrazné tvarování pozemku zmírňují vysázené rostliny navozující přívětivé místo k přemítání a zároveň po estetické stránce zlepšuje okolní prostředí i celkový obraz města. Rostlinami osázené plochy, dřevěné terasy stejně jako dlážděné části umožňují návštěvníků lehce se v území zorientovat a přijmout ho. Zachování historicky chráněných vzrostlých stromů umožnilo lépe zasadit nové prvky do stávajících krajinných souvislostí.
Objekt “A“ v sousedství farnosti slouží jako zkušebna s jevištěm a zákulisím. Pavilon je pokrytý zelenou střechou a umístěn tak, aby se vyhnul možnému stínění pohledu na historický kostel. Budova se směrem ke kostelu otevírá velkoformátovým prosklením, které lze v případě potřeby snadno otevřít. Z přízemí se tak může během léta stát krytá venkovní scéna. Hlavním záměrem bylo navazovat na stávající urbanistickou strukturu.
Venkovní předprostor je přirozeným rozšíření přízemí pavilonu. Kvůli definování hranice venkovního prostoru sloužícího jako jeviště, byla pro publikum navržena dlouhá lavice. Tento pouliční mobiliář zároveň vybízí k návštěvě a posezení. Ačkoli samotný objekt obsahuje místnosti pro mnoho různých aktivit od divadla přes hudbu až po výstavy, tak samotný dřevem obložený interiér působí umírněným dojmem. V interiéru se na stěnách nachází také velkoformátové černobílé tisky připomínající se historické momenty, které se v místě udály.
Objekt “B“ poskytuje ubytování a zázemí pro údržbu areálu. Aby se co nejvíce zmírnil dopad nové stavby na historický kostel a farnost, je z větší části umístěn v podzemí a má rostlinami pokrytou střechu. Nepravidelný tvar nového objektu vychází z celkového vzhledu rekonstruovaného areálu.
Hlavním cílem bylo povzbudit sociálně i ekonomicky zanedbané oblasti, která by se ideálně měla navrátit do centra místní komunity. Projekt vznikal s ohledem na současné nejvyšší požadavky norem. Dešťová voda ze střech a zpevněných povrchů je shromažďována v podzemních zásobnících a následně využívána k zalévání rostlin v zahradě. Střechy obou staveb jsou pokryty vegetací, aby nejen splynuly s okolím historického kostela, ale také poskytly co lepší tepelnou izolaci, ekologičtější přístup a také celkově zlepšily městské prostředí.