Kongresové centrum Zlín

Areál Kulturního a univerzitního centra je umístěn na parcelách bývalých Masarykových škol v centru města Zlína. Základní orientace jednotlivých budov vychází z původní polohy již neexistujících školních staveb a respektuje stávající pomník Tomáše Garrigue Masaryka. Objekty leží v místě průniku dvou urbanistických os města, což se odráží v otevřené dispozici budov. V severní části pozemku je umístěna budova Kongresového centra s víceúčelovým velkým sálem, malým sálem, nahrávacím studiem a restaurací. V jižní části pozemku je umístěna budova Univerzitního centra, která slouží jako sídlo rektorátu Univerzity Tomáše Bati a Univerzitní knihovna. Obě budovy jsou vzájemně propojeny dvoupodlažním podzemním parkovištěm se 150 parkovacími místy.

Jádrem Kongresového centra je hlavní multifunkční sál pro 850 sedících diváků, který je na úrovni přízemí a má dva balkony. Všechna sedadla v hlavním sále je možné zasunout pod zvýšené jeviště a vytvořit tak čistou plochu pro konání konferencí, plesů, módních přehlídek, koncertů či podobných akcí. V této variantě může sál pojmout až 1100 osob. Velká pozornost byla věnována řešení akustiky. Stěny sálu jsou obloženy speciálními tvarovanými žebrovanými panely, které zajišťují požadované šíření zvuku v prostoru. Panely jsou odlity z bílého sklocementu a byly navrženy 2 typy, které se různě opakují.

Budova je situována v těsné blízkosti rušné křižovatky a u velmi rušné komunikace. Z důvodu ochrany hlavního sálu před hlukem bylo zázemí se zkušebnami, kancelářemi a dalšími provozy umístěno ve všech podlažích po obvodu sálu, směrem k této komunikaci. Na straně odvrácené od komunikace směrem k nástupnímu prostoru do budovy je foyer přes všechna tři podlaží budovy s bary a výstavními prostory. Z foyer je na úrovni přízemí vstup i do malého univerzálního sálu pro 100 sedících diváků.
Foyer navazuje též na vstupní halu s informačním centrem a šatnou, dále navazuje na restauraci, řešenou jako skleněná bublina v prvním patře obklopená venkovní terasou. Restaurace je veřejně přístupná i v době, kdy je kongresové centrum zavřené.

Vzhledem k tomu, že se město rozprostírá v údolí a centrum je v jeho nejnižším bodě, jsou střechy velmi důležitým prvkem architektonického řešení, protože jsou viditelné z okolní zástavby i krajiny. Eliptická střecha nad hlavním sálem je sice hladká efektní betonová skořápka, ale zvenku jsou na jejím povrchu umístěny různé nevzhledné prvky technické infrastruktury, které nejsou příjemné na pohled. Z tohoto důvodu je na střeše budovy vytvořen jakýsi vnější zubatý lehký krycí plášť z tahokovu, nesený dvěma podélnými tubusy s žebry, odlehčenými spolupůsobením vertikálních táhel kolem celého objektu, které zároveň stabilizují vnější plášť externího stínění lamel foyer a dále stabilizují vnější předsazený plášť ze skleněných tvárnic, typického zlínského stavebního materiálu. Tento plášť je v noci zezadu barevně nasvícen. Je navržen jako předsunutá zvuková clona zároveň propouštějící denní světlo do místností a prostorů za ním.
Veřejný prostor před vstupem do budovy mezi Kongresovým centrem a Univerzitním centrem je ve tvaru písmene “V” a kromě sochy T.G. Masaryka je v jeho centrální části vodní fontána s měnícími se barevnými světly.

Stavba roku 2010 Zlínského kraje – Hlavní cena v kategorii Stavby občanské vybavenosti
Inside World Festival of Interiors, Barcelona 2011 – Kongresové centrum Zlín vybráno mezi 5 nejlepších budov/interiérů světa roku 2011 ve své kategorii