Římsko-katolický kostel se nachází ve čtvrti Lainz ve třináctém vídeňském okrsku Hietzing. Nový kostel leží v blízkosti starého farního kostela na ulici Lainzer Straße. Aby na současném místě mohl vzniknout nový kostel, musel předtím jezuitský řád svolil s demolicí původní novorománské kaple od Johanna Micka z roku 1885. Ve vyzvané soutěži pak sdílené druhé místo obsadili
Ottokar Uhl a
Josef Lackner (první cena nebyla udělena). Zakázku nakonec získal Lacknerův projekt nízkého betonového kvádru se čtvercovou základnou. Centrální prostor s oltářem uprostřed je zastřešen filigránskou ocelovou konstrukcí. Světlo do interiéru dopadá střešními světlíky po obvodu a jedním vynechaným polem přímo nad oltářem. Do centrálně uspořádané dispozice, která vychází ze závěrů Druhého vatikánského koncilu (1962-65) se vstupuje diagonálně z nároží. Hlavním cílem bylo přinést větší otevřenost (celkem šest vstupů: jeden hlavní, jeden z fary a čtyři na rozích) a představit církev jako demokratickou instituci. V kontrastu k mohutným stěnám ze šedého betonu působí bíle natřené štíhlé profily ocelové střešní konstrukce neobyčejně lehce. V prvním patře kostela se po celém obvodu nachází křížová chodba, odkud však není výhled do rajské zahrady, ale na centrální liturgický prostor. Fasádu tvoří pět řad betonových velkoformátových tvárnic Leca-Mauersteine (Leca - Lightweight Expanded Clay - je zkratka pro lehký granulát z přírodního jílu u nás známý jako Liapor nebo Keramzit), které jsou usazeny do hlavní nosné konstrukce z pohledového železobetonu. Skleněná mozaika na hlavním vstupu pochází od dolnorakouského malíře Hermanna Baucha. Pozdější změny a přístavbu kostela navrhl architekt Sepp Müller.