Kodályho koncertní síň

Maďarské město Pécs bylo zvoleno Evropským městem kultury pro rok 2010. Nová Kodályho koncertní síň a konferenční centrum se stala jedním z hlavních projektů vážících se k této události.
Náš svět je tvořen dvěma základními identitami: uvnitř a vně. Předmět a prostor. Extrovertní a introvertní. Aktivní a pasivní. Život komunity a vnitřní ticho. Budova, již můžeme obejít – a sál, v němž vás obklopí hudba. Budova sama je živá, formovaná dynamickou symetrií zlatého řezu. Samotný sál je poklidný, naplněný symetrií inteligentní čistoty a jasnosti.
Vše je odvozeno od matematického základu našeho světa.

„Hudba, jež sama tlumočí univerzální pravdy, ukazuje přímější vazby s fyzickým a spirituálním pořádkem světa. V syntéze světa se jeví jako zásadní dvě posloupnosti. Jak je doloženo níže, obě začínají číslem 1 a 2. V první posloupnosti je každé číslo násobeno dvěma, aby se tak získalo číslo následující; zatímco v druhé posloupnosti je každý zbytek součtem předchozích dvou čísel.
Obě posloupnosti (věty) můžeme najít v evropské hudbě.
První je reprezentována symetrií klasické hudby. Naplněna je prosazováním rovnováhy.
Jinak je tomu v případě věty druhé. Tzv. Fibonacciho posloupnost je nejběžnějším příkladem zlatého řezu celých čísel. Zlatý řez je obvykle nazýván dynamickou symetrií. Jeho nejkrásnějším ztvárněním je v hudbě pravděpodobně začátek Bartókovy Hudby pro smyčce, bicí nástroje a čelestu.
Zlatý řez, jakožto charakteristika živoucího světa, dokonale vyjadřuje boj, zápas a napětí existence, stejně jako dokáže vyjádřit intelektuální čistotu. Nejpůsobivější dílo Bély Bartóka – Sonáta pro dva klavíry – navozuje v úvodu princip zlatého řezu a v závěru princip klasické symetrie.
Tyto dva systémy spolu souvisejí, podobně jako dva světy – nebo přesněji, jako dvě tváře či strany stejného světa. První využívá jako určující princip vyváženost, druhá využívá napětí. Jsou provázány společnou doměnkou (postulátem) a negací; vytvářejí jednotu a kontrast.”

Architektonické charakteristiky koncertní síně harmonují s běžnými principy navrhování a hudební kompozice. Dynamika a vyváženost. Dvě strany stejného světa.
Dva prvky stavby: kámen a dřevo. Tvrdost a měkkost. Chlad a teplo. Čas nesčetných let a staletí. Trvanlivost a intimita. Starověce bílý kamenný had obtáčí koncertní síň obloženou přírodním dřevem. Jako bychom poslouchali hudbu uvnitř gigantického dřevěného předmětu či nástroje.

Otevřením koncertní síně se ve vývoji města naplňuje 200 let sněná vize. Ústředním uměleckým a profesionálním cílem, zohledňujícím principy regionalismu, je povýšit Pécs na hudební centrum tzv. Jižní kulturní oblasti. Profesionální hudební koncept nové síně určí Panonský filharmonický orchestr, který ve městě sídlí (http://www.pfz.hu/en). Stávající koncerty nabudou nových dimenzí: vytvoří se příležitost k pozvání předních umělců – hostů, jež nemohli Pécs navštívit dříve vinou nevyhovující infrastruktury, stejně jako uvádět díla, jež nemohla být v předchozích stavbách do repertoáru zařazena. Vytvořily se podmínky pro další růst orchestru – všechny dnes dosažitelné v nové budově.
Kromě koncertního sálu a prostorné zkušebny obsahuje novostavba také kanceláře Panonské filharmonie, konferenční centrum, další prostory nezbytné k provozu orchestru (jako například sklady hudebních nástrojů), prostory sloužící návštěvníkům – kavárnu, obchod s knihami, salonek atd. – a řadu prostor obslužných.
Architektonická soutěž byla uzavřena na jaře 2007. Vítězným projektem tehdy klání obeslala kancelář Építész Stúdió Ltd. z Budapešti. Proběhl archeologický průzkum a další nezbytné přípravné práce; stavba byla zahájena v červenci 2009. Slavnostní koncert k otevření budovy se konal v prosinci 2010.