Knihovna vévodkyně Anny Amalie
Herzogin Anna Amalia Bibliothek
Architektura nového studijního centra
Dokončení nového studijního centra Knihovny vévodkyně Anny Amalie trvalo pět let – od plánování až po stavbu. Zásadní výzvou bylo zasadit rozšíření knihovny do stávající zástavby města ohleduplně. Knihovna se totiž nachází uprostřed oblasti výmarského zámku, který je součástí seznamu kulturního dědictví. Jedná se o rozšíření tak rozsáhlé, že svým objemem mnohonásobně přesahuje historickou budovu knihovny. Byl změněn účel užívání několika stávajících budov a byly připojeny nové nadzemní a podzemní stavby. Soubor budov tvořících knihovnu pochází z pěti století. Historická část byla doplněna architekturou z naší doby, která knihovně dodává její specifický ráz a podtrhává její přítomnost v centru města Výmaru.
Část patrná z prostoru města je tvořena dvorním prostranstvím, které se zachovalo z několika stavebních období. To bylo doplněno o novou vstupní část, která nahrazuje předchozí stavbu z 19. století. Nápadný je dvoupatrový podzemní sklad knih, který tvoří pomyslný lem parku. Leží ukryt pod Náměstím demokracie, může pojmout až milion knih a pod zemí propojuje původní budovu Stammhaus s novým studijním centrem.
Čítárna se šestnácti světlíky byla vsazena do starého nádvoří a působí jako klidné jádro této heterogenní struktury. Hrubý zevnějšek budovy z pohledového betonu a jemná vnitřní dřevěná skořápka čítárny s knižními galeriemi po celém obvodu stojí v silném kontrastu. To má připomínat historický rokokový sál Knihovny vévodkyně Anny Amalie.
Aby mohla být knihovna používána také při veřejných čteních a jiných akcích, leží veřejné části nového studijního centra na různých úrovních. Ty jsou obklopeny místnostmi pro administrativu a odborníky.
V přízemí je informační centrum se vstupní halou, hlavní výpůjční pult, šatny, katalog, čítárna novin a časopisů a k tomu příslušný bufet, mediatéka, fototéka a přednáškový sál. V prvním patře novostavby se nachází vysoká čítárna se 32 čtenářskými místy a výhledem na starou část knihovny – Stammhaus. Úseky pro prezenční studium a dalších 100 čtenářských míst (čtecí pulty, studovny pro skupiny) se nachází v dalších nadzemních i podzemních podlažích.
Střídáním nízkých a vysokých prostor a současnou změnou přirozeného a umělého světla vznikají v různou denní a roční dobu v čítárnách různé atmosféry. I přes jistou uzavřenost knihovny je z převážné části prostorů možný výhled ven.
Využití původní části knihovny vychází z funkcí daných historických staveb. Aby byla knihovna schopna pojmout knižní fondy, byly provedeny nutné zásahy do konstrukce – a to cíleně, pouze v částech, které nejsou z památkářského hlediska důležité – jako například uvnitř Žlutého zámku, který dostal naprosto novou nosnou konstrukci. Tak došlo kromě rozsáhlých změn výšek podlah také ke stavbě 3 nových schodišť a s tím spojenému znovuobnovení historických vchodů.
Prezenční části a sklady jsou z důvodu konzervace knih klimatizovány a vybaveny podlahovým vytápěním a chlazením. Do stavby byly zabudovány dva velké technické prostory v podkroví stávajících budov a několik malých technických místností. Veškeré instalace jsou vedeny v samostatných šachtách, podlahách a podhledech stropů, čímž je zajištěna snadná údržba a zároveň i flexibilita. Ve všech částech budovy byly instalovány kouřové hlásiče, zařízení pro požární odvětrání, hlásiče pohybu a zařízení pro zabezpečení knih. Podzemní sklad je vybaven protipožárními tryskami, trezor tryskami na vodní mlhu. Systém pro expedici knih transportuje knihy ze skladu k výpůjčním pultům, do čítárny a do oddělení zpracování knih v novostavbě.
Rozsáhlé technické vybavení je ukryto za klidnými plochami a v některých místech bylo integrováno i do vestaveb a nábytku. Aby místnosti veřejné části působily jako jeden celek, bylo použito jen několik málo materiálů a barev: Javor cukrový a třešeň na police, vestavěné skříně, pulty, stoly, schody jako i podlahy a nosníky v čítárně, převážně tmavé podlahy a dveře, světlé stěny a stropy. Nábytkové vybavení a světla mají knihovně dodat útulnost a eleganci.
Dokončení nového studijního centra Knihovny vévodkyně Anny Amalie trvalo pět let – od plánování až po stavbu. Zásadní výzvou bylo zasadit rozšíření knihovny do stávající zástavby města ohleduplně. Knihovna se totiž nachází uprostřed oblasti výmarského zámku, který je součástí seznamu kulturního dědictví. Jedná se o rozšíření tak rozsáhlé, že svým objemem mnohonásobně přesahuje historickou budovu knihovny. Byl změněn účel užívání několika stávajících budov a byly připojeny nové nadzemní a podzemní stavby. Soubor budov tvořících knihovnu pochází z pěti století. Historická část byla doplněna architekturou z naší doby, která knihovně dodává její specifický ráz a podtrhává její přítomnost v centru města Výmaru.
Část patrná z prostoru města je tvořena dvorním prostranstvím, které se zachovalo z několika stavebních období. To bylo doplněno o novou vstupní část, která nahrazuje předchozí stavbu z 19. století. Nápadný je dvoupatrový podzemní sklad knih, který tvoří pomyslný lem parku. Leží ukryt pod Náměstím demokracie, může pojmout až milion knih a pod zemí propojuje původní budovu Stammhaus s novým studijním centrem.
Čítárna se šestnácti světlíky byla vsazena do starého nádvoří a působí jako klidné jádro této heterogenní struktury. Hrubý zevnějšek budovy z pohledového betonu a jemná vnitřní dřevěná skořápka čítárny s knižními galeriemi po celém obvodu stojí v silném kontrastu. To má připomínat historický rokokový sál Knihovny vévodkyně Anny Amalie.
Aby mohla být knihovna používána také při veřejných čteních a jiných akcích, leží veřejné části nového studijního centra na různých úrovních. Ty jsou obklopeny místnostmi pro administrativu a odborníky.
V přízemí je informační centrum se vstupní halou, hlavní výpůjční pult, šatny, katalog, čítárna novin a časopisů a k tomu příslušný bufet, mediatéka, fototéka a přednáškový sál. V prvním patře novostavby se nachází vysoká čítárna se 32 čtenářskými místy a výhledem na starou část knihovny – Stammhaus. Úseky pro prezenční studium a dalších 100 čtenářských míst (čtecí pulty, studovny pro skupiny) se nachází v dalších nadzemních i podzemních podlažích.
Střídáním nízkých a vysokých prostor a současnou změnou přirozeného a umělého světla vznikají v různou denní a roční dobu v čítárnách různé atmosféry. I přes jistou uzavřenost knihovny je z převážné části prostorů možný výhled ven.
Využití původní části knihovny vychází z funkcí daných historických staveb. Aby byla knihovna schopna pojmout knižní fondy, byly provedeny nutné zásahy do konstrukce – a to cíleně, pouze v částech, které nejsou z památkářského hlediska důležité – jako například uvnitř Žlutého zámku, který dostal naprosto novou nosnou konstrukci. Tak došlo kromě rozsáhlých změn výšek podlah také ke stavbě 3 nových schodišť a s tím spojenému znovuobnovení historických vchodů.
Prezenční části a sklady jsou z důvodu konzervace knih klimatizovány a vybaveny podlahovým vytápěním a chlazením. Do stavby byly zabudovány dva velké technické prostory v podkroví stávajících budov a několik malých technických místností. Veškeré instalace jsou vedeny v samostatných šachtách, podlahách a podhledech stropů, čímž je zajištěna snadná údržba a zároveň i flexibilita. Ve všech částech budovy byly instalovány kouřové hlásiče, zařízení pro požární odvětrání, hlásiče pohybu a zařízení pro zabezpečení knih. Podzemní sklad je vybaven protipožárními tryskami, trezor tryskami na vodní mlhu. Systém pro expedici knih transportuje knihy ze skladu k výpůjčním pultům, do čítárny a do oddělení zpracování knih v novostavbě.
Rozsáhlé technické vybavení je ukryto za klidnými plochami a v některých místech bylo integrováno i do vestaveb a nábytku. Aby místnosti veřejné části působily jako jeden celek, bylo použito jen několik málo materiálů a barev: Javor cukrový a třešeň na police, vestavěné skříně, pulty, stoly, schody jako i podlahy a nosníky v čítárně, převážně tmavé podlahy a dveře, světlé stěny a stropy. Nábytkové vybavení a světla mají knihovně dodat útulnost a eleganci.
0 komentářů
přidat komentář
