Objekt knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně je situován uprostřed městského bloku tvořeného heterogenní zástavbou vzniklou v průběhu 19. a 20. století. - doplňuje a uzavírá areál Filozofické fakulty a tvoří předěl mezi teritoriem fakulty a obytnou částí bloku. Řešení stavby v místě, kde se nachází stylově i formálně různorodé objekty, nese v sobě požadavek na konfrontaci se svým okolím. Budova knihovny je navržena vůči svému okolí jako kontrastní, jednoduchý objekt - tím je vyjádřen její specifický význam a poslání.
Vnitřní život budovy je vymezen polopropustnou strukturou předsazeného pláště ze svislých lepených dubových lamel na podpůrné ocelové konstrukci, které plní funkci slunolamu a současně umožňují vizuální kontakt návštěvníků budovy s okolím. Abstraktní celistvá plocha strukturovaného obvodového pláště je akcentována výrazným tělesem vstupu do objektu.
Dominantním prostorovým prvkem interieru je monolitické dvouramenné schodiště v kruhovém výřezu procházející budovou přez všechna podlaží. Vertikální prostor schodišťové haly je prosvětlen kruhovým světlíkem nad schodištěm. Na schodišťovou halu navazují univerzální velkoprostory studoven.
Vnitřní uspořádání budovy je flexibilní - ve všech nadzemních podlažích jsou situována studijní místa a volný výběr knih. Každé studijní místo umožňuje připojení PC nebo notebooku na internetovou síť. Celková kapacita objektu je 400 studijních míst a 275 tis. knižních svazků. V podzemním podlaží je umístěn sklad knih vybavený kompaktními regály a kanceláře pracovníků knihovny prosvětlené z anglického dvorku.
Objekt knihovny je založen na pilotách, nosná konstrukce - monolitický železobetonový skelet (dispozičně jednotrakt s konzolami po stranách) - je řešena s ohledem na co největší možnou proměnlivost vnitřního uspořádání. Monolitická betonová konstrukce je přiznána na všech viditelných plochách v interieru i exterieru. Těleso vstupního tubusu a výtahové šachty je podtrženo plošným obkladem kaleným sklem s černým potiskem. Výrazné barevné pojetí koberců ve studovnách kontrastuje s neutální šedí betonových ploch a nábytkového vybavení.
V návaznosti na stavbu knihovny jsou návrženy i terénní úpravy a anglické dvorky (oddělují vyvýšenou plochu stávajícího terénu od budov areálu), zeleň a drobná architektura vnitrobloku - serpentina dubové pěšiny, segment masivní dubové lavice, osvětlení. Analogicky z masivního dubového dřeva je navrženo i plató pod umělecké dílo - bronzová plastika Michala Gabriela bude instalována v květnu tohoto roku.
Poznámka:
Projekt stavby knihovny Filozofické fakulty byl zpracován v návaznosti na architektonickou soutěž (1997-1998). Původní soutěžní zadání bylo změněno zejména požadavkem umožnit spojení novostavby knihovny s přilehlými fakultními budovami - zejména se sousední budovou "E" Grohova 9, a umožnit tak ve druhé etapě příčlenění této budovy ke knihovně. V plánované další etapě by měly být v této přilehlé budově situována pracoviště knihovníků a seminární místnosti.