KINONEKINO

Objekt původního kina, nacházející se v městské památkové zóně, byl postaven v letech 1958–1959 v rámci akce Z a během let prošel částečnými úpravami, kdy byly mj. odstraněny i výtvarné motivy mezi okny do náměstí. Nové dispoziční řešení nahlíží na objekt jako na soustavu samostatných, na sobě nezávislých, avšak propojitelných provozů a zároveň se snaží zachovat výraznou osovost charakterizující celou budovu. Kinosál s fixní elevací nahradily navzájem slučitelné dva sály s podlahou v jedné výškové úrovni. Na hlavní vstupní prostory z náměstí navazuje foyer, v jehož prostorách se vedle všech nutných servisních místností nachází kavárna a šatna. S foyer přímo sousedí menší sál, tzv. black box s kapacitou min 30 míst k sezení, který umožňuje propojení s kavárnou nebo hlavním sálem. Velikostí, technologiemi i provozní vazbou na servisní křídlo skladů a šaten pro účinkující je velký sál centrem kulturních možností. Je vybavený elevovatelnou podlahou a technickým balkonem. Sál je nově přirozeně osvětlen francouzskými okny a propojen s venkovním dvorem. Výškový rozdíl sálu a terénu je řešen terasou a schodištěm, jež vytváří pomyslný amfiteátr určený k venkovním akcím.  Zadní fasády jsou pojaty jednoduše, až puristicky. Severní fasáda zachovává původní členění a profilace říms. Zvětšenými okenními otvory a obnoveným závětřím se otvírá směrem do náměstí a stává se  „výkladní skříní“ objektu. Jako jemný akcent se projevuje kamenné opláštění vstupního portálu a soklu a nové meziokenní sgrafito.  Původní sgrafito jezdkyně v průčelí bylo zrestaurováno. Na dobu vzniku budovy odkazují některé detaily – např. skleněná plastika v salónku je vytvořena z původních světel kina, na oplocení dvora je prostřednictvím perforace plechu přenesena fotka ze stavby kina z roku 1958.