Malá dřevěná kaple postavená v malé vesnici Tarnów na břehu řeky Visly vynikla za přispění soukromého investora (což je v Polsku celkem nezvyklý případ). Kaple slouží místní komunitě jako místo k modlitbám a rozjímání. Celá je postavena ze dřeva zcela bez oken s výjimkou jediné prosklené stěny poskytující pozadí za oltářem. Uvnitř kaple lze najít klid a také výhled skrze prosklenou stěnu na řeku a daleký horizont. Strmá dřevěná střecha téměř nepostřehnutelně přechází v bočí zdi – celý plášť je pokrytý stejným materiálem – drobné osikové odštěpky sestavovány do vzorů. Hlavní snahou bylo vytvořit rovnováhu mezi jednoduchou, delikátní a opravdu silnou formou. Objekt kaple součsně disponuje 'postranními' záměry: pospojovat místní komunitu. Kapli nepostavili příliš zkušení řemeslníci, takže použitá technologie musela být opravdu velmi jednoduchá. Namísto základu posloužila betonová deska, hlavní 'páteř' kaple tvoří dřevěná konstrukce s dřevěným obkladem. Na celém objektu se nenachází téměř žádné detaily nebo 'módní' prvky. Zároveň jde o experiment pokoušející se zajistit určté prostorové kvality za použití nejzákladnějších konstrukčích metod. Investor, kterým byl proslulý polský spisovatel, se rozhodl uchránit tento malý kus pobřeží Visly, aby na něm vznikla další divoce obydlená pláž s levným barem. Kostel je něčím, co místní lidé stále ještě respektují, co jim nabízí neočkávanou scenérii, vykreslí do jejich myslí nové a neočkávané myšlenky...