Kancléřský úřad
Bundeskanzleramt
"Neměli byste něco menšího?" zeptal se Gerhard Schröder, když poprvé shlédl projekt svého předchůdce Helmuta Kohla. Narážel přitom na monumentálnost stavby, která byla exkancléři jako na míru a vysloužila si přezdívku Kohloseum.
Nový, moderní úřad kancléře u Sprévy připomíná zvenčí bílou pevnost, uvnitř architektonický skvost. V areálu za 465 miliónů marek, což je o 65 miliónů marek více, než se původně předpokládalo, pracuje 510 zaměstnanců. Za zdmi z betonu a pancéřovým sklem o síle osmi centimetrů. Komplex ve tvaru písmene H má 370 kanceláří, které odděluje třináct zimních zahrad. Dvě místnosti slouží zasedání spolkové vlády. V nejvyšším, osmém patře se nachází byt německého kancléře. Rozložitá budova, kterou Berlíňané kvůli neobvyklému tvaru přezdívají "spolková pračka", se záhy stala turistickým magnetem. Při nedávném Dni otevřených dveří se před ní řadily zástupy turistů, kteří si vystáli i několikahodinovou frontu.
Ve dvoře trůní černý Mercedes-Cabrio prvního spolkového kancléře Konráda Adenauera. Ve spodních podlažích je hodně moderního umění a výstava o bonnském kancléřství (od Güntera Behnische). Mnozí již na ně zapomněli. Budovu kancléřství v Bonnu, jak ji nechal vybudovat Willy Brandt a kterou její první nájemník Helmut Schmidt nazval porýnskou spořitelnou, byla symbolem "Bonnské republiky": nenápadná stavba byla skryta v parku a měla vyjadřovat, jak radikálně se i v architektuře stát rozešel s velikášstvím nacismu.
V Berlíně zvítězila moderna s futuristickými prvky. "Není příliš krásný, ale působivý," řekl o interiéru Ulf Lohse, který si vystál hodinovou frontu při nedávném Dni otevřených dveří v Berlíně. Masivní sloupy obepínají prosklený vstup. Množství skla krychli ze světlého pískovce jaksi odlehčuje. Když se vyvezete výtahem do "kancléřova" patra, máte krásný výhled na největší park v centru Berlína - Tiergarten.
Vzhledem k monumentálnosti budovy vás nejspíš překvapí malé rozměry vlastní kancléřovy kanceláře. Místnost vysoká pouhých 2,7 metru působí poněkud tmavě. A Schröderův byt v osmém patře rozhodně není luxusní: obývák se šedomodrým kobercem, který vybírala manželka Doris, ložnice, koupelna a toaleta pro návštěvy.
Jeden z nejpočetnějších a bezpochyby ekonomicky nejsilnější stát Evropy by měl pro nás být vzorem v přístupu politiků k architektuře. Ne ve velkých gestech, ale v důvěře v budoucnost a moderní architekturu. Je mi špatně, když vzpomenu na masivní okupování politiky historického středu Prahy. Vládnoucí vrstvy jsou nastěhované do zrekonstruovaných šlechtických sídel a naznačují tak, že se od doby baroka prakticky nic nezměnilo. Nedokážu si vzpomenout na žádnou významnější moderní vládní budovu od Pragerova parlamentu na Wilsonově třídě a ten oslavil loni svoje třicetiny.
Nový, moderní úřad kancléře u Sprévy připomíná zvenčí bílou pevnost, uvnitř architektonický skvost. V areálu za 465 miliónů marek, což je o 65 miliónů marek více, než se původně předpokládalo, pracuje 510 zaměstnanců. Za zdmi z betonu a pancéřovým sklem o síle osmi centimetrů. Komplex ve tvaru písmene H má 370 kanceláří, které odděluje třináct zimních zahrad. Dvě místnosti slouží zasedání spolkové vlády. V nejvyšším, osmém patře se nachází byt německého kancléře. Rozložitá budova, kterou Berlíňané kvůli neobvyklému tvaru přezdívají "spolková pračka", se záhy stala turistickým magnetem. Při nedávném Dni otevřených dveří se před ní řadily zástupy turistů, kteří si vystáli i několikahodinovou frontu.
Ve dvoře trůní černý Mercedes-Cabrio prvního spolkového kancléře Konráda Adenauera. Ve spodních podlažích je hodně moderního umění a výstava o bonnském kancléřství (od Güntera Behnische). Mnozí již na ně zapomněli. Budovu kancléřství v Bonnu, jak ji nechal vybudovat Willy Brandt a kterou její první nájemník Helmut Schmidt nazval porýnskou spořitelnou, byla symbolem "Bonnské republiky": nenápadná stavba byla skryta v parku a měla vyjadřovat, jak radikálně se i v architektuře stát rozešel s velikášstvím nacismu.
V Berlíně zvítězila moderna s futuristickými prvky. "Není příliš krásný, ale působivý," řekl o interiéru Ulf Lohse, který si vystál hodinovou frontu při nedávném Dni otevřených dveří v Berlíně. Masivní sloupy obepínají prosklený vstup. Množství skla krychli ze světlého pískovce jaksi odlehčuje. Když se vyvezete výtahem do "kancléřova" patra, máte krásný výhled na největší park v centru Berlína - Tiergarten.
Vzhledem k monumentálnosti budovy vás nejspíš překvapí malé rozměry vlastní kancléřovy kanceláře. Místnost vysoká pouhých 2,7 metru působí poněkud tmavě. A Schröderův byt v osmém patře rozhodně není luxusní: obývák se šedomodrým kobercem, který vybírala manželka Doris, ložnice, koupelna a toaleta pro návštěvy.
Zita Senková, MF Dnes
Jeden z nejpočetnějších a bezpochyby ekonomicky nejsilnější stát Evropy by měl pro nás být vzorem v přístupu politiků k architektuře. Ne ve velkých gestech, ale v důvěře v budoucnost a moderní architekturu. Je mi špatně, když vzpomenu na masivní okupování politiky historického středu Prahy. Vládnoucí vrstvy jsou nastěhované do zrekonstruovaných šlechtických sídel a naznačují tak, že se od doby baroka prakticky nic nezměnilo. Nedokážu si vzpomenout na žádnou významnější moderní vládní budovu od Pragerova parlamentu na Wilsonově třídě a ten oslavil loni svoje třicetiny.
0 komentářů
přidat komentář
