Hráň u Slavonic

Základním konstrukčním principem je "na sucho" vyskládané nesušené, nehoblované a nekrácené dříví. Tedy používá se materiál tak, jak jej pila prodá. Vyskládání dřeva vytváří uvnitř deponie dutiny, což jsou vnitřní prostory, které je možno užívat. Spodní a horní rošt uspořádaný do kazetového systému vnitřní dutiny uzavírá. Spoje jsou zajištěny jen vahou konstrukce, a jsou tudíž volně posuvné. Celá konstrukce se může (a také bude) deformovat v rozsahu a způsobem, který je u jiných objektů zcela nemožný. Tento systém umožňuje do jakékoli části volně zasáhnout, změnit ji či opravit. Vnitřní prostory jsou z interiérové strany kryty volnou stavebnicí zasklených rámů, vyvěšených z horní horizontální konstrukce. Na severní straně budou tyto rámy vyplněny dřevovláknitými deskami, na ostatních stranách skleněnými tabulemi. Dělící stěny jsou buď pevné, či posuvné též z dřevovláknitých desek vyvěšených z horní horizontální konstrukce. Jedním z hlavních motivů byla snaha navrhnout a vytvořit velmi ohleduplný objekt k prostředí a k přírodnímu rámci. Stavba je proto nezaložená, takže do krajiny nevniká, ale pouze se jí dotýká. Veškeré použité dřevo je bez povrchových úprav. Zůstane přírodní a postupem času získá šedivou barvu přirozeně stárnoucího dřeva. Depodie bude částečně (na severu téměř zcela) popnuta rostlinami. Na horní desce bude využito horizontální krytí pomocí zeleně. Užitím rychle rostoucích jednoletých popínavek (fazole, chmel), které budou časem nahrazeny kombinací přísavníků, břečťanů a vistárií, se dřevěná struktura začne ztrácet v okolní krajině. Jedná se o: minimum práce, úprav, času, energie, zásahů do přírody, dopravy, montážní činnosti, minimum nákladů – a prakticky žádný odpad.