Hostinec Kamikatz

Nevelké město Kamikacu (cca 1400 obyvatel) ležící v prefektuře Tokušima na japonském ostrově Šikoku se zavázalo k nulové produkci odpadu s cílem vytvořit trvale udržitelné prostředí se plně recyklující společností. Město v současnosti dosáhlo míry 80% recyklace za pomocí třídění odpadu do 34 kategorií. Použité předměty jsou v recyklačním centru vystaveny jako v obchodě a nabízeny k dalšímu využití. V době, kdy se masová výroba pro globální společnost dostala do slepé uličky, jsou do recyklace vkládána velké očekávání.
K dosažení nulového odpadu je zapotřebí, aby se v budoucnu zcela změnily výrobní a prodejní postupy. Mezi prvními soukromými obchodníky, kteří se nechali inspirovat konceptem bezodpadového města, byla prodejna se smíšeným zbožím, jídlem, pivem, pivovarem a hospodou.
Poněvadž slovo „hospoda“ (angl. pub) vychází z pojmu „veřejný dům“ (angl. public house), rozhodli jsme se přenést principy společenství, sdílení vědomostí a způsobu, jak lidé nakládají s odpadem do architektury. Naším cílem bylo vytvořit veřejný dům, kde by místní komunita mohla být hrdá na své činy.
Abychom zajistili kontinuitu výroby a spotřeby, začali jsme s rozvržením funkcí uvnitř lineární budovy v chronologickém pořadí – od skladu surovin, pivovaru a následně hospody, kde se pivo servíruje. Aby se při pohledu z města stala hospoda místním symbolem, byla vytvořena 8 metrů vysoká stěna ze starých oken. Posbírali jsme okna, která v minulosti prosvětlovala domy ve městě, a rozhodli se jim propůjčit další život, aby sloužila jako lucerna plně naděje zářící nad městem bojujícímu s klesající populací. Zvýšený strop účinně napomáhá při větrání a odvodu teplého vzduchu, který se zde hromadí během letních měsíců, zatímco v zimě dvojité zasklení napomáhá v zachycování vzduchu a zvýšení izolace. Stropní ventilátor napomáhá v proudění tepla z uhlíkově neutrálního topení, které efektivně spaluje větve z okolního lesa.
Pro vnitřní vybavení jsme zrekonstruovali nábytek, který jsme nalezli na recyklačním dvoře. Na fasádu byl použitý odpad z místního cedrového dřeva natřený přírodní barvou s taninem. Na podlahu jsme využili neprodané dlaždice z místní výrobny, z prázdných lahví jsme vytvořili lustr, z parohů výčepní pípu a noviny posloužily jako tapety. Prostor je naplněn různými improvizacemi a nečekanými objevy, jak kreativně lze s odpadním materiálem nakládat.
Architektura není jen šetrná k přírodním zdrojům a ve způsobech využití energie, kdy snižuje škodlivé emise opětovným využitím stavebních prvků, ale napomáhá také v nastartování místní ekonomiky a cestovního ruchu. Stavba je přímým ztělesněním městské vize o nulové produkci odpadu. O životaschopnosti a zábavnosti této myšlenky se mohou obyvatelé každodenně přesvědčit, když si zajdou do hospody.