Hlavní vlakové nádraží Innsbruck

Stavba hlavního nádraží s obchodním a administrativním centrem trvala dva a půl roku a celkově přišla na 27,6 milionů euro. Patnáct metrů vysoký kvádr z červeného probarvovaného betonu měří na délku 104 metrů. V prostorné vstupní hale se nachází dvě památkově chráněné nástěnné malby (o ploše 110 m²) od Maxe Weilera (z roku 1954-55), které byly zachráněny ze zbourané budovy starého nádraží. Kromě dopravního spojení objekt plní také funkci veřejnou a komerční (informační centrum, pošta, lékárna, 23 obchodů, velký supermarket a podzemní parkoviště). Součástí urbanistického návrhu bylo také nové ztvárnění náměstí před vlakovým nádražím, které slouží jako hlavní uzel městské hromadné dopravy.



Staniční budova působí v městském území jako bariéra. Urbanisticky ztvárněnou nádražní část tvoří prázdný prostor. Na první pohled se jedná o dům s okny. Současně však lze budovou nádraží prohlédnout naskrz. Toto “nic“ se zvenku stará o potřebnou transparentnost. Uvnitř nádraží pak tento trik napomáhá v lepší orientaci. K dostavení se na požadovanou kolej, je potřeba vždy překonat výškový rozdíl jednoho patra. Pod nepřehlédnutelným příkrovem lidé proudí do podzemí, kde se následně odvíjí doprovodné funkce jako cestovní kancelář, garáže nebo supermarket M-Preis od Rainera Köberla.
Stavba se rafinovaně vyhýbá jasnému datování a je tak ušetřena projitím časové lhůty. Stojí tu, jako by zde už byla a měla zůstat napořád. Obrazné stékání červené barvy z fasády na chodník jen dokazuje, že i Rakousko může snést rudé náměstí.