Knihovna Gabriela Garcíi Márqueze
Program
Na začátku projektu stála otázka: "Jak by měla vypadat knihovna v 21. století?" Projekt byl provázen programovým výzkumem, který nám pomohl definovat novou typologii tohoto občanského vybavení. Výzva se netýkala pouze typologie současných knihoven, ale také společností vystavěného ekosystému, který se dostal do krize v důsledku nadužívání digitálních a virtuálních médií.
Návrh studia SUMA arquitectura pro knihovnu Gabriela Garcíi Márqueze spočívá v holistickém redefinování vztahů mezi architekturou, knižním fondem, personálem a uživateli a nabízí repertoár ekosystémů, jejichž zážitek je nenahraditelný elektronickými médii. Pro vytvoření diverzity prostorů byly analyzovány formální a neformální, lokální a globální situace, které byly následně spojeny a navrženy tak, aby podporovaly zkušenosti s přístupem k vědomostem, jejich výměnou a tvorbou pro všechny věkové kategorie a typy publika.
V tomto duchu byly navrženy jednotlivé prostory: Agora – vitrína, která u vstupu nabízí prostupný a rekonfigurovatelný prostor pro setkávání se a výstavy; Fórum myšlenek, v němž jsou k dispozici různé typy sedacího nábytku se stoly, obklopené poloprůhlednými závěsy; Palác čtení, který umožňuje každému uživateli vychutnat si jiný čtenářský zážitek, od pohodlí na oblíbeném gauči, jako by byl u sebe doma, až po čtení na terase nebo v zimní zahradě mezi houpacími křesly a houpacími sítěmi. Knihovna je pro uživatele nastavena jako komplexní a obohacující krajina, Spirála setkávání zasvěcená kultuře, kde si každý může najít své oblíbené místo podle momentální nálady.
V pěti podlažích jsou jednotlivé funkce rozmístěny takto: v přízemí se nacházejí společenské a komunitní prostory (nádvoří a zahrada, posluchárna, vysílací studio Rádia Maconda a prostor pro sousedské spolky), v prvním patře pak komunikační prostory, Zpravodajský bazar a Fórum myšlenek; prostor pro děti a mládež ve druhém patře, který zahrnuje kiosek věnovaný Franciscu Ibáńezovi (slavnému španělskému autorovi komiksů, který žil v sousedství) a rodinný prostor evokující park; hlavní prostory fondu nabízející různé čtenářské zážitky ve druhém a třetím patře; učebny a studovny věnované těm, kteří potřebují prostor pro větší soustředění, najdete v nejvyšším patře.
Městské prostředí
Místo, které bylo pro novou knihovnu vybráno, bylo pro architekty výzvou. Nachází se uvnitř městské čtvrti Sant Martí, jedná se o malý obdélníkový pozemek na křižovatce dvou vedlejších ulic, ukrytý za policejní stanicí, na první pohled tedy velmi neatraktivní místo pro zamýšlenou komunitní a kulturní funkci knihovny.
Hmota budovy reinterpretuje ve svém hlavním rohu charakteristické zkosení bloků barcelonské čtvrti Eixample pod úhlem 45°, které sleduje severojižní osu, jež protíná celou hmotu knihovny a nabízí nejlepší výhledy a přivádí do interiéru sluneční světlo. Tato linie konfiguruje trojúhelníkový tvar ústředního atria a komunikačních jader, která se opakují ve všech podlažích, s fasádou, která do interiérů přivádí rozptýlené světlo a světlících. Fasáda se vyhýbá přímým pohledům na sousední policejní stanici a zaměřuje se na stromy v ulici.
Omezená velikost pozemku vedla k návrhu vícepodlažní budovy, avšak s takovou výškou, aniž by došlo k překročení korun stromů pro větší soulad s okolím. Zvýšené první podlaží umožňuje maximalizovat využití suterénu, který se může těšit z dobrého přirozeného prosvětlení, zahradě po obvodu a velkorysé výšky pro pořádání nejrůznějších akcí. Zároveň posiluje působení knihovny a její přítomnost v sousedství jako městského obývacího pokoje.
Struktura a materialita
Dřevěná nosná konstrukce, lehká a prostupná, ale komplexní a navržená ekosystémovým způsobem (v době svého otevření se jednalo o budovu s největším objemem použitého konstrukčního dřeva v Evropě), umožnila vytvořit stavbu pětkrát lehčí, než kdyby byla z betonu, a zároveň spotřebovat méně energie díky konstrukčnímu řešení lehkého obvodového pláště ze žaluzií a provětrávané fasády ze skelných vláken s vysokým podílem recyklovaného složení.
Projekt je průkopnický v použití konstrukčního dřeva bez viditelných spojů, vyztuženého ocelovými prvky, a zúročil rozsáhlé zkušenosti architektů Eleny Orte a Guillerma Sevillana jako profesorů konstrukčního navrhování na IAAC v Barceloně.
Budovu ztužují tři jádra rozmístěná kolem trojúhelníkového atria. Jádra jsou propojena dřevěnými vazníky, které kromě toho, že zlepšují akustiku budovy, také umožňují vytvořit volný prostor pro spirálové schodiště vinoucí se podél atria. Centrální prázdný prostor se stává dostředivým a spojovacím prostorem, který znásobuje průhledy a možné trasy a člení knihovnu jako krajinu plnou příležitostí a nečekaných setkání.
Inovace a odpovědnost k životnímu prostředí
Knihovna využívá řady energeticky účinných a udržitelných pasivních a aktivních strategií a získala zlatý certifikát LEED.
Atrium funguje jako solární komín, lehký a větraný obvodový plášť je vyroben z recyklovaných žaluzií ze skleněných vláken potažených pryskyřicí, které optimalizují ochranu proti slunečnímu záření a zároveň upřednostňují přirozené osvětlení interiéru. Pro optimalizaci odpadu byly použity průmyslově vyráběné a prefabrikované stavební systémy. Sledujeme rozsáhlé využití materiálů s nízkými emisemi skleníkových plynů a jejich skladování, jako je mimo jiné konstrukční dřevo, fotovoltaické panely na střeše a systém recyklace dešťové vody.
Na začátku projektu stála otázka: "Jak by měla vypadat knihovna v 21. století?" Projekt byl provázen programovým výzkumem, který nám pomohl definovat novou typologii tohoto občanského vybavení. Výzva se netýkala pouze typologie současných knihoven, ale také společností vystavěného ekosystému, který se dostal do krize v důsledku nadužívání digitálních a virtuálních médií.
Návrh studia SUMA arquitectura pro knihovnu Gabriela Garcíi Márqueze spočívá v holistickém redefinování vztahů mezi architekturou, knižním fondem, personálem a uživateli a nabízí repertoár ekosystémů, jejichž zážitek je nenahraditelný elektronickými médii. Pro vytvoření diverzity prostorů byly analyzovány formální a neformální, lokální a globální situace, které byly následně spojeny a navrženy tak, aby podporovaly zkušenosti s přístupem k vědomostem, jejich výměnou a tvorbou pro všechny věkové kategorie a typy publika.
V tomto duchu byly navrženy jednotlivé prostory: Agora – vitrína, která u vstupu nabízí prostupný a rekonfigurovatelný prostor pro setkávání se a výstavy; Fórum myšlenek, v němž jsou k dispozici různé typy sedacího nábytku se stoly, obklopené poloprůhlednými závěsy; Palác čtení, který umožňuje každému uživateli vychutnat si jiný čtenářský zážitek, od pohodlí na oblíbeném gauči, jako by byl u sebe doma, až po čtení na terase nebo v zimní zahradě mezi houpacími křesly a houpacími sítěmi. Knihovna je pro uživatele nastavena jako komplexní a obohacující krajina, Spirála setkávání zasvěcená kultuře, kde si každý může najít své oblíbené místo podle momentální nálady.
V pěti podlažích jsou jednotlivé funkce rozmístěny takto: v přízemí se nacházejí společenské a komunitní prostory (nádvoří a zahrada, posluchárna, vysílací studio Rádia Maconda a prostor pro sousedské spolky), v prvním patře pak komunikační prostory, Zpravodajský bazar a Fórum myšlenek; prostor pro děti a mládež ve druhém patře, který zahrnuje kiosek věnovaný Franciscu Ibáńezovi (slavnému španělskému autorovi komiksů, který žil v sousedství) a rodinný prostor evokující park; hlavní prostory fondu nabízející různé čtenářské zážitky ve druhém a třetím patře; učebny a studovny věnované těm, kteří potřebují prostor pro větší soustředění, najdete v nejvyšším patře.
Městské prostředí
Místo, které bylo pro novou knihovnu vybráno, bylo pro architekty výzvou. Nachází se uvnitř městské čtvrti Sant Martí, jedná se o malý obdélníkový pozemek na křižovatce dvou vedlejších ulic, ukrytý za policejní stanicí, na první pohled tedy velmi neatraktivní místo pro zamýšlenou komunitní a kulturní funkci knihovny.
Hmota budovy reinterpretuje ve svém hlavním rohu charakteristické zkosení bloků barcelonské čtvrti Eixample pod úhlem 45°, které sleduje severojižní osu, jež protíná celou hmotu knihovny a nabízí nejlepší výhledy a přivádí do interiéru sluneční světlo. Tato linie konfiguruje trojúhelníkový tvar ústředního atria a komunikačních jader, která se opakují ve všech podlažích, s fasádou, která do interiérů přivádí rozptýlené světlo a světlících. Fasáda se vyhýbá přímým pohledům na sousední policejní stanici a zaměřuje se na stromy v ulici.
Omezená velikost pozemku vedla k návrhu vícepodlažní budovy, avšak s takovou výškou, aniž by došlo k překročení korun stromů pro větší soulad s okolím. Zvýšené první podlaží umožňuje maximalizovat využití suterénu, který se může těšit z dobrého přirozeného prosvětlení, zahradě po obvodu a velkorysé výšky pro pořádání nejrůznějších akcí. Zároveň posiluje působení knihovny a její přítomnost v sousedství jako městského obývacího pokoje.
Struktura a materialita
Dřevěná nosná konstrukce, lehká a prostupná, ale komplexní a navržená ekosystémovým způsobem (v době svého otevření se jednalo o budovu s největším objemem použitého konstrukčního dřeva v Evropě), umožnila vytvořit stavbu pětkrát lehčí, než kdyby byla z betonu, a zároveň spotřebovat méně energie díky konstrukčnímu řešení lehkého obvodového pláště ze žaluzií a provětrávané fasády ze skelných vláken s vysokým podílem recyklovaného složení.
Projekt je průkopnický v použití konstrukčního dřeva bez viditelných spojů, vyztuženého ocelovými prvky, a zúročil rozsáhlé zkušenosti architektů Eleny Orte a Guillerma Sevillana jako profesorů konstrukčního navrhování na IAAC v Barceloně.
Budovu ztužují tři jádra rozmístěná kolem trojúhelníkového atria. Jádra jsou propojena dřevěnými vazníky, které kromě toho, že zlepšují akustiku budovy, také umožňují vytvořit volný prostor pro spirálové schodiště vinoucí se podél atria. Centrální prázdný prostor se stává dostředivým a spojovacím prostorem, který znásobuje průhledy a možné trasy a člení knihovnu jako krajinu plnou příležitostí a nečekaných setkání.
Inovace a odpovědnost k životnímu prostředí
Knihovna využívá řady energeticky účinných a udržitelných pasivních a aktivních strategií a získala zlatý certifikát LEED.
Atrium funguje jako solární komín, lehký a větraný obvodový plášť je vyroben z recyklovaných žaluzií ze skleněných vláken potažených pryskyřicí, které optimalizují ochranu proti slunečnímu záření a zároveň upřednostňují přirozené osvětlení interiéru. Pro optimalizaci odpadu byly použity průmyslově vyráběné a prefabrikované stavební systémy. Sledujeme rozsáhlé využití materiálů s nízkými emisemi skleníkových plynů a jejich skladování, jako je mimo jiné konstrukční dřevo, fotovoltaické panely na střeše a systém recyklace dešťové vody.
0 komentářů
přidat komentář
