Fotbalový stadion Braga

Možnost pořádat mistrovství Evropy ve fotbale 2004 pro Portugalsko znamenalo především postavit sedm nových stadionů a zrekonstruovat tři další stadiony v různých koutech země. Celá tato akce přišla na 550 milionů Euro (16 miliard korun). Čtvrtina celkové částky přišla od státu. O zbytek se podělily místní úřady a fotbalové kluby, které budou z dlouhodobého hlediska profitovat z nového a opraveného sportovního vybavení. Vzniklé pochyby o výhodách takto vynaloženého množství peněz úředníci odůvodňovali tím, že fotbalový turnaj bude mít posilující účinek na turistický ruch, který je už teď jedním z nejvýnosnějších odvětví portugalské ekonomiky.
Městský stadion v Braze leží ve sportovním parku Dume na severním svahu Monte Crasto. Místo bylo vybráno tak, aby se vyhnulo stavbě hráze na okrají údolí. Stadion bude sloužit jako výhodzí bod pro budoucí rozvoj města směrem na sever. Program vyžadoval kryté sezení pro 30.000 diváků po obou stranách hřiště. Návrh 40 metrů vysokého stadionu se skládá ze dvou stejně nakloněných čtverců.
Jedna z fotbalových tribun byla doslova zasazena do kopce, zatímco druhá stojí volně na terénu podél skalnatého svahu. Na zbývajících dvou stranách fotbalové plochy nejsou tribuny, ale na jedné z nich je obnažen sklaní masiv a na druhé straně bylo kamení odtěženo úplně a nabízí se tudy překrásný výhled do údolí. Dalo by se říct, že se stadion stal součástí hory.
Aby mohl být projekt co nejpřesněji postaven, musel být žulový masiv odstraňován sérií malých explozí. Místo, které bylo odstřely postupně vytvořeno, vynáší dvouúrovňovou tribunu. Protější tribuna spočívá na 16 železobetonových stěnách, do nichž byly zhotoveny tři kruhové otvory a prochází jimi komunikační lávky.
Vstupy na tribuny odrážejí svojí různorodost: volně stojící tribuna je přístupná zespodu a na tribunu položenou na kopci se vstupuje z vrchu. Hlediště jsou proti počasí chráněny konstrukcí z ocelových lan napnutých mezi oběma tribunami. Lana vedou přes celé hřiště a podobají se pradávným visutým mostům, kterými peruánští Inkové překlenuli hlubokou říční roklinu předělující dvě města.
Stadion nabízí neobvyklou a inovační konstrukci. Nejprve byla harmonicky zasazena do přírodního prostředí charakterizovaného žulovými stěnami na jedné straně a otevřeným výhledem na straně druhé. Stadion je netradiční také tím, že nemá tribuny za fotbalovými bránami, což se vymyká evropským metodám navrhování těchto staveb. Architekt Souto de Moura to zdůvodňuje jakýmsi pohybem svých rukou z leva doprava a zpátky a přitom dodává: „Podle mě se fotbal sleduje asi takto.“

„O Estádio de Braga foi implantado na Parque Desportivo de Dume, na encosta Norte do Monte Castro. A nossa implantação é a consequência de não devermos fazer a “barragem” à linha de água que naturalmente percorre o vale. A alternativa foi desloca-lo para poente, adoçando-o à encosta, como um anfiteatro romano. Hoje o futebol é um espectáculo, tal como o cinema, o teatro e a televisão, daí a opção de fazer apenas duas bancadas. Hoje ninguém aguenta ver uma peça do Peter Handke em “zoom”, atrás das balizas.
A cobertura surgiu inicialmente como uma longa pala contínua (ver Siza /Expo), mas por condicionamentos e viagens, optamos por eleger como referência as pontes Incas do Perú. Com uma altura de 40 metros, o Estádio ficará adoçado a duas praças com o mesmo desnível. Sendo assim, o Edifício poderá servir de "âncora" à organização do território, na emergente expansão da cidade a Norte. A Sul, também foi assim há vinte anos, no Mercado do Carandá. Hoje sem romantismos, estou a amputá-lo, para que não morra de gangrena.”