Dům v Žamberku

Je to opravdu povedená funkční stavba. Jen mi nesedí uvedený ůdaj o zastavěné ploše.
Počítám, že to je minimálně o 100m2 více.

tak o fungovaní tohto átria by som chcel vedieť viac. predpokladám, že sa dá otvoriť zo všetkých strán a že nie je prestrešené, čiže keď tie zelené prútiky povyrastú, bude uprostred domu otvorená záhrada.
no a fotka s mačkou nemá chybu!

Jak staré jsou ty fotky? Zajímá mě jak vypadá dřevo po pěti letech expozice na fasádě. Závidím klienta.

staci sa pozriet na fotky,a vidiet,ze su tam jedny normalne dvere do atria,a zvysok je pravdepodobnne bezramove zasklenie....cize ziadne otvorenie zo vsetkych stran...
inak domcek paradny,a vidim,ze tam packuje aj volvo.... majitel ma zjavne dobry vkus

To: Jean de Cuisine - To drevo je podľa všetkého smrekovec, t.j. modřín. Po čase chytí striebornú patinu, ktorá ho chráni. Ináč, dreva sa netreba báť, stačí sa pozrieť do minulosti - šopy obyté obyčajnými smrekovými latami bez povrchovej úpravy vydržali dodnes. To len lobby výrobcov náterov nás masíruje o tom ako treba drevo natierať kadejakými nátermi až si z prírodného materiálu urobíme umelinu...

Tak já si to opět neodpustím... neošetřené dřevo (u nás dosažitelné pro běžného stavebníka), po kterém stéká voda, případně které je opakovaně dlouhodobě zabořeno do sněhu, v našich zeměpisných podmínkách nezískává patinu, nýbrž prostě a jednoduše hnije. Přirozená patina je jistě krásná a přichází časem, neměla by ale u užitného předmětu být na úkor životnosti. A vlastně nejen u užitného předmětu, ale ani u uměleckého díla.

Hniloba se na životnosti fasády podílí zásadně! Od toho se odvíjí i další zde obecně oblíbený omyl- není pravda, že dříve se fasády dřevěnic neošetřovaly- na to si stavebníci svého majetku příliš vážili! Kdyby jim tehdy stavitel povídal něco o kráse patiny na úkor prosté životnosti chalupy, tak by ho hnali vidlemi až do sousední vsi. Roubené stavby se tedy ošetřovaly různě- hovězí krví, lněným olejem, lojem, později olejovými barvami a ještě později třeba vyjetým olejem.
Mimochodem, to, že dnes můžeme obdivovat krásnou patinu starého dřeva, je umožněno naopak právě tím, že to dřevo bylo po mnoho let ošetřováno s železnou pravidelností.
Garantuji vám, že „krásu současných dřevěných staveb“ nebudete obdivovat ani v řádu desetiletí, natož staletí. U „šopy“ to asi neva, ale u domu, u kterého se většina stavebníků zadluží na podstatnou část života, není fér vytahovat tyto argumenty...

nevím, zda je dobrý nápad "ucpat" atrium jediným stromem /-viz půdorys a foto s kruh. vybráním
podlahy/. Fotografie, pořízené v nehostinném zimním období, napovídají dle mého soudu tomu,
že pro zeleň by mělo být využito spíše stěn atria /popínavá zeleň/, nebo kombinace s převislou
zelení, visící ze střechy. Zakryly by se tak nepříliš vábně působící cementovláknité desky . . .

Samozrejme chapem obidva nazory ..ale drevo je zatial najtrvacnejsi material aky poznam.(krem kamena samozrejme .a kde inde by sa malo pouzivat ak nie v nasich zemepisnych sirkach? Skuste si precitat nieco o prirodzenom spracovani dreva (napr, od Thomu)..Staci si zajst do svajciarska alebo rakuska a pozriet si 500 rocne drevenice vo vyske 2000 m.n.m ..kde cez zimu napadne 2-3metre snehu, bez akejkolvek udrzby a znamok opotrebovania...samozrejme bavime sa o spravnom spracovani, vybere a pouziti na spravnom mieste..takze myslim ze poznamky typu hniloba, zatekanie, predrazovanie, apod nie su na mieste..

Dobrý den, právě jsem se vrátila z Dolomit. Ano, máte pravdu, že dřevo je naprosto úžasný materiál. Ostatně, kromě toho, že my sami žijeme ve staré poloroubené chalupě a máme pár lesů, profesně se potkávám s památkami, takže o dřevu něco vím z praxe. Za tím, co jsme napsala, si stojím- bez ohledu na to, jak krásně vypadají dřevěnice v Alpách, či cedrové stavby v Oregonu, u nás novodobé fasády z modřínových... palubek nestříbrní, ale černají a hnijou- nejprve kolem použitých hřebíků, pod okenními parapety, tam, kde jsou zapíchnuté do sněhu, případně tam, kde stéká voda se střech s minimálním převisem a malými okapničkami, které nepoberou jarní tání. Abych tohle viděla, nemusím číst teoretická pojednání o přirozeném zpracování dřeva, na to stačí se podívat tady po okolí, kde se tyto stavby objevují, a pak je pár let sledovat. Postup pozvolné zkázy je na nich jasný. Ovšem, je pravda, a narazili jsme na to zde kdysi v jiné diskuzi, můj problém je možná v tom, že já dům považuji za něco, co by mělo odolat "věku", kdežto dnešní moderní trend je zřejmě životnost (případně praktičnost) příliš neřešit.

pardon, pochopitelně nikoliv "převisem" nýbrž "přesahem"

Nevadí vám, že všichni do pokojů musí projít obývacím prostorem? Kde je soukromí? Považoval bych to za vadu

Áno - dispozice.. Obytný priestor tu "musí" znášať permanentný pohyb..

Díky šárce za bourání mýtů ve spojitosti s použitím dřeva v architektuře, zejména v exponované poloze na fasádách. Znalosti předků jsme převzali v soubor zásad a pravidel konstrukční ochrany dřeva vpřípadě moderních dřevostaveb. Nejčastěji se nerespektují. Bohužel tato problematika se cíleně nevyučuje ani na žádné vysoké škole arch. směru. Důsledky jsou nasnadě. Dobře je to patrné při aktuální inflaci budování dřevěných rozhleden za evropské peníze. Doporučuji výsledky ke studiu i zde na archiwebu. Poučné.

Pruchodny obytny prostor (zpusobujici nedostatek soukromi v pocetnejsi domacnosti) je velmi casty (temer "typicky") jev techto "krabic na bydleni". Zde navic, s ohledem na zminene dalkove pohledy z mista, atrium pripada coby "space left over" (naprosto zbytecne).

Ani ty cedrové stavby v Oregonu nestříbrní za každých podmínek. Kde jsou vystaveny toliko vlhku ale ne slunci, tak jen černají. Proto ty "nejstříbrnější" se nalézají nejčastěji na otevřeném pobřeží, kde slunce, voda a slaný vzduch přispívají ke "zkamenění" cedrových povrchů.

Naopak, znám "celocedrový" dům v horách, který (na rozdíl ode mne) ani po 50 letech zcela nezešedivěl, ale v mnoha místech (kam slunce nesvítí) zčernal. Kde je zcela chráněn před počasím, je stále ještě trochu "red" (rudý).

Diskuze se začíná stáčet zajímavým směrem do obecné roviny, což je však trochu neslušné vůči prezentovanému domu. Možná by stálo zato, aby atministrátoři oddělili příspěvky o dřevu do samostatné a řekla bych hodnotné diskuze. Nezbývá mi než souhlasit s šárkou, vždyť se podívejte fotky stavby, která se dle mého podstatně zasložila o mohutnou vlnu módy minimalistických dřevěných fasád - Atelier Zumthor. Po stříbrné ani památka. Možná by se reálná fotografie, jak fasáda vypadá po 20ti letech měla přikládat investorům ke světle stříbrným, na slunci se lesknoucím vizualizacím s popisem severský modřín s přírodní patinou.

Jedna zajímavost pod čarou - měla jsme možnost bavit se s dodavatelem dřevěného obkladu Rowing Musea od D. Chipperfielda a bylo mě řečeno, že černá barva není tím, že by dřevo "černalo", ale že je to černá vrstva hub, které na obkladu žijí. Všem mykologům se omlouvám za diletantské zjednodušení.

Lidi vy jste hovada. Máme doma na baráku palubky z borovice, přitloukané hřebíky do pera, natřené luxolem, po 25 letech jsme se odhodlali obnovit nátěr. Palubky mají na sobě vysušovací trhlinky, jsou pokroucené, ale stále krásné, pevné, zdravé, a myslím že ještě 25 let zvládnou. Jsem zvědavý jak bude vypadat "váš" kontaktní zateplovací systém (nebo co je váš favorit pro fasádu) po 25 letech a jak budete řešit opravy drobných, či větších prasklin. A oni se ty prasklinky ukážou .
Krásný dům, podle přání investora. Myslím že jde o to, aby byl investor se svým domem spokojený a dobře se mu tam žilo a ne aby měl cestou do ložnice dvoje dveře a v atriu kaktusy protože zaberou méně místa. Věřím že v tak krásném domě se bude krásně žít, i s tak blbou fasádou