Je jednodušší, levnější a rychlejší začít se stavbou nového domu na zelené louce. Tak proč se někdo pouští do rekonstrukce starého domu uprostřed obce? Domu bez základů, domu s děravou střechou a v dost chatrném stavu. Ale také do rekonstrukce domu s něčím, co se nedá postavit. Domu s historií. Domu, který respektuje uliční čáru. Domu, který nijak nekřičí, ale přesto dokáže zaujmout. Domu navrženým dle "typového" projektu, postaveným dle možností doby, přesto s charakterem. Dům to není dokonalý, má řadu chyb. A tím je tento dům pravdivý. Věřím, že pravda je projevem krásy. A pro tuto krásu stojí za to, pustit se trnitější cestou a udělat z tohoto domu nový domov. Domov pro lidi, pro které je pravda krásná.
Ústředním motivem návrhu je přístavba. Přístavba obdélníkové hmoty minimalistického tvarosloví s dřevěnou fasádou a velkou prosklenou stěnou směřující do zahrady. Ta kontrastuje s památkářským přístupem použitým na rekonstruovaném domě. Nová okna imitují původní. Na fasádě zůstávají štuky, kvůli kterým jsme použili vnitřní zateplení.
Na střeše je bobrovka. Odkrýváme původní trámový strop. Restaurujeme kovové secesní zábradlí. To vše hned vedle moderní přístavby. V ní najdeme beton, vestavné skříně a kuchyň ve formě ostrůvku, který směřuje do zahrady.
Nově využíváme podkroví domu. Jsou v něm umístěné dětské pokoje a koupelna. V pokojích přiznáváme plnou výšku krovu a osvětlujeme je střešními okny, umístěnými směrem do zahrady. Koupelna má nový vikýř.
Kontrast. Nové vedle starého. Barevné vedle šedého. Čisté vedle zdobného. Dokonalé vedle přirozeného. Samozřejmé vedle nečekaného. Kontrast je tématem tohoto domu. Harmonie pak touhou prostoru.
ti architekti