Dům T
Haus T
Dům T je posazen přímo na vrcholku kopce v mírně zvlněné krajině Jižního Štýrska, kde splývá s okolními vinicemi. Dům se po formální stránce chová zdrženlivě a vytváří s okolní krajinou jednolitý celek, ale současně stojí sebevědomě na okraji svahu se štítem obráceným do údolí.
Na pozemku se dříve nacházel malý vinařský domek, který až do počátku 20. století sloužil jako lisovna vína a nyní posloužil jako výchozí bod pro návrh rodinného domu. Kamenný historický klenutý sklep je starý více než 400 let. Jedná se tedy o nejstarší část domu, která byla v 60. letech minulého století přestavěna a v posledních letech byla neobydlená. Majiteli objektu jsou dva vinaři, kteří se rozhodli udělat ze starého vinařského domku své místo k trávení důchodu, neboť nedaleký vinohrad je již mnoho let středem jejich profesním i soukromého života.
Vnější formou a vnitřní funkcí je novostavba rozdělena do dvou stavebních částí: nad klenutým sklepem byl postaven obdélníkový kubus se sedlovou střechou jako pocta bývalému objektu, který stál ve stejné půdorysné stopě i podobné kubatuře na mírně klesajícím pozemku se severním sklonem. Konstrukci tvoří monolitický probarvovaný izolační beton odlévaný do bednění z nahrubo nařezaných prken. Velmi sporadicky rozmístěné čtvercové okenní otvory dodávají stavbě introvertní charakter. Interiér tak vytváří pocit bezpečného útočiště. Hnědý odstín a haptická textura betonových stěn přináší komfortní pocity. Ve správně zvolené části domu odkrývá několik velkoformátových dřevěných oken panoramatické výhledy do okolí.
Na východní straně navazuje protáhlá část domu, která obsahuje obývací pokoj, kuchyň s jídelnou a garáž. Tato část rodinného domu má převislou plochou střechou porostlou vegetací, interiér má podlahu, stěny i strop z masivního dřeva a velká okna umožňují propojení s okolním.
Mezi vnitřkem a vnějškem není žádná zjevná dělicí čára, takže budova s přírodou plynule splývají jedna v druhou. Při vstupu do domu severním vchodem je z předsíně vidět rovnou do obývacího pokoje, který lze nábytkem oddělit od kuchyňského a jídelního koutu a dále jej lze využít jako pokoj pro hosty. Obytnou část od garáže dělí servisní zóna s malou koupelnou, toaletou a komorou. Všechny vnitřní stěny jsou řešeny jako nábytkové stěny z tmavého jasanu a obsahují šatní skříň, kuchyňskou linku, police a posuvné dveře. Celý obývací prostor tak může být vnímán buď jako jedna místnost, nebo může být rozdělen nábytkovými stěnami na dvě části.
Přes otevřenou kuchyni a jídelní kout se návštěvník dostane na průsečík dvou stavebních částí. Dvouúrovňový prostor vede dolů do starého vinného sklípku s degustační místností nebo do patra na horní galerii. Ložnice je obytné části oddělena koupelnou a šatnou, které jsou jako boxy vloženy do podkrovního prostoru.
Jednoduché materiály v interiéru je v souladu s vnějším vzhledem budovy. Kromě pohledového betonu a masivního dřeva jsou drobné prvky jako sloupky a zábradlí vyrobeny z černé oceli. Okna jsou zapuštěná do ostění, podlaha a schodiště jsou z dubového dřeva. Střecha, parapety a garážová vrata jsou vyrobeny z měděných plechů, které postupem času mění svou hnědošedou barvu a v závislosti na ročním období vytváří buď kontrastní nebo jednolitou scenérii s okolní krajinou.
Na pozemku se dříve nacházel malý vinařský domek, který až do počátku 20. století sloužil jako lisovna vína a nyní posloužil jako výchozí bod pro návrh rodinného domu. Kamenný historický klenutý sklep je starý více než 400 let. Jedná se tedy o nejstarší část domu, která byla v 60. letech minulého století přestavěna a v posledních letech byla neobydlená. Majiteli objektu jsou dva vinaři, kteří se rozhodli udělat ze starého vinařského domku své místo k trávení důchodu, neboť nedaleký vinohrad je již mnoho let středem jejich profesním i soukromého života.
Vnější formou a vnitřní funkcí je novostavba rozdělena do dvou stavebních částí: nad klenutým sklepem byl postaven obdélníkový kubus se sedlovou střechou jako pocta bývalému objektu, který stál ve stejné půdorysné stopě i podobné kubatuře na mírně klesajícím pozemku se severním sklonem. Konstrukci tvoří monolitický probarvovaný izolační beton odlévaný do bednění z nahrubo nařezaných prken. Velmi sporadicky rozmístěné čtvercové okenní otvory dodávají stavbě introvertní charakter. Interiér tak vytváří pocit bezpečného útočiště. Hnědý odstín a haptická textura betonových stěn přináší komfortní pocity. Ve správně zvolené části domu odkrývá několik velkoformátových dřevěných oken panoramatické výhledy do okolí.
Na východní straně navazuje protáhlá část domu, která obsahuje obývací pokoj, kuchyň s jídelnou a garáž. Tato část rodinného domu má převislou plochou střechou porostlou vegetací, interiér má podlahu, stěny i strop z masivního dřeva a velká okna umožňují propojení s okolním.
Mezi vnitřkem a vnějškem není žádná zjevná dělicí čára, takže budova s přírodou plynule splývají jedna v druhou. Při vstupu do domu severním vchodem je z předsíně vidět rovnou do obývacího pokoje, který lze nábytkem oddělit od kuchyňského a jídelního koutu a dále jej lze využít jako pokoj pro hosty. Obytnou část od garáže dělí servisní zóna s malou koupelnou, toaletou a komorou. Všechny vnitřní stěny jsou řešeny jako nábytkové stěny z tmavého jasanu a obsahují šatní skříň, kuchyňskou linku, police a posuvné dveře. Celý obývací prostor tak může být vnímán buď jako jedna místnost, nebo může být rozdělen nábytkovými stěnami na dvě části.
Přes otevřenou kuchyni a jídelní kout se návštěvník dostane na průsečík dvou stavebních částí. Dvouúrovňový prostor vede dolů do starého vinného sklípku s degustační místností nebo do patra na horní galerii. Ložnice je obytné části oddělena koupelnou a šatnou, které jsou jako boxy vloženy do podkrovního prostoru.
Jednoduché materiály v interiéru je v souladu s vnějším vzhledem budovy. Kromě pohledového betonu a masivního dřeva jsou drobné prvky jako sloupky a zábradlí vyrobeny z černé oceli. Okna jsou zapuštěná do ostění, podlaha a schodiště jsou z dubového dřeva. Střecha, parapety a garážová vrata jsou vyrobeny z měděných plechů, které postupem času mění svou hnědošedou barvu a v závislosti na ročním období vytváří buď kontrastní nebo jednolitou scenérii s okolní krajinou.
Atelier Ulrike Tinnacher
0 komentářů
přidat komentář
