Dům s LOFTEM

Pozdně secesní dům architekta Felixe Neumanna je nemovitou kulturní památkou.  Bylo nutno jej komplexně rekonstruovat a oživit. Původní zdobná fasáda byla zachována. Hlavní platformou domu se stal nový loftový byt na střeše, který využil starý zatuchlý krov a neprosluněné páté podlaží.  Skleněná fasáda loftu přes obě podlaží propojuje exteriér Masarykova náměstí a domu. Vzniklá venkovní terasa je stíněná pevnými hliníkovými lamelami v rovině původní střechy.

Realizace domu č.p. 38 je datována kolem roku 1910. Byl vystavěn pro Sigmunda Rotha jako obytný a obchodní třípatrový podsklepený dům na gotické parcele, jako součást blokové zástavby. Architektem návrhu je Felix Neumann, který se významně podílel na přestavbě centra Ostravy na přelomu 19. a 20. století.  Nové trendy evropského vkusu tehdejší doby zaznamenával velice rychle a osobitě, proto byl vyhledávaným stavitelem secesních, neobarokních a neorenesančních staveb.
Modernizace domu č.p. 38 spočívá především ve kvalitním vnitřním prostředí při zachování principu původní dispozice a rozšíření využitelných ploch. Dům je doplněn o výtah obsluhující všechna podlaží na mezipodestách. Je umístěn ve volném prostoru světlíku za schodištěm. Zbytek světlíku je využit k rozšíření sociálního zázemí v jednotlivých patrech.

Po všech analýzách a rozborech jsme vytvořili několik alternativ, jak pojednat nově hmotu střechy tak, abychom využili střešní (půdní) prostory. Naším cílem bylo najít využití pro 5.n.p. a 6.n.p. v podobě kvalitního bydlení z důvodů vylidňování stálých obyvatel z centra města. Dům za současných hygienických standardů nešel v jeho plné míře využít pro bydlení. Ale v zájmu historického centra je sem bydlení dostat. Náš návrh spočívá ve vytvoření loftového bytu přes obě podlaží, který byl třeba přímo prosvětlit a proslunit. Tento princip uspořádání vychází ze stávajícího řešení půdního prostoru, který má rovněž vstup z centrálního schodiště v 5.n.p. a je propojen vnitřním schodištěm do 6.n.p. Při zachování celé střechy v původní podobě by nebylo možné tyto prostory dlouhodobě využít a staly by se tak mrtvými prostorami domu. Náš návrh citlivě zachovává obrys mansardové střechy a v žádném případě nenarušuje celkový dojem ve vnímání této střechy z prostoru náměstí. I přes vložení svislé skleněné stěny je zachován původní obrys mansardy. Šikmé venkovní lamely potřebné pro stínění (celá fasáda je na jižní straně) vytvářejí vertikální členění v původní rovině střešní roviny. Tímto zásahem dojde k plnohodnotnému využití a oživení celého domu i k oživení náměstí novými prostory pro bydlení, vycházející z potřeb 21. století, v symbióze se stávající kulturní památkou. Myslíme si, že celý návrh je přínosem moderního způsobu obnovy a využití kulturních památek a může se stát příkladem citlivého zacházení s historicky významnými prvky.