Dům pro G

Na okraji obytné čtvrti města Kisarazu v japonské prefektuře Čiba jsme na prudce se svažujícím pozemku navrhli víkendový dům pro starší manželský pár. Již při první obhlídce se na pozemku nacházela spousta květin a rostlin, které tu byly vypěstovány. Také se zde nacházela spousta listnatých stromů. Na místě byla bujná vegetace, což se v tak staré příměstské obytné čtvrti vidí jen zřídka. Majitelé, kteří se již deset let věnují zahradničení a jednou týdně pořádají pikniky, projevili přání postavit si víkendový dům. Doufali, že budou moci během víkendů zklidnit své životní tempo, budou jíst čerstvou zeleninu ze zahrádky, trávit čas u ohně a jen tak odpočívat, když si odskočí z rušného Tokia.

Projekt vycházel z klientova požadavku "mít krásný dům". Majitel měl jako teenager ambice studovat architekturu. Pokusili jsme se navrhovat tak, že jsme majiteli přednášeli o dějinách architektury a různých slozích. Tímto společným způsobem jsme pro klienta postupně našli plány k jeho krásnému domu. Při navrhování jsme stanovili tři důležité myšlenky: ojedinělé proporce, s nimiž se u běžných domů nelze setkat, venkovní výhledy a minimální půdorysnou stopu, aby se zabránilo ničení rostlin. Majitel také potřeboval stěny, na něž by si mohl pověsit umělecká díla, která vlastí, a zároveň si přál, aby dům často navštěvovali jeho synové při rodinných setkáních. Zaměřili jsme se na jediné místo na pozemku, kam bylo možné dům umístit, a vyhnuli se tak stromům a rostlinám. Domnívali jsme se, že nejlepším způsobem, jak maximalizovat podlahovou plochu, bude zmenšit půdorysnou stopu v přízemí a vykonzolovat horní patro. Všechny místnosti vyžadující zásobování vodou jsme umístili do kompaktního jádra v přízemí a obývací pokoj jsme zavěsili do horního patra o dostatečné rozloze s dobrým výhledem na zelené svahy, které klienti osázeli. Navrhli jsme také výlez na plochou střechu, odkud je možné pozorovat scenérie v Tokijském zálivu.

Bohužel během navrhování nastal tzv. dřevěný šok (z důvodu vysoké poptávky vzrostla cena dřeva za tři měsíce o 20%. Z důvodu slabého jenu a silné zahraniční poptávky vzrostla v Japonsku cena dřeva mezi lety 2021 a 2022 o 40% - pozn.překl.), který byl způsoben pandemií COVID-19. Na druhou stranu jsme znali situaci v místních lesích, kde se v roce 2019 vyskytly určité problémy. Některé stromy byly napadeny chorobami a jiné poničeny silným tajfunem. Byla zde spousta pokácených stromů bez záměru dodat je na trh. Proto jsme se rozhodli, že tyto stromy využijeme pro stavbu víkendového domu. Postup byl takový, že lesníci stromy nejprve pokácely, následně jsme je přivezli k rozřezání a vysušení, za třetí jsme řezivo přivezli do továrny k přípravě a nakonec jsme dům na místě postavili. Pro stavitele, který byl zvyklý stavět domy z levného dřeva z dovozu nebo se dřevem běžně dostupným na trhu, se to tehdy zdálo příliš složité. Použít ke stavbě domu místní stromy však bylo poměrně snadné. Nahrazení lepeného dřeva velkými trámy pomohlo dotvořit celkovou atmosféru uvnitř domu, ale také ho použít jako vnější obložení.

Navrhnout vykonzolované horní patro bylo po konstrukční stránce velmi obtížné. Řešením stavebního inženýra byly silné dřevěné vazníky, které pomohly vytvořit otevřenou a zároveň tuhou dřevěnou konstrukci, která je zpevněna dýhovými deskami. Umístěním skel do trojúhelníkových otvorů mezi dřevěnými vazníky vznikly jedinečné výhledy z interiéru. Tyto vazníky zůstávají v interiéru odkryté a prostor mezi nimi zároveň slouží k instalování polic, kuchyňské linky nebo pro zavěšení houpací sítě. Většinu povrchů v interiéru tvoří kvůli přísně omezenému rozpočtu jednoduché materiály jako například dřevěné desky, sádrokartonové desky, vláknité desky a dýhy.

Obvodový plášť v přízemí tvoří dřevěné desky a v horním patře jsou pozinkované plechy, které se budou starším majitelům snadněji udržovat. Postupné se oddělování od bujné přírody, o níž snili autoři zahradních měst, předávání území z generace na generací pomalu způsobuje, že se pozemky dělí na stále menší a menší celky, kácí se stromy v zahradách a nahrazují je holé betonové plochy s přístřešky pro auta. Najednou se stává luxusem možnost strávit čas u malého ohniště, pocítit vánek, dotýkat se půdy, vnímat trávu. V takovém případě navrhujeme, že namísto luxusních letovisek, která člověk navštíví jednou za rok, by mohl mít svou přírodní základnu v dostupné vzdálenosti na předměstí.