Domy Zemské banky – Skleněný palác

Skleňák v památkové zóně Bubenče byl projektován jako obytný dům Zemské banky. Luxusní byty měly na svoji dobu řadu originálních technických vymožeností, jako například topení v podlaze, podzemní garáže, v nejvyšším patře terasy a v zahradě tenisový kurt. Vynikající dílo předválečné architektury s vyspělým architektonickým řešením bylo dokončeno v roce 1937. pš

---

Nová architektura
(Několik poznámek k reprodukci obytných domů Zemské banky v Praze.)
Za každý pokus o poctivě novou architekturu musíme být opravdu vděčni. Ač po celou řadu let se šermuje hesly na všech stranách, přece jen výsledky neodpovídají žhavým proklamacím. Historické slohové cítění není ještě poraženo a vtírá se znovu a znovu do „moderní" architektury tak, že ji namnoze diskredituje. Purism, jako jistě nutná protiváha na naprostý úpadek XIX. století, byl špatně chápán a neumělecky napodoben; nejen to, srazil úroveň architektonické výtvarné koncepce až ke dnu nemohoucnosti a do rukou prostřednosti vložil legitimaci lži pokroku; zmátl veřejnost a zavinil návrat tendencí zpátečnických a volání po slohovosti, ovšem že na základně historické reminiscence a na účet zdravého, logického vývoje.
V přemíře nejsmutnějšího braku, jenž ovládl předměstí, přece jen zazáří tu a tam architektura, která jest kladným přínosem současného vývoje a nutí k přemýšlení silou své poctivé a vážné snahy, silou svého výrazu a důsledností své koncepce. Jednou z takových jest i skupinový obytný dům Zemské banky na Dürichově náměstí v Praze-Bubenči. Jest to přímo osvobozující dojem, kterým působí jeho architektura. Dobrý čin nabádá k revisi a situační úvaze o nejblíže příštím stupni vývoje nové architektury, jejíž cesty v bouřlivých dobách usilovného hledání jsou často křivolaké a plny záludných odboček, scestí i slepých uliček, zrazujících krok co krok poctivě hledající a při tom zas však bohaté na svůdně pohodlné možnosti nejpovrchnějších napodobení frivolních hesel dne za nejlevnější ceny. Sledujíce vzrušený tok vývoje architektury v posledních letech, byli jsme svědky energického úsilí přiblížiti i toto odvětví výtvarného umění nové době: oprostiti architekturu od uvadlých přežitků minulosti, očistiti ji od rmutu plovoucího na povrchu horkého kovu právě přetavených principů, vkloubiti ji organicky v řetězec služeb současnému člověku a zvýšit její potenciál obohacování duševního života formou vpravdě uměleckou. Nová architektura vzniká tak ze skutečnosti sociálně-hospodářských účelů, hmotně vyrůstá z vysoké technické úrovně a v posledních důsledcích prvých dvou složek vyvolává svojí visuelní existencí nový druh výtvarného působení architektonického fenomenu, od něhož očekáváme nejen technickou dokonalost, ale i kultivovanost formy. Nová architektura není ani jen užitková, ani jen dekorativistická: proudí mezi dvěma póly, probíhá od plnění skutečných sociálně-hospodářských a fysiologických úkolů přes technické provedení až k jemně vybroušenému krystalu konečné formy. Výrazově není ani naprosto věcná, ani individualistická: osciluje mezi věcností hmotně daných technických možností a individualitou tvůrčí síly architektovy osobnosti a může v rukou architekta-umělce vykvésti až do sublimních květů lyrické básně. Jest uměním, jež ztělesňuje v pravém slova smyslu vědu, roste z reality, aby zas jen realitě sloužilo, jest absolutně užitková a vyjadřuje nebojácně všechny věcné složky účelu, konstrukce, materiálu a vybroušeného výrazu, jichž jest úplným a nesmlouvavým integrálem; jest uměním vědecky rafinovaným a rafinovaně vědeckým; jest civilní, zavrhnuvši barbarství dekorativního ornamentu; nevymyká se společenství ostatních výtvarných umění, jsouc plno nejlepší vůle být jejich vlídným hostitelem. Neobyčejně vyspělá výrobní technika stavebních materiálů vkládá do rukou tvůrčího architekta nekonečné možnosti výrazových prostředků a technika komunikační, dopravní, osvětlovací, topná, větrací, hygienická a řada jiných prostředků, zacílených na vystupňování současné kultury bydlení, jsou mocnými spolupracovníky architekta-umělce, myslícího universálně a dynamicky tvořícího v obrovském prostoru možností obou pólů nové architektury, R. F. Podzemný ve svém posledním díle splnil všechna očekávání a přiblížil se k ideálu nové architektury. Neopominul ničeho, co za daných mu možností mohl docíliti v návrhu i v uskutečnění, Jeho skupinový obytný dům je vkomponován do bloku s plným využitím přípustných efektů zalomeného půdorysu i výškového řešení hmot tak, že dominuje celé prostoře Dürichova náměstí; účelně vybudovaná vnitřní komunikační síť odvíjí se ze společné vstupní síně ústřední, navazující na společnou chodbu v přízemí, ke které se pojí svislé komunikační linky výtahů a schodišť; přímý vjezd z náměstí do dvora a garáží právě tak, jako přímý vjezd pro dopravu paliva do kotelny ústředního topení a odvozu odpadků a popele z celé budovy jest oddělen od osobních komunikací; rozložení bytů podporuje snadnou orientaci v domě a organicky členěné disposice bytových místností umožňují všude bezprostřední přístup světla i vzduchu; účelu odpovídající dimensování obytných místností ve spojení se zimními zahradami, balkony neb lodžiemi, a vysoká úroveň pomocných zařízení provozních směřují k novému typu bydlení, který spojuje přednosti individuálního domu rodinného s výhodami, jež může poskytnouti jen velký kolektivní obytný komplex, vyčerpávající všechny druhy pohodlí velkoměsta; jsou tu rozsáhlé společné garáže, situované pod dlažbou dvora hygienicky, signálově i bezpečnostně dokonale vybavené, pak společné plochy na terasách pro slunění, vzdušné lázně a hry, jakož i sportovní a dětské hřiště, zasazené v rámec svěží zeleně ve volné a slunci přístupné prostoře ústředního dvora, přispívající k pěstování společenského styku obyvatelů tohoto velikého domu, a ještě mnoho jiných velmi užitečných detailů, na které autor pamatoval a jež zde všechny popisovati vymyká se určení této stati. Již to, co bylo právě uvedeno, postačí jistě k vytvoření celkové představy díla nové architektury, jak ji chápeme dnes v Praze.