Domov pro seniory Hagibor

Domov pro seniory Hagibor
Investor:Pražská židovská obec
Realizace:05/2008


Stavební část: Deltaplan s.r.o.
číst dále
V počáteční analýze ve studii pro výběrové řízení jsme si určili několik okruhů problémů, které byly zásadní pro vznik stavby pro zadaný účel na daném místě:

- Problematika zachování stávajícího objektu

- Způsob využití stávajícího objektu v novém kontextu s doplňující novostavbou.

K problematice zachování stávajícího objektu bylo možno konstatovat, že jde o architektonicky zdařilé dílo ve značně zanedbaném stavu, které je však jakousi pamětí místa židovské obce pražské a bylo by barbarstvím v době, kdy stará řemesla vymírají (např. krásné krovy, či zaklenutá vstupní partie) dopustit demolici za účelem získání prostoru pro zcela novou výstavbu.
Vzhledem k tomu, že jsme si na tuto první otázku odpověděli zachovat, pak následovala otázka účelu této budovy v novém kontextu. Dle našeho mínění, které jsme doložili hlukovou studií není možné využít získané stávající - svým způsobem nevhodné prostory opět pro bydlení (konstrukční omezení nosnými zdmi, vysoké světlé výšky) především ležících důchodců právě pro zcela nevhodné umístění jižním směrem k vysoce hlukově exponované Vinohradské ulici (mezi 6-22 hodinou projede ulicí cca 27000 vozidel a 606 tramvají, z toho je 500 autobusů) a spoléhat na pomocné prostředky k odhlučení jako jsou ochranné zdi či specielně upravená okna, vzhledem k jižní orientaci domu doplněná klimatizací s nucenou výměnou vzduchu. Šlo by o zřejmý nesmysl, kterému se bylo možno vyhnout umístěním obytných prostor za budovu do připojené novostavby. Pak následovala otázka využití této stávající rekonstruované budovy.Využití budovy jako komunitního centra s programem hospodářských, technických, společenských, klubových prostor, denního centra, spolu s prostorami administrativními, byl onou správnou náplní pro tento dům, umístěný na rozhraní mezi prostorami soukromými - bydlením se zahradou, prostorami poloveřejnými - park v předprostoru a veřejnými - městská třída.

Po analýze předchozích problémů s výsledkem budovu zachovat, využít pro komunitní centrum s dalšími provozy a bydlení přesunout do zahrady, přistupujeme k dalšímu klíčovému rozhodnutí jak budovu v tomto prostoru koncipovat. Pro koncepci zástavby a jejího vztahu k okolí, je důležitých několik hledisek:

…Urbanisticko architektonické

…Zachování zahrady přijatelné velikosti a její intimity
…Oslunění obytných částí a zahrady
…Propojení s hlavní budovou
Půdorysné koncipování budovy z hledisek sociologických
…Půdorysné koncipování budovy z hlediska variability mezi počty pokojů v lůžkové části a v části ….penzionu.
…V neposlední řadě bezpečnost budovy

Je zřejmé, že výše uvedená hlediska se prolínají, takže úvaha nebude dále dle nich dělena. Z hlediska urbanisticko architektonické koncepce bylo možno vulgárně konstatovat, že po povolení výstavby hotelu Don Giovanni je v daném prostoru povoleno vše a konstatovat co odpovídá měřítku a výrazu místa bylo velmi obtížné. Nebylo ale našim cílem navrhnout pouze cosi slušného, co nebude rušit své okolí, ale cosi co se přes nevlídnost okolí stane domovem šedesáti starých lidí, kteří navíc patří k židovské komunitě, mající řadu zvyků, především svátků, pro které jsme chtěli vytvořit bezpečné klidové prostředí uprostřed města... Jaké vyplývají z genia loci tvůrčí motivy pro architekta?

Místo je při velmi rušné městské třídě, která spolu s křižovatkou, stanicí metra a autobusů je zdrojem hluku a exhalací. Tato městská třída již není v této části místem živé městské ulice s živým parterem domů, ale pouze přetíženým koridorem pro přesun obyvatel. Nedá se tedy o ní říci, že je oním místem sociálních kontaktů s veřejností, po kterém jsme vždy při projektování obdobných zařízení toužili a usilovali - o místa ne na "okraji" města, ale v jeho středu, nejlépe na náměstí. Má ale výhodu perfektního dopravního spojení metrem,které dává záruku,že nebudou přetrženy kontakty mezi členy komunity. Prostě něco za něco .

Jak tedy koncipovat novostavbu v zahradní části areálu, kterou jsme určili pro bydlení jak v penzionu, tak k ubytování více méně nepohyblivých pacientů, či pacientů na uzavřeném oddělení. Pro bydlení a zahradu je především zcela prioritní ochránit je před hlukem z okolních komunikací. To lze jednak protihlukovými stěnami na hranici pozemku (jedna velmi "solidní" betonová stojí již na jeho západní straně - ), jednak chráněním domu proti hluku samým sebou tj. bariérovým domem otočeným na ohlučené strany provozy, kterým hluk nevadí - převážně chodbami či pomocnými provozy jako jsou sklady, koupelny atd. My jsme tuto možnost volili a takový bariérový dům rozvinuli po okraji pozemku na východě, jihu a západě s potřebným odstupem východního a západního křídla od staré budovy tak, aby měly všechny pokoje požadované oslunění a propojili ji ze starou budovou skleněnými krčky. Umístění hmoty budovy při okrajích pozemku dává možnost ponechat nejkvalitnější část zahrady - to je její střed k vytvoření velkého zahradního atria, zcela soukromého prostoru, kam jsou otočeny všechny pokoje.. Vnější vzhled stěn chodeb obklopujících budovu bylo možné komponovat i jinak, avšak trojúhelníková okna a průzory ve styku stěn jsme považovali za výtvarně nosné-vhodné k dalšímu rozvoji jako geometrický ornament, který spolu s rostlinnými ornamenty,které prolínají budovu uvnitř jako potisky skleněných ploch budou blízké k ornamentálnímu pojetí některých židovských staveb. .. Důležité bylo vytvoření vnějších a vnitřních ploch s různým stupněm soukromí a zcela separovaného vnitřního prostoru - vnitřní zahrady,která je vhodným prostředím pro sociální kontakty. Pro komunikaci z vnějším světem pak postačují jednak výhledy z chodeb a společenských místností obrácených vně stavby do ulic a poloveřejný prostor - park před starou budovou, eventuelně kontakty mimo areál.

Vnitřní zahrada a otočení pokojů dovnitř spolu s vnějším výrazem budovy má i důvod spočívající ve zvýšení bezpečnosti budovy o jejíž nutnosti zástupci obce hovořili při nutném zajištění jediného vstupu s kontrolou tak, aby se do budovy nedostaly nepovolané osoby. Tvar budovy a jeho dispoziční řešení omezuje na minimum důsledky možných výtržnických excesů v době, kdy se antisemitizmus stále nestal minulostí.

Za důležitý považujeme tvar chodeb v novostavbě - jejich rozvolněnost s připojením pokojů z jedné strany, s výhledem z chodeb a společenských zákoutí ven do ulic, což nejen odstraňuje pocit uzavřenosti, ale také eventuelní pocit nemocničního prostředí. Bohužel nemůžeme tyto dispozice ze známých důvodů prezentovat,takže snad snímky z interieru zachycují tuto kompozici.Tvář vnitřního atria,je diametrálně jiná než vnější vzhled budovy.Uplatňuje se zde síťovina pavlačí nesených dřevěnými lepenými sloupy,určených k popnutí vinnou révou.Vždyť nedaleko je ulice Na vinici,takže to má historické opodstatnění.Střed protíná funkční potok,který je základem pro vytvoření drobné zahradní architektury-přechodových lávek.Vzniká zde skutečně vedle Vinohradské třídy úplně jiný svět a tak považuji náš úkol za naplněný.

Jan Línek | 15.6.2008
23 komentářů
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Skvělá práce
Daniel John
19.06.08 12:56
skvela prace
A.J.K.
19.06.08 09:46
...Díky za ty fotografie!...
šakal
19.06.08 09:50
nechci urazit ale
Aleš Nedvídek
19.06.08 04:59
Aleš Nedvídek
hetzer
19.06.08 05:27
zobrazit všechny komentáře