CoEx - instalace pro Milano Design Week
CoEx (Controlled Expansion) je pavilon, který byl součástí expozice Acousitc Caves na DIN Design In 2018 v rámci Milano Design Week. CoEx představuje inovativní formu architektury zpochybňující hranice mezi architekturou a sochou, interiérem a exteriérem a vztahem prostoru a materiálu. Projekt vzešel z probíhajícího akademického výzkumu architektonického ateliéru A3 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a navazuje na mezinárodní diskurz probíhající na akademických platformách škol technického i uměleckého zaměření. Je instalací testující vztahy mezi designem, objektem, prostorem, architekturou a současnými prostředky výpočetního navrhování. Hledá odpověď na otázky, jakým způsobem je možné v době radikálních kulturních a technologických změn navrhovat architekturu a z jakých materiálů ji realizovat. Budoucnost je tady a její architektura se už nyní stává realitou.
CoEx je spekulativním příkladem porozumění jeskyni jako vnitra bez vnějšku, který vzešel z několika na sebe navazujících semestrálních zadání atelieru A3. Téma zároveň navazuje na různé interpretace tohoto archetypálního prostoru současnými architekty, například instalaci Kristiana Kereze ve švýcarském pavilonu během posledního architektonickém bienále v Benátkách v roce 2016 nebo na akademické projekty ateliéru Grega Lynna "Paper Cave" na vídeňské Angewandte z loňského roku. Jeskyně je komplexní architektonický útvar a představuje mnohostranný komplementární architektonický, hmatový, akustický a vizuální zážitek.
Pavilon je tvořen dvěma základními materiály: perforovanými kartonovými polygonálními moduly a polyurethanovou pěnou. Mezi oběma materiály existuje po celou dobu konstrukčního procesu konstantní feedback. Třídimenzinální sít tvořená křehkými perforovanými papíroými polygony vytváří prostorové hranice, v nichž se může pohybovat tuhnoucí, tekutá a expandující pěna. Procesem tuhnutí přebírá pěna od kartonových polygonů nejprve konstrukční a nosnou a nakonec i estetickou funkci. Celková morfologie instalace odkazuje na pozdně modernistickou estetiku, stejně tak na expresivní a biomorfní estetiku "jeskyně" s jejími stalagmitami a stalaktity.
CoEx představuje komplementární vztah mezi nepředvídatelným chováním materiálů a digitálně generovanými formami. Nahrazuje logiku algoritmu logikou materiálu a zkoumá způsoby, jak mohou designéři využívat přirozené vlastnosti materiálů ve svůj prospěch.
CoEx je spekulativním příkladem porozumění jeskyni jako vnitra bez vnějšku, který vzešel z několika na sebe navazujících semestrálních zadání atelieru A3. Téma zároveň navazuje na různé interpretace tohoto archetypálního prostoru současnými architekty, například instalaci Kristiana Kereze ve švýcarském pavilonu během posledního architektonickém bienále v Benátkách v roce 2016 nebo na akademické projekty ateliéru Grega Lynna "Paper Cave" na vídeňské Angewandte z loňského roku. Jeskyně je komplexní architektonický útvar a představuje mnohostranný komplementární architektonický, hmatový, akustický a vizuální zážitek.
Pavilon je tvořen dvěma základními materiály: perforovanými kartonovými polygonálními moduly a polyurethanovou pěnou. Mezi oběma materiály existuje po celou dobu konstrukčního procesu konstantní feedback. Třídimenzinální sít tvořená křehkými perforovanými papíroými polygony vytváří prostorové hranice, v nichž se může pohybovat tuhnoucí, tekutá a expandující pěna. Procesem tuhnutí přebírá pěna od kartonových polygonů nejprve konstrukční a nosnou a nakonec i estetickou funkci. Celková morfologie instalace odkazuje na pozdně modernistickou estetiku, stejně tak na expresivní a biomorfní estetiku "jeskyně" s jejími stalagmitami a stalaktity.
CoEx představuje komplementární vztah mezi nepředvídatelným chováním materiálů a digitálně generovanými formami. Nahrazuje logiku algoritmu logikou materiálu a zkoumá způsoby, jak mohou designéři využívat přirozené vlastnosti materiálů ve svůj prospěch.
0 komentářů
přidat komentář
