Classic 7

Nevíte prosím někdo od koho jsou ty sedací pytle, které jsou na jedné fotce? Už jsem je viděl i jinde, ale nemůžu přijít na výrobce.

Ak myslime to iste, je to znacka Fatboy.

Takový citlivý přístup bych přál jedné z nejzajímavějších a nejkrásnějších industriálních staveb s režným cihlovým zdivem, a to tzv. Odkolkovým mlýnům v Praze - Vysočanech z roku 1912-1913 od významného modernistického architekta HUBERTA GESSNERA !!! Unikátnímu dekorativnímu komplexu hrozí demolice, ale netuším jak to nyní dopadlo...

Tak ty uz zase frčí ? Já si je pamatuji ze Švýcar, před čtyřiceti lety !

Všechna čest kvalitně odvedené práci, já jen, že už v Praze začínám trpět těžkou administračkofobií. Myslím, že bydlení by bylo mnohem důstojnější formou nového využití areálu, ale za to samozřejmě architekt nemůže

Thomasi, ačkoli bychom my i investor chtěli sebevíce lofty či byty, bohužel územní plán dovoluje pouze administrativní funkci či lehkou výrobu (VN). Změna funkčního využití je možná a je o ní požádáno již tři roky (vlna 06) a stále není schválena. To je na vysvětlenou, proč je to administrativa.

Zdařilá realizace, ovšem v rámci tradice a kontinuity by bylo kulantní uvést jméno architekta původních Automatických mlýnů, jehož návrh konstrukce je jak píšete geniální.

...Nejprve pro pořádek - dotyčný komplex se nejmenoval "Automatické mlýny" nýbrž Akciový parní mlýn. A teď k věci:

Stavebníkem byla Akciová společnost mlýnů v Praze. Výstavbu inicioval mlynář Vávra z Čerčan. Součástí areálu byla mlýnice se skladištěm, mísírnou a čistírnou, obilné silo, strojovna a kotelna s uhelným silem. Provoz byl zahájen v září 1910.
Komplex byl postaven projektu Josefa Vaňhy. Mlýnice byla řešena jako pětipodlažní, na půdoryse protáhlého lichoběžníku, který zcela vyplnil dostupný pozemek. Má vnější nosné cihlové zdivo a vnitřní trojtraktovou konstrukcí s litinovými sloupy roz-dělenou dvěma příčnými komunikač-ními trakty se schodišti. Nad jedním ze schodišť byla postavena věž s vodojemem určeným k zásobování hasicího zařízení.
Technologie mlýna, navržená ing. Holubem, byla dodána firmou Amme, Giesecke & Koenegen se sídlem v Braunschweigu, kotelnu a strojovnu vybavila První českomoravská továrna na stroje. Výtvarné řešení fasád mlý-nice je dílem Bohumila Hypšmana, který její objem potáhl lícovými cihlami s roštovým ornamentem mezi okny. Vytvořil tak jednu z nejdů-ležitější průmyslových staveb v českých zemích podle vzoru školy Otto Wagnera.
Samostatně stojící obilní silo též navržené Josefem Vaňhou mělo podobné, jednodušší dělení fasád a bylo provedeno již ze železobetonu.
Roku 1911 postavila pražská pobočka firmy Ed. Ast & Co. na přikoupeném pozemku moučné skladiště, železobe-tonový monolitický osmipodlažní čtyřtakt systému Hennebique. Plány podepsal přímo ing. Eduard Ast, průkopník těchto konstrukcí v Rakousku-Uhersku. V téže době byla postavena také administrativní budova opět podle Vaňhových plánů s Novotného fasádou.
V roce 1946 byl mlýn znárodněn a přejmenován na Středočeské mlýny, národní podnik, od roku 1957 jej přebírá n. p. Pražské pekárny a mlýny, který provedl generální rekonstrukci a mlýn plně elektrifikoval. Obilní silo bylo též stavebně propojeno s mlýnicí. Provoz byl zahájen znovu roku 1965 s dvojnásobnou kapacitou.
V devadesátých letech byl provoz mlýnů definitivně zastaven a technologie demontována. Postupně bylo strženo obilní silo, admini-strativní budova i hospodářské stavby. Dochovala se mlýnice a sklad mouky.

Rekonstrukce se vydařila náramně, ale bývala to ještě větší krása, dokud mlýn stál včetně sila...

https://registr.cvut.cz/o_obr_karta.php?obr=V000077F.JPG&w=9 00&h=600&popis=stav 1911, archiv NTM

Kdyby se takhle stavělo pořád a všude, neměl bych důvod nikam psát. Jen mě napadá proč to nejde pořád a všude...

co dodat...poklona pánové a pořádně hluboká