Chrysler Building

Chrysler Building
Adresa: 405 Lexington Avenue, Manhattan, New York, USA
Realizace:19.09.1928 - 28.05.1930
Užitná plocha:111201 m2


Hon za titulem nejvyšší stavby světa
Nejkrásnější mrakodrap postavený ve stylu art-deco se zrodil během honby za titulem o nejvyšší budovu světa, což bylo jedno z hlavních témat americké architektury počátku 30. lét minulého století. Tento závod nedokázal zastavit ani Černý pátek na Wall Street. Na listině závodníků figurují jména, jejichž životní příběhy se až neuvěřitelným způsobem proplétají.
Když se William Van Alen vrátil roku 1911 s diplomem z pařížské školy Beaux-Arts nazpět do New Yorku, otevřel si svoji architektonickou kancelář v Metropolitan Life Tower, která byla tehdy nejvyšší budovou světa. Již v roce 1913 ji však svoji výškou překonal neogotický mrakodrap Woolworth Building od architekta Cass Gilberta. Tato stavba si svoje prvenství držela dlouhých 16 let až do dubna 1930. Mezitím se nepříliš známý architekt Van Alen dostával ke stále zajímavějším zakázkám. Může za to hlavně jeho spojení s architektem H. Craig Severancem. Po jedenácti letech se však jejich úspěšná kancelář za bouřlivých okolností rozpadá a od roku 1925 už má každý svou vlastní praxi.
V roce 1928 za Van Alenem přišel významný průmyslník Walter Chrysler, který ho požádal, aby pro něj postavil nejvyšší budovy světa. Aby se Van Alenovi povedlo porazit ostatní konkurenty, kteří si v té době brousili zuby na titul nejvyšší budovy světa, musel se uchýlit k menší lsti. Tajně navrhl 56 metrů vysokou kovovou špičku mrakodrapu, která byla na místo přivezena v dílech. Ty byly smontovány uvnitř stavby a poté vztyčeny během pouhých 90 minut. Po tomto manévru přebral Chrysler Building titul nejvyšší budovy světa po mrakodrapu 40 Wall Street (známý později jako Bank of The Manhattan Company Building nebo The Trump Building), který se tímto titulem mohl chlubit necelé dva měsíce (od dubna 1930 do 27. května 1930). Autorem sedmdesátipatrového mrakodrapu 40 Wall Street nebyl nikdo jiný než Van Alenův bývalý partner H. Craig Severance, který si k spolupráci přizval Yasuo Matsui a Shreve & Lamb.
Titulem nejvyšší budovy světa se však mohl Chrysler opíjet pouhých 11 měsíců (28.5.1930 - 1.5.1931). John Jakob Raskob, bývalý prezident firmy General Motors a úhlavní obchodní nepřítel Waltera Chryslera, totiž oslovil kancelář Shreve & Lamb, která se podílela se na projektu 40 Wall Street. Z jejich plánů se zrodil Empire State Building, který si dokázal podržet titul nejvyšší budovy světa až do roku 1972.

Fakta
– od 28. května 1930 do 1. května 1931 byl nejvyšší stavbou světa
– jako první překonal magickou hranici 1000 stop (305 m)
– stavba je zakončena 185 stop (56 m) vysokou zašpičatělou věží z nerezové oceli
– původním plánem bylo vytvořit obyčejnou stavbu reagující na poptávku po kancelářských prostorách
– se stavbou se začalo 19. září 1928 a slavnostní otevření se uskutečnilo 28. května 1930
– během stavby pracovalo na místě až 3000 dělníků
– na samém vrcholku stavby se nacházel soukromý klub “Cloud Club“ a vyhlídková patro
– šlo o jednu z prvních budov užívajících rozsáhlé klempířské práce na fasádě
– užité ornamenty různými způsoby odkazují na automobilový průmysl (chladiče, nárazníky, znak na kapotě)
– orlí hlavy zdobící věž a kovová špička od 61 poschodí výše jsou zhotoveny z materiálu Nirosta, což je slitina chromu, niklu a oceli, kterou vyvinula německá firma Krupp
– mrakodrap má celkem 3.862 oken
– na stavbu bylo použito 20.961 tun oceli, 391.881 nýtů a 3.826.000 cihel
– o osvětlení mrakodrapu se v noci stará přibližně 10.000 žárovek
– originální projekt osvětlení ze 30. let byl objeven a nainstalován až v 80. letech
– nejnižší obsazenost kanceláří byla 17% během ekonomické recese počátkem 70. let
– interiér je zdoben egyptskými motivy a na stropě se nachází freska od malíře Edwarda Trumbulla nazvaná “Doprava a lidské úsilí“ zobrazující stavby, letadla a výjevy z montážní linky Chryslerovy továrny
– vstupní lobby, jedinečný příklad art-deco, je obloženo různými druhy mramoru, onyxu a jantaru
– Walter Chrysler zažaloval architekta z braní úplatků od dodavatelských firem a odmítl mu zaplatit jeho honorář. Když Van Alen na oplátku zažaloval Chryslera o svůj plat, bylo na stavbu automaticky uvaleno zástavní právo
– přestože od 50. let ztratila firma Chrysler nad budovou vliv, nese mrakodrap dodnes její jméno
– velká část filmu Cremaster 3 (2002), jehož autorem je Matthew Barney, se odehrává v lobby a na vrcholku mrakodrapu
2 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Cremaster 3
Petr Šmídek
29.08.07 10:27
Chrysler Building
Roman
29.08.07 04:51
zobrazit všechny komentáře