Navrhnout dnes originální stavbu je takřka nemožné, nicméně tento dům přesahuje všechny myslitelné hranice. Když ponechám stranou inspiraci Mondrianem, proč nakonec ne, tak ony "střešní krabice" jsou doslova ukradené. Všem doporučuji si vyhledat Prinsenhoek v Nizozemském Sittardu od Neutelings Riedijk Architecten. Oblíbenou hru Najdi deset rozdílů bych tady raději nezkoušel... Některé části jsou ukradené snad do detailu. Být dům stejně velký, tak to snad slovenští plagiátoři okopli komplet.
http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=348
vs. http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=298
Nenazýval bych to krádeží... To by se pomalu v celých dějinách architektury nedělalo nic jiného...
Když jsem studoval design, dostali jsme klasický "nejtěžší" úkol - navrhnout židli. V ročníku vzniklo 15 různých židlí a jeden spolužák poté zalistoval v tlusté knize, která nebyla o ničem jiném než o židlích. Našel je tam všechny.
V zásadě máte pravdu. Originálních staveb je minimum a skoro u každé stavby by se našla nějaká podobná. Jednou věcí je náhoda, případě inspirace dílem někoho jiného, druhou věcí ovšem je bezmyšlenkovité kopírování. Doporučuji porovnat foto přes jezírko u článku v Archiwebu a čelní pohled z ulice u holandské realizace. Začněte od levé strany. Nějak se mi nechce věřit, ža ta absoulutní shoda je otázkou náhody. To vše při vědomí, že těch citací je na tom domě celá řada. Navíc se jedná o notoricky známou realizaci atelieru Neutelings Riedijk, která byla mnohokrát prezentována, dokonce i u nás. Je to možná jen můj pocit, nicméně již při zběžném pohledu na temto dům mě bez jakéhokoliv přemýšlení zarazila ta podobnost. Ani jsem nemusel přemýšlet, co mi to vlastně připomíná. Přiznávám se, že taková architektura mě nebaví. Toť vše.
Abych řekl pravdu, tak se mi v reálu líbil více Mondrian v Bratislavě než bytovka v Sittardu, poněvadž v Bratislavě tento "dům megalit" více upomíná na nejslavnějšího předchůdce - L'Unité d'Habitation od Corbusiera. V Sittardu je dům obklopen městem, zatímco v Bratislavě působí Mondrian na periferii sídliště velmi výrazně a svou hmotou ovládá zanedbané okolí.
Osobně mi nevadí tyto inspirační, typologické či formální překryvy, pokud jsou používány smysluplně a ne pouze na efekt, jako je tomu u některých českých staveb, které získávají ceny pro svou fotogeničnost, ale v reálu nefungují optimálně. Mondrian fungoval během naší návštěvy výborně.
zdravím, mohl bych se prosím zeptat co se skrývá pod onou magickou kategorií "fungování"? a jak konkrétně se toto "fungování" projevilo při vaší návštěvě pana M? děkuji
Co chápu pod "fungováním"?
Začnu-li zeširoka, tak je to osazení domu do místa, jeho reakce na kontext a změna charaketru gania loci. Dále mne zajímá, zda-li je dům dobrým podhoubím pro růst požadované funkce - provoz, lokace funkcí, flexibilita, růst... Těch věcí je hodně, které mi při setkání s daným domem v hlavě zanalyzují jeho "fungování". Nemyslím, že jsou jen domy dobré a špatné. Pro ty, které jsou mezi těmito extrémy jsem si tak nějak zavedl metodiku hodnocení "fungování". Možná je to ale hodně Corbusiérovské (dům=stroj).
Nahodou som vyrastla, tam, kde postavili ten dom a nie je to len moj nazor, ze sa tam ta opacha nehodi. Architektuu vystudovanú nemam, bavi ma na urovni amaterskej, stavat chceme striedmu stavbu. Ak by ste k tym fotkam pridali aj nejaku s uz existujucimi okolitymi domami, bolo by ovela zretelnejsie, o com pisem. Dalsia poznamka, spominam si na casy, ked sa tam este dalo dychat. Natlaceny je na miesto, kde bolo menej civilizacie, trochu kludu, kam sa schadzali ludia zo sidliska oddychnut si. Len tak na prechadzku cez luku, k vode, s detmi, so psami, rybari lovit. Pokracujeme v zahustovani. Myslim si, ze ani dom zo zlata by nezachranil to preplnovanie.
Města od nepaměti měla hustou zástavbu, samozřejmě že dříve spíše z obranných důvodů. Tato tradice se do jisté míry zachovala, dle mého názoru až do příchodu komunismu. Ten přišel se sídlištní panelovou výstavbou ve velkém stylu, které padaly za obět celé bloky původní zástavby. Dnes je představa lidí mít pěkný RD (nejlépe růžový s balustrádou a šestistranným rizalitem) a velký flák pozemku k tomu, což nemá s městskou zástavbou nic společného... V tom vidím problém mnoha měst. Zatímco se vesele staví na zelené louce, vnitřní struktura je vykotlaná a děravá jak řešeto. Podle mě je třeba se vrátit do středu, znovu revidovat volné plochy a až poté si moci dovolit město rozšiřovat.
Jako umelecke dilo, i kdyz moderni umeni mne moc nebere, snad ano. Jako misto k bydleni ne. Na mne pusobi jednoznacne dojmem dila pro katalogy a ucebnice a ne pro bydleni. Navic je ten dum skvele "zasazeny" do prostredi architektury z dob vrcholneho socializmu. Ta alespon pusobi ucelenym dojmem.
Dale zrusil jednu z poslednich klidovych zon v okoli za coz smekam autorum, investorum i mestu klobouk.
"zatímco v Bratislavě působí Mondrian na periferii sídliště velmi výrazně a svou hmotou ovládá zanedbané okolí." To muze napsat jenom nekdo kdo to okoli nevidel pred vznikem tohoto dila. Ten dum i mezi krabicemi kolem pusobi jako pest na oko. A jeste kdyz obyvatele "vyzdobi" balkony a logie pradlem, nebude mit chybu.
"Mondrian fungoval během naší návštěvy výborně." Viz objesneni pojmu vyse. Tohleto autor snad nemysli vazne. Pokud ano, tak si asi libuje v preplnenych mega mestech. Ja tam vidim jenom podhoubi na vznik efektu mnoha potkanu v male kleci. Casem se pozerou. Sociologicke zakony jsou obecne platne a neuprosne. Skvelou ukazkou je Bratislavska Petrzalka, kde je tak husto, ze se tam neda dychat a na obyvatelich to je znat.
Myslím, že i ten, kdo Mondrian in situ nenavštívil, si může z přiložených fotografií udělat představu o hustotě zástavby.
V přeplněných městech si nelibuji, proto také žiji v Brně. Na sídlišti bych bydlet nedokázal, i když v Mondrianu někde ve střešní kostce s terasou bych si dal říct. Problémem Petržalky nebude hustota, ale spíše monofunkčnost a uniformita.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
vs.
http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=298
Nenazýval bych to krádeží... To by se pomalu v celých dějinách architektury nedělalo nic jiného...
Když jsem studoval design, dostali jsme klasický "nejtěžší" úkol - navrhnout židli. V ročníku vzniklo 15 různých židlí a jeden spolužák poté zalistoval v tlusté knize, která nebyla o ničem jiném než o židlích. Našel je tam všechny.
Osobně mi nevadí tyto inspirační, typologické či formální překryvy, pokud jsou používány smysluplně a ne pouze na efekt, jako je tomu u některých českých staveb, které získávají ceny pro svou fotogeničnost, ale v reálu nefungují optimálně. Mondrian fungoval během naší návštěvy výborně.
Začnu-li zeširoka, tak je to osazení domu do místa, jeho reakce na kontext a změna charaketru gania loci. Dále mne zajímá, zda-li je dům dobrým podhoubím pro růst požadované funkce - provoz, lokace funkcí, flexibilita, růst... Těch věcí je hodně, které mi při setkání s daným domem v hlavě zanalyzují jeho "fungování". Nemyslím, že jsou jen domy dobré a špatné. Pro ty, které jsou mezi těmito extrémy jsem si tak nějak zavedl metodiku hodnocení "fungování". Možná je to ale hodně Corbusiérovské (dům=stroj).
Dale zrusil jednu z poslednich klidovych zon v okoli za coz smekam autorum, investorum i mestu klobouk.
"zatímco v Bratislavě působí Mondrian na periferii sídliště velmi výrazně a svou hmotou ovládá zanedbané okolí." To muze napsat jenom nekdo kdo to okoli nevidel pred vznikem tohoto dila. Ten dum i mezi krabicemi kolem pusobi jako pest na oko. A jeste kdyz obyvatele "vyzdobi" balkony a logie pradlem, nebude mit chybu.
"Mondrian fungoval během naší návštěvy výborně." Viz objesneni pojmu vyse. Tohleto autor snad nemysli vazne. Pokud ano, tak si asi libuje v preplnenych mega mestech. Ja tam vidim jenom podhoubi na vznik efektu mnoha potkanu v male kleci. Casem se pozerou. Sociologicke zakony jsou obecne platne a neuprosne. Skvelou ukazkou je Bratislavska Petrzalka, kde je tak husto, ze se tam neda dychat a na obyvatelich to je znat.
V přeplněných městech si nelibuji, proto také žiji v Brně. Na sídlišti bych bydlet nedokázal, i když v Mondrianu někde ve střešní kostce s terasou bych si dal říct. Problémem Petržalky nebude hustota, ale spíše monofunkčnost a uniformita.