Bytový dům Carlo Erba

Projekt bytového domu na náměstí Carlo Erba v Miláně je ukázkou nové typologie. Nejen pro naši práci, ale všeobecně pro nový způsob stavění. Představuje průsečík dvou genealogií - abstrakce a fenoménu - které, jak bude doloženo, vždy tvořily základní kostru kritického dialogu. Abstrakce zde odkazuje na jakýkoli architektonický prvek, který je zasazen do syntaktické struktury, zatímco fenomén je založen na materiální přítomnosti architektonického díla. Ačkoli tyto dvě genealogie představují nesourodé způsoby myšlení, které formovaly architektonický diskurz v uplynulém půlstoletí, se v našem projektu Piazza Erba poprvé protínají, neboť materiály zde slouží jednak jako syntaktické indicie trojdílné milánské typologie, tak i jako fenomény.
Budova je složitou superpozicí různých omezení, vnitřních funkčních požadavků sloučených s trojdílnou milánskou typologií bydlení. Tyto urbanistické kontextuální diskurzy jsou překryty ztvárněním tří různých materiálů: římského travertinového základu proděravěného otvory, rastrem z kovových panelů ve střední části a kovovými rámy, které obkreslují horní vrstvu z kararského mramoru. Ty v nejvyšších patrech vytváří řadu městských vil. Celek je mírně posunutý dopředu, což mírně sráží zadní část. Společně pak tyto prvky odhalují jasný dialog fenoménu a abstrakce, který naznačuje alternativní způsob, jak rámovat rezistentní architekturu, která již není podmínkou buď/anebo, ale která vylučuje snadné řešení. Právě tato možnost, zarámování neřešitelného, je v naší práci nová.