Tento projekt sociálního bydlení vyhrál architektonickou soutěž vypsanou městem Madrid na 168 bytových jednotek. Svažitá parcela se nachází na okraji španělského hlavního města, kde budova kopíruje sklon terénu, čímž reaguje na okolní rušné silnice, dálnice a předměstská nákupní centra. Místo, kde jakýkoliv zásah vyžaduje odvahu. Navrhnutá stavba promlouvá stejnou kinetikou jako její okolí - kopíruje sklon parcely, zatímco ozeleněné přízemí znovu vytváří rovinu, která navazuje na čtyři postranní ulice. Požadavkem bylo vytvořit malé bytové jednotky s jednou až dvěma ložnicemi pro mladé lidi, kteří jsou přístupní novým formám bydlení. Koncept návrhu se skládá z úzkého domu s byty otevřenými směrem jak do rozlehlé soukromé zahrady, tak do města. Samotné byty mají nejasné hranice. Jsou zde pokoje trčící ven z budovy, vznášející se ve vzduchu a dostatečně velké pro jakékoliv využití.
Pojem sociální bydlení čelí od svého začátku tlaku na vyjádření individuality jako prostředku sebeprosazení. V tomto projektu se nové bydlení s volnou kompozicí fasády mění ve sdělení něčeho nového, vzniká zde nahodilá hra různorodých fasád, odlišných bytů a pouze samotní uživatelé mohou dát výrazu budovy určitý směr.